Zvýšení cel na 50 % na kanadskou ocel a hliník prezidentem Donaldem Trumpem vyvolalo silnou reakci v Kanadě a varování před „katastrofálními“ ekonomickými dopady. Kanadský ocelářský průmysl, který do USA dodává téměř čtvrtinu své produkce, se obává masivních ztrát pracovních míst, narušení dodavatelských řetězců a zpomalení výroby.

Tato opatření přicházejí jen měsíc po návštěvě premiéra Marka Carneyho v Bílém domě, kde se snažil o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Trumpovo oznámení na shromáždění v Pensylvánii, kde propagoval partnerství mezi US Steel a Nippon Steel, znamená nejen ekonomický tlak, ale i politické napětí – zejména po Trumpových výrocích o tom, že by se Kanada mohla stát „51. státem USA“, pokud by se vzdala své suverenity výměnou za účast na jeho „Golden Dome“ protiraketovém programu.

Catherine Cobdenová, prezidentka Kanadské asociace výrobců oceli (CSPA), označila nová cla za „v podstatě uzavření amerického trhu“ a dodala, že mohou mít „nenapravitelné důsledky“ pro celé průmyslové oblasti. Ocelářský sektor v Kanadě zaměstnává přímo 23 000 lidí a dalších 100 000 nepřímo, což z něj činí strategicky významnou oblast hospodářství. Podle ministra pro mezinárodní obchod Dominica LeBlanca Kanada zůstává rozhodnutá bránit své pracovníky a komunity a vyjednat co nejlepší podmínky nové dohody s USA.

Odveta a nejisté vyhlídky

Kanadská vláda již dříve reagovala zavedením odvetných cel na americké výrobky v hodnotě přes 30 miliard kanadských dolarů, včetně automobilového průmyslu, hliníkových a ocelových produktů. Po dubnovém uvolnění některých protiopatření však nyní Ottawa zvažuje tvrdší odpověď – včetně cel na americké zboží v hodnotě dalších 30 miliard CAD.

Podle Martyho Warrena z odborového svazu United Steelworkers představují nová cla přímý útok na kanadské komunity. Upozorňuje, že celá města jsou závislá na výrobě kovů a „v sázce jsou tisíce pracovních míst“. I Goldy Hyder, šéf Business Council of Canada, varuje před emotivní reakcí a doporučuje zaměřit se na obnovu dohody USMCA, která má být příští rok znovu otevřena k revizi.

Systémová hrozba pro Severní Ameriku

Trumpova agresivní celní politika vůči Kanadě může ohrozit integrovanou výrobní infrastrukturu mezi oběma zeměmi, zejména v automobilovém a strojírenském sektoru. Regiony jako Detroit a Windsor, které historicky profitují z volného obchodu a přeshraniční spolupráce, se nyní podle některých komentátorů posouvají „na pokraj rozchodu“.

Navzdory snahám o stabilizaci vztahů ze strany Kanady Trump pokračuje v eskalaci obchodních sporů, které kombinují ekonomickou taktiku s geopolitickým tlakem. Mnozí analytici v tom vidí součást Trumpovy strategie před volbami, kdy se snaží demonstrovat tvrdý postoj vůči zahraniční konkurenci a posilovat domácí výrobu.

Jednání o úpravě dohody USMCA tak budou probíhat v atmosféře nedůvěry a eskalujících hrozeb. Pro Kanadu to znamená potřebu diverzifikace obchodních partnerů a hledání alternativ k exportu oceli a hliníku do USA.

Trumpovo rozhodnutí zdvojnásobit cla na kanadskou ocel a hliník představuje zásadní eskalaci obchodního napětí mezi dvěma tradičními spojenci. Tento krok vyvolal ostrou reakci kanadské vlády i průmyslových asociací, které varují před ztrátami pracovních míst, zpomalením výroby a rozpadem dodavatelských řetězců. Zásah do vysoce propojeného severoamerického trhu ohrožuje nejen ekonomiku Kanady, ale i stabilitu přeshraničního obchodu, zejména v automobilovém a strojírenském sektoru. Trumpova rétorika, včetně návrhů na omezení kanadské suverenity výměnou za vojenskou ochranu, dále komplikuje diplomatické úsilí o obnovu důvěry.

Kanadská reakce v podobě odvetných cel a výzvy k revizi USMCA signalizuje, že vztahy mezi oběma zeměmi čeká turbulentní období. Tento vývoj nutí Kanadu hledat nové obchodní partnery a zároveň připravit strategii, jak čelit rostoucímu protekcionismu Spojených států a ochránit domácí průmysl a pracovní místa.