Obavy, že americká obchodní opatření vyvolají zpomalení ekonomického růstu a tím omezí poptávku po ropě, se znovu staly hlavním faktorem vývoje na komoditních trzích.

V pondělí ráno klesly futures na ropu Brent o 97 centů, tedy 1,4 %, a dostaly se na hodnotu 66,99 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepsala 96 centů, což odpovídá poklesu o 1,5 %, a její cena klesla na 63,72 USD za barel. Tyto ztráty přicházejí poté, co se ve čtvrtek – poslední obchodní den před velikonočními svátky – ceny ropy prudce zvýšily, Brent o 3,2 % a WTI o 3,54 %.

Podle tržního stratéga Yeapa Jun Ronga ze společnosti IG zůstává širší trend ceny ropy mírně negativní. „Investoři zatím postrádají dostatečné přesvědčení, že se situace v oblasti nabídky a poptávky skutečně zlepšuje,“ uvedl. Klíčovým problémem zůstává tlak cel, který ohrožuje růst globální ekonomiky, a zároveň očekávaný nárůst těžby ze strany OPEC+.

Skupina OPEC+, která sdružuje hlavní producenty včetně Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenců, zejména Ruska, má podle plánů od května zvýšit těžbu o dalších 411 000 barelů denně. I když některé členské státy již překračují své kvóty a budou nuceny těžbu omezit, očekávané navýšení objemu ropy na trhu vyvolává obavy z převisu nabídky. Tento faktor působí proti cenovému růstu a zesiluje nejistotu ohledně dalšího vývoje.

K poklesu cen přispěly také zprávy o pokroku v jaderných rozhovorech mezi Spojenými státy a Íránem. Obě strany o víkendu oznámily, že začínají připravovat rámec nové dohody, která by mohla vést k uvolnění amerických sankcí proti Íránu. Pokud by k tomu skutečně došlo, na trh by se mohla v blízké době vrátit íránská ropa, což by ještě více rozšířilo nabídku a mohlo dále tlačit ceny dolů. Íránský ministr zahraničí hovořil o „konstruktivním vývoji“, zatímco americký představitel označil výsledek jednání za „velmi dobrý pokrok“.

Ironií je, že právě v týdnu, kdy byly oznámeny nové sankce na čínskou rafinerii kvůli odběru íránské ropy, se objevily náznaky diplomatického posunu. Washington tak na jednu stranu zvyšuje tlak na Teherán, na druhou stranu se snaží otevřít prostor pro dohodu. Tento rozpor ukazuje složitost situace, která přináší trhům silnou dávku nejistoty.

V minulém týdnu ceny ropy zaznamenaly přibližně 5% růst – svůj první týdenní zisk za poslední tři týdny. Tehdy trhy reagovaly na kombinaci obav z omezení dodávek a nadějí na posun v obchodních jednáních mezi USA a Evropskou unií. Tyto faktory však nyní ustupují do pozadí a investoři se opět soustředí na důsledky amerických celních politik.

Zejména vztah mezi Spojenými státy a Čínou zůstává klíčovým rizikem. Pokračující obchodní válka a zavádění cel narušují globální dodavatelské řetězce, zpomalují výrobu a ohrožují exportně orientované ekonomiky. Důsledky těchto opatření se projevují nejen v komoditách, ale i na měnových trzích a akciových indexech. V pondělí klesly jak dolar, tak i asijské akcie – další známka toho, že investoři ztrácejí důvěru v další růst.

Průzkum agentury Reuters z poloviny dubna ukázal, že investoři přikládají zhruba 50% pravděpodobnost recesi v USA během následujících 12 měsíců. Spojené státy jsou největším spotřebitelem ropy na světě, a jakékoli oslabení jejich hospodářství se tak okamžitě promítá do globální poptávky po ropných produktech.

Tento týden se očekává zveřejnění několika důležitých ekonomických ukazatelů z USA, včetně předběžných indexů nákupních manažerů (PMI) za duben v sektoru výroby i služeb. Tyto údaje mohou ukázat, jak moc dopadla celní politika na reálnou ekonomiku. Podle Yeapa z IG se očekává určité zpomalení, což by mohlo dále zkomplikovat snahy ropných producentů udržet ceny nad hranicí 70 dolarů za barel, která nyní funguje jako významná technická rezistence.

Celkově tak ceny ropy balancují mezi nadějemi na diplomatické průlomy a tvrdou realitou ekonomického zpomalení způsobeného politickými rozhodnutími. Investoři sledují nejen statistiky, ale i každé prohlášení z Washingtonu, Bruselu nebo Teheránu, protože i drobné posuny mohou mít významné dopady na globální trh s ropou.