Klíčové body

Zahraniční investoři sice americké dluhopisy neprodávají, ale kupují jich méně než dříve
Celní politika a nejistota kolem dluhového stropu oslabují poptávku a zvyšují výnosy
Výdaje na obsluhu dluhu prudce rostou a investoři žádají vyšší výnosy jako kompenzaci

Obavy z tzv. scénáře „Sell America“, kdy by zahraniční investoři začali ve velkém odprodávat americké dluhopisy a dolarová aktiva, se po zavedení cel prezidentem Trumpem opět dostaly do popředí. Zatím se ale ukazuje, že spíše než o masový útěk jde o postupný pokles zájmu o nové emise dluhopisů. V poslední aukci tříletých státních dluhopisů zahraniční investoři nakoupili pouze 7 % nabízeného objemu – přitom dlouhodobý průměr činí zhruba 12,4 %. Právě tento segment obvykle preferují centrální banky, které hledají bezpečné a krátkodobé nástroje pro alokaci svých rezerv.

Zatímco aukce desetiletých a třicetiletých dluhopisů proběhly relativně hladce, tříleté dluhopisy lépe odrážejí poptávku po krátkodobém financování, na které se USA stále více spoléhají. Slábnoucí zájem by mohl vést k růstu výnosů a tím i k vyšším nákladům na obsluhu dluhu – nejen pro stát, ale i pro firmy a domácnosti.

Vliv celní politiky a nejistoty kolem dluhového stropu

Jedním z hlavních důvodů ochladnutí zájmu je pokračující nejistota ohledně směru obchodní politiky. Zavedení cel Trumpovou administrativou, stejně jako související ekonomické dopady, jako je inflace, zpomalují růst ekonomiky a zvyšují riziko recese. Guy LeBas z Janney Capital Management upozorňuje, že ceny tlačené vzhůru cly budou pravděpodobně omezovat spotřebitelskou poptávku, což se už projevilo v poklesu HDP. Ačkoliv recese ještě není jistá, nákladový tlak způsobený cly se podle něj brzy projeví jako neudržitelný.

Trhy se částečně uklidnily po rozhodnutí Trumpa o 90denní odklad zavádění dalších cel, které měly dát spojencům čas na vyjednávání. Přesto americký dolar oslabil o 4,4 % vůči koši měn a výnosy třicetiletých dluhopisů zůstávají na zvýšených úrovních. Současná volatilita podle Johna Madziyira z Vanguardu sice přináší příležitosti, zároveň ale ztěžuje predikci budoucího vývoje a nutí investory přehodnocovat své strategie.

Význam zahraniční poptávky a tlak na změnu systému

Zahraniční investoři již několik let postupně snižují svůj podíl na americkém trhu s dluhopisy. Zatímco ještě na začátku tisíciletí drželi více než polovinu všech státních dluhopisů, na konci roku 2024 to bylo už jen kolem 30 %. Největšími zahraničními držiteli jsou Japonsko (4 %), Čína (3 %) a finanční centra jako Hongkong nebo Lucembursko.

S klesající zahraniční poptávkou je vláda USA stále více odkázaná na domácí trh. Ministerstvo financí již oznámilo další vlnu aukcí v hodnotě 125 miliard dolarů a plánuje zaměření na kratší splatnosti. Celý proces navíc ztěžuje opakující se patová situace ohledně dluhového stropu, který byl letos dosažen v lednu na úrovni 36,1 bilionu dolarů. USA tak nyní fungují v režimu mimořádných opatření, přičemž vyčerpání manévrovacího prostoru se očekává někdy mezi srpnem a listopadem.

Diskutuje se také o alternativách k současnému systému, kde má rozhodující slovo Kongres. Poradní výbor ministerstva financí ve své zprávě upozorňuje na rizika opakovaných krizí a zvažuje tři možné scénáře – dva z nich by přenesly větší rozhodovací pravomoci na exekutivu. Tento návrh však vyvolává obavy z přílišné koncentrace moci. Podle Marka Maleka ze společnosti Siebert by to mohlo vést ke „stavu, kdy liška hlídá kurník“.

Rizika, výnosy a budoucnost dolarové dominance

Rostoucí úrokové náklady jsou již nyní značnou zátěží. Výdaje na obsluhu dluhu se v roce 2025 odhadují na 952 miliard dolarů a do roku 2035 by mohly přesáhnout 1,78 bilionu. To bude vyžadovat větší ochotu investorů držet americké dluhopisy – a za to budou pravděpodobně požadovat vyšší výnosy. Eric Stratmoen ze společnosti Payden & Rygel poukazuje na to, že investoři budou chtít kompenzaci za rostoucí politické a ekonomické riziko.

Zatím není postavení amerického dolaru ani dluhopisového trhu vážně ohroženo. Přesto se ve světě objevují náznaky hledání alternativ – například v Evropě, která investuje více do obrany a hledá větší měnovou autonomii. Trumpova politika vyšších cel má sice za cíl posílit domácí výrobu a snížit deficit, ale zároveň mění strukturu globálních investičních toků a zvyšuje nejistotu.

