Klíčové body

Akcie Fordu klesly kvůli zastavení exportu aut do Číny
Cla mezi USA a Čínou výrazně zvyšují náklady automobilkám
General Motors čelí podobným problémům s dovozy z Asie
Obchodní napětí ohrožuje celý globální automobilový průmysl

Akcie automobilky Ford Motor začaly týden poklesem poté, co se naplno začaly projevovat dopady nové vlny celních opatření mezi Spojenými státy a Čínou. Trh na zprávy reagoval citlivě a cena akcií Fordu v předobchodní fázi klesla o 1,3 % na 9,51 dolaru za akcii. Negativní vývoj se dotkl i dalších klíčových hráčů v odvětví – akcie General Motors klesly o 0,8 %, zatímco širší akciové indexy S&P 500 a Dow Jones ztrácely přes 1 %.

Důvodem je zhoršující se obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, který se opět začíná zostřovat. Ford podle informací obeznámených se situací zastavil export tří populárních modelů – sportovního Mustangu, výkonného pick-upu F-150 Raptor a luxusního SUV Lincoln Navigator – z USA do Číny. Tyto vozy se vyrábějí výhradně v amerických státech Michigan a Kentucky, ale kvůli nově nastaveným extrémně vysokým clům již není jejich dovoz do Číny ekonomicky udržitelný.

Ford Motor Company (F)

V současnosti USA uvalují na čínské zboží clo až ve výši 145 %, zatímco Čína odpovídá 125% clem na americké produkty. To se dramaticky promítá do cen vozů, které se běžně prodávají za desítky tisíc dolarů. Dovoz automobilů do Číny je tak pro americké výrobce prakticky nemožný.

Ford přitom nadále dodává do Číny klíčové komponenty – například motory z Ohiu nebo převodovky z Michiganu. I tyto dodávky však mohou být v budoucnu ohroženy, pokud se obchodní vztahy nadále vyhrotí.

Společnost General Motors čelí podobným problémům, jelikož řadu svých vozidel dováží do USA z Jižní Koreje a Číny. Modely Buick Envision a Encore, které patřily mezi nejprodávanější SUV značky v USA během prvního čtvrtletí, se vyrábějí právě v těchto zemích. GM sice celkově prodalo téměř 700 000 vozidel, ale cla zvyšují náklady a snižují marže na konkrétních modelech.

General Motors Company (GM)

Podle analytika Barclays Dana Levyho činí celková sazba na vozy z Jižní Koreje 27,5 %, přičemž se skládá z 25% sektorového cla a 2,5% standardního dovozního cla. U vozů z Číny je situace ještě složitější – kombinace 35% sektorového cla, 20% sankčního cla souvisejícího s dovozem fentanylu a základního 2,5% cla dává dohromady 47,5 %. Přestože některá média uvádějí ještě vyšší čísla, i tato sazba představuje výrazné zdražení.

Ford navíc čelí i dovoznímu omezení z opačné strany. Model Lincoln Nautilus se vyrábí výhradně v Číně a poté dováží do USA. Ačkoliv se to může zdát nelogické, z hlediska efektivity jde o běžnou praxi – výroba jednoho modelu na jednom místě snižuje náklady na nástroje a dodavatelský řetězec. Stejnou strategii uplatňuje například i Tesla, která však kvůli rostoucím clům omezila prodeje modelů S a X na čínském trhu, protože tyto vozy vyrábí v kalifornském Fremontu.

Tato situace ukazuje na zásadní problém globálního automobilového průmyslu, který je vysoce propojený a závislý na přeshraničním pohybu zboží. Cla však narušují dlouhodobě budované výrobní a logistické strategie a vytvářejí dodatečné náklady, které se často přenášejí na spotřebitele.

Jeden z nejviditelnějších důsledků celní politiky je celkový růst nákladů – nejen v samotné výrobě, ale i v dopravě, plánování a distribuci. Automobilky musí přehodnocovat své dodavatelské řetězce, hledat nové výrobní lokality a v mnoha případech omezovat nabídku pro konkrétní trhy.

Od amerických prezidentských voleb v listopadu 2024 klesly akcie Fordu o 9 % a GM dokonce o 17 %. Tento vývoj ukazuje, že obchodní nejistota se přímo promítá do hodnoty firem, které jsou vystaveny globálním tokům zboží a mají významnou expozici v Číně či Koreji.

Zatím není jasné, jak se situace dále vyvine, ale automobilky budou zřejmě muset přijmout novou realitu a hledat alternativní strategie. Ať už jde o přesun výroby, úpravu cenových modelů nebo lobbing za zmírnění cel, bude nutné reagovat rychle. Pro investory tak současný vývoj představuje varovný signál – i silné značky jako Ford nejsou imunní vůči geopolitickým rizikům.

