Klíčové body

Farmaceutické akcie posílily navzdory Trumpovu tlaku na snižování cen léků
Investoři pochybují o rychlé účinnosti nového výkonného nařízení
Odborníci upozorňují na nejasnosti a chybějící detaily v plánovaných opatřeních

Trump v nedělním příspěvku na své platformě Truth Social oznámil, že jeho nová politika zavede takzvaný princip „nejvýhodnějšího národa“, podle něhož by Spojené státy měly platit za léky nejnižší cenu, kterou za stejný přípravek platí některý jiný stát. V pondělí pak své oznámení stvrdil podpisem příslušného nařízení.

Trh však na tuto zprávu zareagoval nečekaně – akcie farmaceutických společností po krátkém poklesu opět začaly růst, což ukazuje na skepsi investorů ohledně reálné vymahatelnosti a účinnosti nového opatření.

Farmaceutické tituly překonaly počáteční tlak

V předobchodní fázi v pondělí akcie farmaceutických firem mírně klesaly. Jakmile se však investoři začali detailněji seznamovat s obsahem Trumpova nařízení, trh se otočil a významní hráči zaznamenali zisky. Akcie společnosti AbbVie (ABBV) vzrostly o 4 %, Bristol Myers Squibb (BMY) posílila o 4 % a Eli Lilly (LLY) přidala 3,8 %. Rostla i AstraZeneca (AZN) (+2 %), Amgen (AMGN) (+3,6 %) a Sanofi (SNY) (+2,2 %). Mírný růst zaznamenala i Johnson & Johnson (JNJ) (+0,5 %).

Růst se netýkal jen jednotlivých akcií – výrazné zisky zaznamenaly i celé sektory prostřednictvím ETF. ETF iShares Biotechnology posílil o 4,9 %, Invesco Pharmaceuticals ETF o 2,4 % a Health Care Select Sector SPDR ETF přidal téměř 2,5 %. Tato čísla ukazují, že i přes politický tlak zůstává důvěra investorů ve farmaceutický sektor relativně silná.

Zpochybnění transparentnosti i časového plánu

Podle oficiálního prohlášení Bílého domu budou během následujících 30 dnů zástupci Trumpovy administrativy jednat s farmaceutickými firmami o tom, jaké ceny by měly být považovány za přijatelné v rámci konceptu nejvýhodnějšího národa. Pokud společnosti nenabídnou odpovídající ceny, ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. by měl připravit opatření, která budou požadované cenové stropy prosazovat.

Součástí výkonného nařízení je také záměr umožnit přímé nákupy léků ze zahraničí od výrobců, kteří by nabídli „nejvýhodnější“ cenu. Zároveň se počítá s opatřeními proti zprostředkovatelům, konkrétně správcům lékárenských benefitů (PBM), kteří často podle kritiků uměle navyšují ceny. Tato část politiky však vyvolala opačný efekt: akcie firem s velkým podílem PBM jednotek klesaly – CVS Health (CVS) se propadla o 5 %, Cigna (CI) o 6,3 % a UnitedHealth (UNH) ztratila 0,3 %.

Analytici upozorňují, že nová regulace má vágní kontury, neobsahuje konkrétní kroky ani časový harmonogram a postrádá podrobnosti o tom, jak bude vymáhána. Rob Smith z Capital Alpha Partners zdůraznil, že nařízení je spíše politickým gestem než vymahatelnou změnou, což komplikuje jeho realistické zhodnocení. Kritiku vyvolal i nedostatek přímého spojení mezi hrozbami celně-obchodního charakteru a možností skutečně snížit ceny léků ve Spojených státech.

Pochybnosti přetrvávají i mezi analytiky

Chris Meekins ze společnosti Raymond James připomněl, že Trump má historii výrazných prohlášení, která však následně nevedla k odpovídajícím konkrétním změnám politiky. Upozornil také, že čím ambicióznější a jednostrannější jsou kroky Bílého domu, tím spíše narazí na právní odpor a mohou být úspěšně napadeny u soudu.

Přestože prezident ve svém prohlášení na Truth Social uvedl, že ceny léků by měly klesnout o 30 až 80 % „téměř okamžitě“, není v současnosti zřejmé, jak by takový scénář mohl reálně nastat. Vzhledem k tomu, že podle dostupných dat z roku 2024 platí Američané za léky v průměru třikrát více než pacienti v jiných vyspělých zemích, je logické, že tlak na změny v cenotvorbě přetrvává. Zda ale Trumpova administrativa dokáže prosadit systémové změny v tak složitém prostředí, jako je americký farmaceutický trh, zůstává velmi nejisté.

