Akcie švýcarské skupiny Richemont, která vlastní mimo jiné i proslulou značku Cartier, v pátek prudce vzrostly o více než 7 %, když společnost oznámila lepší než očekávané tržby za čtvrté fiskální čtvrtletí. Navzdory zpomalujícímu globálnímu trhu s luxusním zbožím si Richemont dokázal udržet růst díky silné poptávce po špercích a stabilní klientele mezi nejbohatšími spotřebiteli. Výsledky společnosti naznačují, že luxusní segment jako celek sice čelí nejistotám, ale vysoce prémiové produkty, jako jsou šperky značek Cartier, Van Cleef & Arpels a Buccellati, zůstávají atraktivní. Za tři měsíce končící v březnu vzrostly tržby Richemontu o 7 % meziročně při konstantních směnných kurzech a dosáhly výše 5,17 miliardy eur (přibližně 5,79 miliardy dolarů). To překonalo očekávání analytiků, kteří v průměru předpokládali 4,98 miliardy eur. Tato čísla opět potvrdila, že poptávka po luxusním zboží, zejména v segmentu šperků, je schopna odolávat i turbulentním makroekonomickým podmínkám, jako jsou vysoké úrokové sazby, geopolitická nejistota nebo hrozba nových celních bariér. Zdroj: Getty Images Růst ve čtvrtém čtvrtletí táhla především divize Jewellery Maisons, která zaznamenala dvouciferný růst tržeb. Tento segment zahrnuje nejcennější značky skupiny a potvrzuje dlouhodobý trend, kdy šperky představují stabilní investici v době nejistoty. Naopak segment specializovaných hodinářů, do kterého spadají značky jako Piaget a Roger Dubuis, zaznamenal pokles, především kvůli slabé poptávce v asijsko-pacifickém regionu, a zejména v Číně. Tento pokles v Číně – klíčovém trhu pro luxusní zboží – dosáhl 23 %, což významně ovlivnilo celkové regionální výsledky v oblasti Asie a Tichomoří (s výjimkou Japonska). Naopak Japonsko se ukázalo jako překvapivý tahoun růstu, kde tržby meziročně vzrostly o 25 %. Tento růst byl podporován slabým jenem, který učinil nákupy pro zahraniční turisty výhodnější, a zároveň silnou domácí poptávkou. Ve zbytku světa zaznamenal Richemont růst tržeb, což svědčí o diverzifikovaném geografickém portfoliu a schopnosti přizpůsobit se měnícím se ekonomickým podmínkám. Za celý fiskální rok 2024 vzrostly tržby Richemontu o 4 % na 21,4 miliardy eur, což je mírně nad odhady analytiků. Předseda představenstva Johann Rupert k výsledkům uvedl, že „výkonnost skupiny byla celkově robustní“, a zdůraznil zejména úspěch v divizi šperků a v maloobchodní síti. Mezi „ostatní“ aktivity skupiny patří například prodejce použitých luxusních hodinek Watchfinder & Co., kde rovněž došlo k oživení. Přesto Rupert upozornil, že globální nejistoty budou i nadále vyžadovat velkou obezřetnost, flexibilitu a disciplínu. Tento názor sdílí i analytici z BofA Global Research, kteří minulý týden ve své poznámce uvedli, že Richemont čelí třem klíčovým výzvám: vysokým cenám zlata, možné vlně amerických cel a kurzovým výkyvům, zejména kvůli síle švýcarského franku a slabosti dolaru. Tyto faktory by mohly zatížit marže a ztížit předvídatelnost tržeb. Nicméně analytici dodávají, že Richemont má významnou cenovou sílu, která mu umožňuje přenášet náklady na zákazníky. „Domníváme se, že cenové úpravy mohou kompenzovat přibližně polovinu negativních vlivů,“ uvedli. Vedle cen považují také důraz na produktové portfolio a vyšší využití kapacit za klíčové faktory kompenzující makroekonomické tlaky. Zdroj: Getty Images Richemont již v lednu zveřejnil rekordní čtvrtletní tržby ve výši 6,2 miliardy eur, což tehdy vyvolalo optimismus, že se sektor luxusního zboží začíná zotavovat z útlumu způsobeného především slabou čínskou poptávkou. Tento optimismus ale čelí novým hrozbám – včetně možné eskalace obchodních sporů mezi USA a Evropou, přetrvávající inflace a geopolitického napětí. Ačkoli akcie Richemont v posledních měsících zaznamenaly určitý tlak, páteční růst o více než 7 % ukazuje, že investoři zůstávají optimističtí ohledně dlouhodobého potenciálu společnosti. S jasným zaměřením na vysoce ziskový segment šperků, diverzifikovaným portfoliem značek a strategickou expanzí na klíčových trzích má Richemont všechny předpoklady k tomu, aby obstál i v turbulentních časech. Otázkou zůstává, jak rychle se zotaví poptávka v Asii, zejména v Číně, a jak hluboce se projeví případné další obchodní bariéry.