Tvrdil, že odstraněním „plýtvání, podvodů a zneužívání“ zachrání Spojeným státům biliony. Jeho projekt DOGE měl odhalit konkrétní oblasti, kde lze ušetřit, a stát se tak základem pro plánované masivní daňové škrty administrativy Donalda Trumpa. Jenže realita je jiná: Muskův slib se rozplynul, zatímco republikáni spěchají se zákonem, který by snížil daně o 500 miliard dolarů ročně – a to bez jakéhokoli zajištění těchto výpadků na příjmové straně.

Ministr financí Scott Bessent dokonce prohlásil, že Kongres by měl návrh schválit do 4. července. To znamená jen něco přes dva měsíce na přípravu daňového balíčku, který by výrazně zvýšil deficit federálního rozpočtu, pokud se neobjeví slíbené škrty ve výdajích. A právě ty zatím nepřicházejí.

Musk snížil odhad z 2 bilionů na 1, důkazy ale stále chybí

Elon Musk nejprve hovořil o úspoře až 2 bilionů dolarů, což by představovalo téměř sedminu všech federálních výdajů. Později svůj odhad zredukoval na 1 bilion dolarů, přesto i tato suma zůstává mimo realitu. Pro lepší představu – celkový federální rozpočet se pohybuje kolem 7 bilionů. Musk tvrdil, že podvody a zneužívání systému jsou rozsáhlé a opakovaně zmiňoval případy, kdy sociální dávky plynou „milionům mrtvých“, nebo že neziskové organizace kradou obrovské částky.

Jeho tvrzení však nenachází pevnou oporu ve faktech. Podle analýzy BBC Muskův projekt DOGE dokázal identifikovat „úspory“ v celkové výši 160 miliard dolarů – tedy méně než pětinu jeho revidovaného cíle. A i tato částka je sporná: pouze 62 miliard bylo detailně rozepsáno a jen 33 miliard mělo přiložené doklady. Co víc, není jasné, kolik z těchto částek představuje opakující se úspory a kolik jde jen o jednorázové položky, jako například prodej nemovitostí.

Realita rozpočtových škrtů: historie se opakuje

Skeptici mají proč být na pozoru. Podobné sliby o rozsáhlých úsporách zaznívaly už za Ronalda Reagana, kdy jeho rozpočtový ředitel David Stockman prosazoval rovněž rozsáhlé daňové škrty s příslibem následných úspor. Ve své pozdější knize „The Triumph of Politics“ Stockman přiznává, že úspory nikdy nepřišly. A důvod? Většina federálních výdajů míří na programy, jako je sociální zabezpečení, Medicare, Medicaid, obrana a obsluha dluhu – tedy oblasti, které se nedají snadno seškrtat.

Musk dnes čelí podobné skepsi. Úřad pro vládní odpovědnost (GAO) odhaduje, že podvody ve federálních výdajích činí kolem 5 % z celku, tedy přibližně tolik jako ve velkých soukromých firmách. A to je maximum – navíc silně ovlivněné výjimečnými roky pandemie, kdy došlo ke zvýšenému zneužívání pomoci.

Další pochybnost? Pokud je skutečně možné najít podvody ve výši 1 bilionu dolarů ročně, proč to nikdo jiný dosud neodhalil? Existuje 17 samostatných úřadů generálních inspektorů, stovky analytiků a zákony, které nabízejí vysoké odměny informátorům. Jen v loňském roce Spojené státy vyplatily 400 milionů dolarů lidem, kteří pomohli odhalit podvody v hodnotě 2,4 miliardy dolarů. Podle těchto pravidel by někdo, kdo by našel bilionové podvody, měl nárok na odměnu kolem 170 miliard dolarů. A taková příležitost by jistě nezůstala nepovšimnuta.

Daňové škrty ano, ale až po snižování výdajů

Republikáni se přesto chystají prosadit daňové škrty s poukazem na neověřené sliby úspor, které by je měly pokrýt. Ačkoliv se objevují návrhy, jak tyto výpadky kompenzovat – například omezením výdajů na Medicaid – jde vesměs o nejasné a politicky náročné varianty, které ve výsledku nedosahují potřebných objemů.

Kritiku vyjádřil i senátor Rand Paul, který upozornil, že aktuální návrh zvýší federální dluh o 5 bilionů dolarů. A položil jednoduchou otázku: „Snižujeme výdaje, nebo zvyšujeme dluh?“

Pokud by Musk skutečně odhalil a eliminoval podvody v rozsahu, o jakém mluví, zasloužil by si uznání. Podporu by měl i od lidí napříč politickým spektrem – včetně Bernieho Sanderse. Ale pokud mají být tyto sliby použity jako zástěrka pro spuštění daňových škrtů bez reálného základu, pak je na místě jednoduchá zásada fiskální odpovědnosti:

Nejdřív ušetřit, až potom snižovat daně.