Tento krok zpočátku vyvolal obavy z dopadu na tržby, ale trh nakonec reagoval optimisticky. Investoři zjevně pochybují, že se návrh ve své plné podobě skutečně prosadí nebo že bude mít okamžitý dopad na příjmy velkých výrobců léčiv.Trump v nedělním příspěvku na své platformě Truth Social oznámil, že jeho nová politika zavede takzvaný princip „nejvýhodnějšího národa“, podle něhož by Spojené státy měly platit za léky nejnižší cenu, kterou za stejný přípravek platí některý jiný stát. V pondělí pak své oznámení stvrdil podpisem příslušného nařízení. Trh však na tuto zprávu zareagoval nečekaně – akcie farmaceutických společností po krátkém poklesu opět začaly růst, což ukazuje na skepsi investorů ohledně reálné vymahatelnosti a účinnosti nového opatření.Farmaceutické tituly překonaly počáteční tlakV předobchodní fázi v pondělí akcie farmaceutických firem mírně klesaly. Jakmile se však investoři začali detailněji seznamovat s obsahem Trumpova nařízení, trh se otočil a významní hráči zaznamenali zisky. Akcie společnosti AbbVie vzrostly o 4 %, Bristol Myers Squibb posílila o 4 % a Eli Lilly přidala 3,8 %. Rostla i AstraZeneca , Amgen a Sanofi . Mírný růst zaznamenala i Johnson & Johnson .Růst se netýkal jen jednotlivých akcií – výrazné zisky zaznamenaly i celé sektory prostřednictvím ETF. ETF iShares Biotechnology posílil o 4,9 %, Invesco Pharmaceuticals ETF o 2,4 % a Health Care Select Sector SPDR ETF přidal téměř 2,5 %. Tato čísla ukazují, že i přes politický tlak zůstává důvěra investorů ve farmaceutický sektor relativně silná. Zpochybnění transparentnosti i časového plánuPodle oficiálního prohlášení Bílého domu budou během následujících 30 dnů zástupci Trumpovy administrativy jednat s farmaceutickými firmami o tom, jaké ceny by měly být považovány za přijatelné v rámci konceptu nejvýhodnějšího národa. Pokud společnosti nenabídnou odpovídající ceny, ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. by měl připravit opatření, která budou požadované cenové stropy prosazovat.Součástí výkonného nařízení je také záměr umožnit přímé nákupy léků ze zahraničí od výrobců, kteří by nabídli „nejvýhodnější“ cenu. Zároveň se počítá s opatřeními proti zprostředkovatelům, konkrétně správcům lékárenských benefitů , kteří často podle kritiků uměle navyšují ceny. Tato část politiky však vyvolala opačný efekt: akcie firem s velkým podílem PBM jednotek klesaly – CVS Health se propadla o 5 %, Cigna o 6,3 % a UnitedHealth ztratila 0,3 %.Analytici upozorňují, že nová regulace má vágní kontury, neobsahuje konkrétní kroky ani časový harmonogram a postrádá podrobnosti o tom, jak bude vymáhána. Rob Smith z Capital Alpha Partners zdůraznil, že nařízení je spíše politickým gestem než vymahatelnou změnou, což komplikuje jeho realistické zhodnocení. Kritiku vyvolal i nedostatek přímého spojení mezi hrozbami celně-obchodního charakteru a možností skutečně snížit ceny léků ve Spojených státech. Pochybnosti přetrvávají i mezi analytikyChris Meekins ze společnosti Raymond James připomněl, že Trump má historii výrazných prohlášení, která však následně nevedla k odpovídajícím konkrétním změnám politiky. Upozornil také, že čím ambicióznější a jednostrannější jsou kroky Bílého domu, tím spíše narazí na právní odpor a mohou být úspěšně napadeny u soudu.Přestože prezident ve svém prohlášení na Truth Social uvedl, že ceny léků by měly klesnout o 30 až 80 % „téměř okamžitě“, není v současnosti zřejmé, jak by takový scénář mohl reálně nastat. Vzhledem k tomu, že podle dostupných dat z roku 2024 platí Američané za léky v průměru třikrát více než pacienti v jiných vyspělých zemích, je logické, že tlak na změny v cenotvorbě přetrvává. Zda ale Trumpova administrativa dokáže prosadit systémové změny v tak složitém prostředí, jako je americký farmaceutický trh, zůstává velmi nejisté.