Návštěva Donalda Trumpa na Blízkém východě se proměnila v demonstraci pompézní diplomacie. Prezident USA byl přijat s nejvyššími poctami, nabídkami investic a veřejnou chválou. Zejména země Perského zálivu mu projevily mimořádnou náklonnost, což ostře kontrastovalo s rezervovaným postojem jiných mocností, jako je Čína. Ta se po týdny zdráhala Trumpovi lichotit nebo dokonce jednat, a to navzdory celním opatřením, která ohrozila globální obchod.

Přestože Čínský obdiv chyběl, Trump se rozhodl ke kompromisu. V pondělí v Ženevském jednání USA a Čína oznámily snížení vzájemných cel. Je to ukázka toho, jak rozdílně Trump přistupuje k jednotlivým partnerům a jak různé strategie země volí při jednání s ním.

Dvě cesty: lichocení nebo odpor

Perský záliv zvolil strategii lichocení a osobní diplomacie. Trumpova schůzka se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem a emírem Kataru proběhla v duchu vřelého přijetí a symbolických gest. Emír Tamim bin Hamad al-Thani dokonce prezidentovi nabídl náhradu letounu Air Force One, což bylo vítězným tahem k získání Trumpovy pozornosti. Tato gesta odpovídají tomu, co si Trump přeje: uznání a příslib byznysu.

Naopak Čína a EU volí zdržeňlivější a pragmatičtější přístup. Evropské země se naučily, že jednání s Trumpem je nepředvídatelné a vyžaduje trpělivost. EU například neuspěchala obchodní dohodu a raději se rozhodla vyčkat na vhodnější okamžik. Zkušenosti ukázaly, že je lepší Trumpa neprovokovat a jednat vídome jednoty, jak naznačila Čína i Polsko.

Vztahy s USA jako sázka na čas

Spojené království se snažilo Trumpa získat uzavřením předběžné obchodní dohody. Premiér Keir Starmer ji označil za „poctu prezidentovu vedení“. Avšak i v Londýně si uvědomují, že jiné země, pokud projeví větší trpělivost, mohou dosáhnout lepších podmínek. Britští diplomaté oceňují intenzivnější kontakt s Bílým domem, ale stěžují si na nepřehlednost, kdo má v daný moment Trumpovu důvěru.

V oblasti obrany britští představitelé upřednostňují zdržeňlivost. Nechtějí provokovat Trumpa, jehož dřívější výroky naznačily, že by mohl zpochybnit zapojení USA v evropské obraně. V Bruselu přéměrné rozčarování nahradil opatrný realismus. Trumpův zjemněný postoj k Ukrajině posílil naděje, že lze vyjednat kompromis i v jiných oblastech.

Lekce z čínské strategie

Čína sehrála tvrdší partii a svými reakcemi ukázala, že Trump respektuje odpor, pokud je promyšlený a koordinovaný. Pekingský odborník Wang Yiwei tvrdí, že USA ustoupí, pokud narazí na jednotný blok. Trumpova reakce na čínský tlak ukázala, že někteří politici v minulosti podcenili ochotu Číny snášet náklady, což byla chyba.

Ačkoli většina zemí nemá srovnatelnou ekonomickou páku jako Čína, příklad Pekingu ukazuje, že vyjednávací síla je klíčová. Nejde o to, aby země otevřeně Trumpa vyzývaly, ale aby si zachovaly strategickou sílu a jednatelnou pozici.

Zatímco země jako Katar ctí Trumpovo ego nabídkami letadel a přehlídkami, jiné jako EU či Japonsko staví na myšlence koordinace a trpělivosti. Trumpův styl vyžaduje flexibilitu, ale také vnitřní připravenost na tlak. Výzvou zůstavá najít rovnováhu mezi pragmatismem a suverenitou.

Americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že pak bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance (NATO). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později podle ruských tiskových agentur uvedl, že se telefonát mezi vůdci dvou zemí chystá.

„V pondělí v 10:00 budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ. „Předmětem hovoru bude zastavení ‚krveprolití‘, které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ napsal americký prezident.

Následně chce hovořit se svým ukrajinským protějškem Zelenským a „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří, a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ dodal šéf Bílého domu.

„Rozhovor se připravuje,“ reagoval na Trumpovo sdělení Peskov podle státní agentury TASS. Více podrobností agentura nepíše.

Elysejský palác dříve uvedl, že v pátek telefonovali s Trumpem společně francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, polský ministerský předseda Donald Tusk a prezident Zelenskyj. Evropští lídři hovor podle Paříže uskutečnili krátce po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. S Trumpem si volali z Tirany, kde se účastnili summitu Evropského politického společenství (EPC).

Politici evropských zemí označili ruský přístup k jednáním za nepřijatelný. „Ruská pozice je jasně nepřijatelná,“ řekl Starmer podle agentury Reuters. Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na ruskou pozici koordinují a budou tak činit i v budoucnu. Merz výsledek jednání z Istanbulu označil za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.

Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma válčícími stranami po třech letech. Delegace se ovšem nedohodly na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně tisícovky válečných zajatců na každé straně. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“.

Agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na své zdroje napsaly, že ruská delegace při jednáních uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Moskvou.