Trumpova prohlášení zahrnují rozsáhlá cla na veškerý dovoz do země a také vyšší cla na země, které považuje za „špatné hráče“ v obchodě. Současně vstupují v platnost již dříve oznámená cla na automobily, což přispívá k obchodnímu chaosu.

Trump ve středu oznámil svůj dosud nejrozsáhlejší soubor cel, když uvedl, že uvalí základní 10% clo na veškerý zahraniční dovoz do USA a zavede vyšší odvody na několik dlouhodobých obchodních partnerů ve snaze reagovat na vnímané nekalé obchodní praktiky.

Čína, Evropská unie, Indie a Japonsko patří mezi řadu zemí, na které budou uvalena zvýšená tzv. reciproční cla se slevou, jejichž cílem je řešit zahraniční poplatky a další neobchodní překážky. Bílý dům považuje tyto země za „špatné aktéry“ v oblasti obchodu.

Na akci v Růžové zahradě Bílého domu Trump odhalil nové 34% clo na Čínu, které se vrší na 20% přirážku, již zavedl na začátku tohoto roku. Analytik společnosti Wedbush Securities Dan Ives varoval, že akcie technologických firem budou v důsledku těchto cel pravděpodobně pod tlakem.

Dovoz z EU, která je dalším častým terčem Trumpova hněvu v souvislosti s obchodem, čelí novému 20% clu, zatímco na zboží vyvážené z Indie do USA bude uvaleno 26% clo. Na zboží z Japonska bude rovněž uvaleno 24% clo.

Základní 10% clo vstoupí v platnost 5. dubna, zatímco vyšší cla začnou platit 9. dubna.

Trump a představitelé Bílého domu tvrdí, že tyto kroky jsou nezbytné k řešení obchodní nerovnováhy, posílení vládních příjmů a obnovení ztracených pracovních míst ve výrobě.

„Začneme být opět velmi bohatí,“ řekl Trump.

Mnozí ekonomové však varovali, že tato opatření zvýší ceny a zatíží růst, a podniky si stěžovaly, že nejistota kolem cel jim ztěžuje plánování provozu.

„Z dlouhodobého hlediska to může přinést americké ekonomice pozitiva, ale přijatá opatření znamenají, že nás čeká bolestivé přechodné období,“ uvedl James Knightley, hlavní mezinárodní ekonom ING.

Wall Street byla po oznámení cel rozrušená a futures na americké akcie ukazovaly na další pokles akcií a změkčení dolaru.

Do 09:25 SELČ (07:25 h GMT) ztratil futures kontrakt na Dow 1 010 bodů, tj. 2,4 %, futures na S&P 500 se propadl o 166 bodů, tj. 2,9 %, a futures na Nasdaq 100 ztratil 645 bodů, tj. 3,3 %. V předchozí seanci si hlavní indexy připsaly nepatrné zisky.

Akcie v Asii, která otevřela jako první po oznámeních, se propadly.

Dolarový index, který sleduje zelenou bankovku vůči koši měnových párů, klesl a útěk od rizika zatížil Bitcoin.

Zlato, které je obvykle považováno za bezpečný přístav v dobách tržních potíží, zůstalo na rekordních hodnotách, zatímco ceny ropy – citlivé na to, jak by cla mohla ovlivnit globální poptávku po ropě – klesly.

„Podrobnosti o Trumpových clech jsou asi tak špatné, jak jen mohly být,“ uvedli analytici společnosti Vital Knowledge ve zprávě pro klienty.

„Místo toho, aby Trump zastával smířlivý postoj a zdůrazňoval možnost, že se cla v nadcházejících měsících po období vyjednávání sníží, místo toho svá nová cla formuloval jako nezbytný nástroj k nápravě desetiletí špatných obchodních dohod a obnově zdecimované výrobní základny USA.“

Vzájemná cla nejsou jedinými novými odvody, které nyní ve čtvrtek vstoupily v platnost.

Od půlnoci vstoupila v platnost cla ve výši 25 % na všechny automobily vyrobené v zámoří, ačkoli ty, které jsou v souladu s pravidly stanovenými v rámci dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou – obchodní dohody podepsané během Trumpova prvního funkčního období – se prozatím clům vyhnou. Clo na automobilové díly má vstoupit v platnost 3. května.

Akcie amerických automobilek kótovaných na burze v USA, včetně společností Ford (NYSE:F), General Motors (NYSE:GM) a Stellantis (NYSE:STLA), která je mateřskou společností Jeepu, se v prodlouženém obchodování propadly.

Trump předtím zavedl řadu dalších cel, která již byla v platnosti, včetně 25% dovozního cla na zboží z Mexika a Kanady, které není v souladu s USMCA. Na energetické produkty a potaš bylo uvaleno 10% clo. Nad rámec těchto cel se na žádnou z těchto zemí nebudou vztahovat žádná nová cla.

V březnu bylo rovněž uplatněno samostatné 25% clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Na tyto kovy, stejně jako na vozidla a jejich části, se nová cla nevztahují. Vyňaty budou rovněž energie a další „některé nerostné suroviny, které nejsou ve Spojených státech k dispozici“.

Trump navrhl uvalit dodatečné 25% clo také na dováženou měď a dřevo, spolu s dodatečným 25% clem na zboží ze všech zemí, které nakupují ropu a plyn z Venezuely.

Trumpovo oznámení nových rozsáhlých cel spolu s jeho předchozími prohlášeními znamenalo poslední krok v rozvíjející se celosvětové obchodní válce.

Reakce přicházely z celého světa, protože se objevily otázky, nakolik bude Bílý dům otevřený vyjednávání o aktualizovaných obchodních dohodách.

Čína přislíbila, že představí svou vlastní odpověď, a uvedla, že v globální obchodní válce není vítězů. Ministerstvo obchodu této země označilo cla za „jednostrannou šikanu“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím přislíbila, že na cla bude reagovat jednotný blok, a varovala: „Pokud se pustíte do jednoho z nás, pustíte se do všech“. Již dříve uvedla, že EU má „silný plán“, jak Trumpovým clům čelit, ačkoli by podle ní blok raději jednal.

Švýcarský prezident uvedl, že vzal na vědomí 31% clo, které bylo na něj uvaleno, a dodal, že evropský národ – který není v EU – „rychle rozhodne, jak bude postupovat“.

Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že cla nemají „žádný logický základ“, ale zdržel se uvalení odvetných cel a označil je za „závod ke dnu“.

Na jiném místě ve středu guvernérka Federálního rezervního systému Adriana Kuglerová uvedla, že v souvislosti s Trumpovými politickými změnami, včetně dovozních cel, existují „proinflační rizika“.

V projevu na akci na Princetonské univerzitě Kuglerová uvedla, že pokrok směrem ke konečnému 2% inflačnímu cíli americké centrální banky se zpomalil a možná zastavil, což uvedla jako důvod pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Kugler dodal, že trh práce vykazuje určité známky uvolnění, ale výrazně neoslabuje.

Federální výbor pro volný trh, který rozhoduje o sazbách, na svém posledním zasedání v březnu ponechal výpůjční náklady na stabilní úrovni v rozmezí 4,25 až 4,50 %, což částečně zdůvodnil nedostatečnou jasností ohledně dopadu cel. Projekce tvůrců měnové politiky pro rok 2025 však ukázaly, že předpokládají zvýšenou inflaci a pomalejší růst, než očekávali v prosinci.