Akcie automobilky Ford Motor začaly týden poklesem poté, co se naplno začaly projevovat dopady nové vlny celních opatření mezi Spojenými státy a Čínou. Trh na zprávy reagoval citlivě a cena akcií Fordu v předobchodní fázi klesla o 1,3 % na 9,51 dolaru za akcii. Negativní vývoj se dotkl i dalších klíčových hráčů v odvětví – akcie General Motors klesly o 0,8 %, zatímco širší akciové indexy S&P 500 a Dow Jones ztrácely přes 1 %.Důvodem je zhoršující se obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, který se opět začíná zostřovat. Ford podle informací obeznámených se situací zastavil export tří populárních modelů – sportovního Mustangu, výkonného pick-upu F-150 Raptor a luxusního SUV Lincoln Navigator – z USA do Číny. Tyto vozy se vyrábějí výhradně v amerických státech Michigan a Kentucky, ale kvůli nově nastaveným extrémně vysokým clům již není jejich dovoz do Číny ekonomicky udržitelný.Ford Motor Company V současnosti USA uvalují na čínské zboží clo až ve výši 145 %, zatímco Čína odpovídá 125% clem na americké produkty. To se dramaticky promítá do cen vozů, které se běžně prodávají za desítky tisíc dolarů. Dovoz automobilů do Číny je tak pro americké výrobce prakticky nemožný.Ford přitom nadále dodává do Číny klíčové komponenty – například motory z Ohiu nebo převodovky z Michiganu. I tyto dodávky však mohou být v budoucnu ohroženy, pokud se obchodní vztahy nadále vyhrotí.Společnost General Motors čelí podobným problémům, jelikož řadu svých vozidel dováží do USA z Jižní Koreje a Číny. Modely Buick Envision a Encore, které patřily mezi nejprodávanější SUV značky v USA během prvního čtvrtletí, se vyrábějí právě v těchto zemích. GM sice celkově prodalo téměř 700 000 vozidel, ale cla zvyšují náklady a snižují marže na konkrétních modelech.General Motors Company Podle analytika Barclays Dana Levyho činí celková sazba na vozy z Jižní Koreje 27,5 %, přičemž se skládá z 25% sektorového cla a 2,5% standardního dovozního cla. U vozů z Číny je situace ještě složitější – kombinace 35% sektorového cla, 20% sankčního cla souvisejícího s dovozem fentanylu a základního 2,5% cla dává dohromady 47,5 %. Přestože některá média uvádějí ještě vyšší čísla, i tato sazba představuje výrazné zdražení.Ford navíc čelí i dovoznímu omezení z opačné strany. Model Lincoln Nautilus se vyrábí výhradně v Číně a poté dováží do USA. Ačkoliv se to může zdát nelogické, z hlediska efektivity jde o běžnou praxi – výroba jednoho modelu na jednom místě snižuje náklady na nástroje a dodavatelský řetězec. Stejnou strategii uplatňuje například i Tesla, která však kvůli rostoucím clům omezila prodeje modelů S a X na čínském trhu, protože tyto vozy vyrábí v kalifornském Fremontu.Tato situace ukazuje na zásadní problém globálního automobilového průmyslu, který je vysoce propojený a závislý na přeshraničním pohybu zboží. Cla však narušují dlouhodobě budované výrobní a logistické strategie a vytvářejí dodatečné náklady, které se často přenášejí na spotřebitele.Jeden z nejviditelnějších důsledků celní politiky je celkový růst nákladů – nejen v samotné výrobě, ale i v dopravě, plánování a distribuci. Automobilky musí přehodnocovat své dodavatelské řetězce, hledat nové výrobní lokality a v mnoha případech omezovat nabídku pro konkrétní trhy.Od amerických prezidentských voleb v listopadu 2024 klesly akcie Fordu o 9 % a GM dokonce o 17 %. Tento vývoj ukazuje, že obchodní nejistota se přímo promítá do hodnoty firem, které jsou vystaveny globálním tokům zboží a mají významnou expozici v Číně či Koreji.Zatím není jasné, jak se situace dále vyvine, ale automobilky budou zřejmě muset přijmout novou realitu a hledat alternativní strategie. Ať už jde o přesun výroby, úpravu cenových modelů nebo lobbing za zmírnění cel, bude nutné reagovat rychle. Pro investory tak současný vývoj představuje varovný signál – i silné značky jako Ford nejsou imunní vůči geopolitickým rizikům.