Psal se rok 1941 a jedenáctiletý Buffett v Omaze bušil do psacího stroje Royal, aby analyzoval a sestavoval dostihové tipy, které pak prodával za 25 centů. Dělal to s kamarádem před závodištěm Ak-Sar-Ben – slovní hříčka, která zní jako „Nebraska“ pozpátku.

Jako dítě se Buffett učil vnímat hodnotu tam, kde ji ostatní přehlíželi. Prohrabával se vyhozenými sázkovými tikety ve snaze najít zapomenuté výhry. Tento obraz malého chlapce, který v odpadcích pátrá po přehlédnutých příležitostech, se stal výstižnou metaforou jeho pozdější investiční filozofie zvané „cigar butt investing“ – tedy hledání posledního potáhnutí z levného doutníku, který ostatní odhodili.

Buffett už tehdy nesázel na koně samotné. Sázel na informace, pravděpodobnost a chyby ostatních. Dělal to disciplinovaně, s matematickou přesností. Nešlo o dětskou zábavu, ale o ranou podobu toho, co dnes představuje jádro jeho investičního stylu – kalkulace, trpělivost a chladná hlava.

Od raných lekcí k miliardám

Buffett své přístupy testoval už jako teenager. Donutil otce, aby mu z Kongresové knihovny ve Washingtonu posílal stovky knih o dostizích, zatímco ostatní děti četly komiksy. Studoval historická data a analyzoval výsledky, čímž se učil, jak aplikovat matematické modely na reálný svět. Už tehdy si všímal dvou základních typů sázkařů – těch, kdo sázejí na „rychlost“, a těch, kdo sázejí na „třídu“, tedy odolnost koně v náročné konkurenci.

Podobný přístup se dnes odráží ve filozofii Berkshire Hathaway (BRK-A) (BRK-B), firmy, kterou Buffett vybudoval v hodnotu stovek miliard dolarů. Kombinace kvalitních základů a schopnosti odolat tlakům trhu je to, co Buffett hledá nejen u koní, ale i u akcií.

Buffett také ví, co znamená prohra. V šestnácti letech přišel na dostizích o 175 dolarů, což by dnes odpovídalo zhruba 3 000 dolarům. Snažil se ztrátu dohnat, ale jen se propadal hlouběji. Tato zkušenost ho naučila dvě klíčové lekce: nedělejte emocionální rozhodnutí a nikdy nezvyšujte sázky ve snaze dohnat ztráty. Právě tato disciplína jej později chránila před chybami, které ničí celé majetky.

Proč Buffett drží hotovost a čeká

Na výroční valnou hromadu Berkshire Hathaway se letos opět sjede 30 000 investorů. Pro mnohé je Buffett nejbezpečnější sázkou na trhu. Jeho víra v americkou ekonomiku je hluboká, ale čísla ukazují opatrnost – Berkshire drží 334 miliard dolarů v hotovosti, tedy zhruba 60 % účetní hodnoty firmy.

Důvodem je obezřetnost. Buffett vidí rostoucí americký dluh, který překročil 36 bilionů dolarů (120 % HDP), a denně narůstá o více než 4 miliardy. Buffettův indikátor – poměr tržní kapitalizace k HDP – zůstává extrémně vysoký, což podle něj naznačuje přehřátý trh. Zatímco Wall Street vyzývá k agresivitě, Buffett čeká – a sází jen tehdy, když se šance zřetelně přikloní na jeho stranu.

Tento přístup není pasivní. Je to forma aktivního čekání – predátor trpělivě kroužící nad trhem, připravený udeřit, když ostatní zpanikaří. Buffettovo umění spočívá v tom, že dokáže najít hodnotu tam, kde ji ostatní přehlížejí – stejně jako tehdy, když sbíral odhozené tikety v pilinách.

Derby jako metafora investování

A kdyby měl Buffett dnes spravovat portfolio sázek na Kentucky Derby? Udělal by to přesně tak, jak nakládá s akciemi – rozumně, diverzifikovaně a se zajištěním. Vybral by si favorita, jako je například kůň jménem Journalism s kurzem 3:1, který má konzistentní výkony. Stejně jako jeho investice do Apple (AAPL) nebo Coca-Coly (KO), i tato sázka by spojovala stabilitu s technickou převahou.

Vedle toho by přidal koně jako Sovereignty, silného vyzyvatele s kurzem 5:1, který reprezentuje kvalitní, ale přehlížené firmy, podobně jako Bank of America (BAC). Zbytek portfolia by alokoval do outsiderů s velkým potenciálem – třeba Burnham Square s kurzem 12:1, který připomíná podceněnou hodnotu American Express (AXP), nebo Luxor Cafe s kurzem 15:1, který reprezentuje Buffettovy japonské investice a mezinárodní diverzifikaci.

Nechyběla by ani odvážnější volba jako Tiztastic (20:1), podobná investici do Occidental Petroleum (OXY) – firmy generující značný cash flow, ale zatížené negativními stereotypy. A konečně Admire Daytona s kurzem 30:1, zástupce japonského dostihu, by doplnil jeho globální expozici.

Skrze tyto „koňské“ analogie se ukazuje Buffettova strategie: spojení trpělivosti, analýzy, rozvahy a připravenosti využít paniky, když trh ztrácí hlavu. Ať už jde o závodní dráhu nebo trh s akciemi, Buffett ví, že čas je ten nejlepší spojenec investora.