Přes proklamace o „Trumpově efektu“ a miliardových investicích do americké výroby je návrat k industriální éře nerealistický. Dnešní pracovní místa i ekonomická síla Spojených států se opírají především o sektor služeb, nikoliv o průmyslovou výrobu.Veřejná debata, vedená Trumpovou administrativou, se často soustředí na nostalgii po minulosti – po časech, kdy továrny zaměstnávaly miliony lidí. Ale struktura americké ekonomiky se zásadně proměnila. Dnes služby tvoří přibližně 80 % HDP a zaměstnanosti. I v průmyslově silném Německu dosahuje sektor služeb 70 % HDP. Spojené státy navíc dosahují obchodního přebytku ve službách, zatímco v obchodu se zbožím vykazují roční deficit ve výši 1,2 bilionu dolarů.Ekonomický model se změnil. Zatímco dříve Spojené státy importovaly auta, telefony a oblečení a exportovaly hlavně průmyslové zboží, dnes výměnou za fyzické produkty nabízejí světu software, know-how a poradenství. Tato realita ale zůstává často politicky neviditelná – možná i proto, že služby jsou nehmotné, obtížně definovatelné a nelze je jednoduše „vidět“, natož na ně uvalit cla.Výrobní místa vs. pracovní realita nové generaceNeschopnost americké vlády rozpoznat přínos sektoru služeb má i praktické důsledky. Výrobní pracovní místa jsou politicky atraktivní – snadno uchopitelná, srozumitelná, symbolická. Na rozdíl od nich jsou pozice v oblasti kyberbezpečnosti, cloudové infrastruktury nebo administrace systémů jako Salesforce a Workday pro většinu voličů abstraktní. A přesto právě tato pracovní místa nabízejí v průměru o 25 % vyšší mzdy než výroba a rostou rychleji než jakýkoli jiný sektor.Bohužel, vzdělávací systém USA na tento trend není připraven. Zatímco do klasického vysokoškolského vzdělávání se investovalo obrovské množství prostředků, školení pro technické a digitální pozice zůstávají nedostupná. Mladí lidé z komunit, které nejvíce trpěly globalizací a přesunem výroby do zahraničí, dnes čelí bariérám – finančním i systémovým – které jim brání zapojit se do nové ekonomiky. Chcete využít této příležitosti?Příležitost budovat kariéru domaZároveň platí, že USA přicházejí o obrovský objem kvalitních služebních pracovních míst ve prospěch zahraničí. Americké firmy každý rok utratí stovky miliard dolarů za vývoj softwaru a další služby v Indii, na Filipínách nebo ve východní Evropě. Tyto investice rostou každoročně o 8–10 %. Přitom by právě tyto pozice mohly být obsazeny domácími pracovníky – pokud by jim někdo pomohl vytvořit smysluplné vstupní cesty do těchto oborů.Pozitivní je, že v posledních letech vznikly v USA moderní učňovské programy zaměřené na technické a IT služby. Tyto iniciativy, které se rozvíjejí například v oblasti zdravotnických technologií, řízení lidských zdrojů nebo digitální logistiky, pomáhají mladým lidem znevýhodněným systémem získat kvalifikaci a dobře placenou práci – a tím i budoucnost.Mnoho z těchto programů zároveň ukazuje, že „uč se a vydělávej“ není jen heslo, ale reálný model pro budování stabilní a odolné ekonomiky. V tomto směru by měl směřovat i vládní zájem a investice. Sektor služeb se totiž ukazuje jako klíčový nástroj pro obnovu pracovních příležitostí tam, kde průmysl dávno skončil.Nová generace nechce návrat do továrenData i zkušenosti ukazují, že mladí Američané nemají zájem o návrat do montoven. Jeden bývalý textilní dělník z Jižní Karolíny pro New York Times řekl: „Textilní průmysl je mrtvý. Proč by ho sem chtěl někdo vracet? A proč by v něm chtěla pracovat mladá generace?“ Tato otázka přesně vystihuje posun v myšlení i v ambicích nové pracovní síly.Podle průzkumu Cato Institute si pouze 25 % Američanů přeje pracovat ve výrobě. Mnohem více lidí touží po zaměstnání, které jim nabídne nejen důstojnou mzdu, ale i kariérní růst a smysluplnost. A právě to dnes nabízí především sektor služeb, pokud mu stát a zaměstnavatelé vytvoří odpovídající zázemí.Budoucnost americké ekonomiky nebude postavena na návratu k modelu 20. století. Bude záviset na tom, jak dobře dokážeme mladým lidem nabídnout přístup k novým profesím a vzdělání odpovídající potřebám trhu. Místo snění o továrnách bychom se měli soustředit na budování infrastruktury služební ekonomiky, která už dnes tvoří páteř moderního světa.