V souhrnu lze říci, že zahraniční investoři USA neprodávají, ale méně ochotně nakupují. A v prostředí rostoucího dluhu, politických sporů a proměnlivé globální poptávky to může mít dlouhodobější dopady, než si trh zatím připouští.

Nejistota spojená s obchodními cly prezidenta Donalda Trumpa a jejich dopadem na zahraniční poptávku po amerických dluhopisech vyvolává otázky ohledně budoucí schopnosti USA financovat svůj rostoucí deficit za rozumných podmínek. První náznaky ukazují, že investoři sice hromadně americká aktiva neprodávají, ale kupují je v menší míře než dříve – což může být předzvěst hlubšího posunu.Obavy z tzv. scénáře „Sell America“, kdy by zahraniční investoři začali ve velkém odprodávat americké dluhopisy a dolarová aktiva, se po zavedení cel prezidentem Trumpem opět dostaly do popředí. Zatím se ale ukazuje, že spíše než o masový útěk jde o postupný pokles zájmu o nové emise dluhopisů. V poslední aukci tříletých státních dluhopisů zahraniční investoři nakoupili pouze 7 % nabízeného objemu – přitom dlouhodobý průměr činí zhruba 12,4 %. Právě tento segment obvykle preferují centrální banky, které hledají bezpečné a krátkodobé nástroje pro alokaci svých rezerv.Zatímco aukce desetiletých a třicetiletých dluhopisů proběhly relativně hladce, tříleté dluhopisy lépe odrážejí poptávku po krátkodobém financování, na které se USA stále více spoléhají. Slábnoucí zájem by mohl vést k růstu výnosů a tím i k vyšším nákladům na obsluhu dluhu – nejen pro stát, ale i pro firmy a domácnosti.Vliv celní politiky a nejistoty kolem dluhového stropuJedním z hlavních důvodů ochladnutí zájmu je pokračující nejistota ohledně směru obchodní politiky. Zavedení cel Trumpovou administrativou, stejně jako související ekonomické dopady, jako je inflace, zpomalují růst ekonomiky a zvyšují riziko recese. Guy LeBas z Janney Capital Management upozorňuje, že ceny tlačené vzhůru cly budou pravděpodobně omezovat spotřebitelskou poptávku, což se už projevilo v poklesu HDP. Ačkoliv recese ještě není jistá, nákladový tlak způsobený cly se podle něj brzy projeví jako neudržitelný.Trhy se částečně uklidnily po rozhodnutí Trumpa o 90denní odklad zavádění dalších cel, které měly dát spojencům čas na vyjednávání. Přesto americký dolar oslabil o 4,4 % vůči koši měn a výnosy třicetiletých dluhopisů zůstávají na zvýšených úrovních. Současná volatilita podle Johna Madziyira z Vanguardu sice přináší příležitosti, zároveň ale ztěžuje predikci budoucího vývoje a nutí investory přehodnocovat své strategie.Význam zahraniční poptávky a tlak na změnu systémuZahraniční investoři již několik let postupně snižují svůj podíl na americkém trhu s dluhopisy. Zatímco ještě na začátku tisíciletí drželi více než polovinu všech státních dluhopisů, na konci roku 2024 to bylo už jen kolem 30 %. Největšími zahraničními držiteli jsou Japonsko , Čína a finanční centra jako Hongkong nebo Lucembursko.S klesající zahraniční poptávkou je vláda USA stále více odkázaná na domácí trh. Ministerstvo financí již oznámilo další vlnu aukcí v hodnotě 125 miliard dolarů a plánuje zaměření na kratší splatnosti. Celý proces navíc ztěžuje opakující se patová situace ohledně dluhového stropu, který byl letos dosažen v lednu na úrovni 36,1 bilionu dolarů. USA tak nyní fungují v režimu mimořádných opatření, přičemž vyčerpání manévrovacího prostoru se očekává někdy mezi srpnem a listopadem.Diskutuje se také o alternativách k současnému systému, kde má rozhodující slovo Kongres. Poradní výbor ministerstva financí ve své zprávě upozorňuje na rizika opakovaných krizí a zvažuje tři možné scénáře – dva z nich by přenesly větší rozhodovací pravomoci na exekutivu. Tento návrh však vyvolává obavy z přílišné koncentrace moci. Podle Marka Maleka ze společnosti Siebert by to mohlo vést ke „stavu, kdy liška hlídá kurník“.Rizika, výnosy a budoucnost dolarové dominanceRostoucí úrokové náklady jsou již nyní značnou zátěží. Výdaje na obsluhu dluhu se v roce 2025 odhadují na 952 miliard dolarů a do roku 2035 by mohly přesáhnout 1,78 bilionu. To bude vyžadovat větší ochotu investorů držet americké dluhopisy – a za to budou pravděpodobně požadovat vyšší výnosy. Eric Stratmoen ze společnosti Payden & Rygel poukazuje na to, že investoři budou chtít kompenzaci za rostoucí politické a ekonomické riziko.Zatím není postavení amerického dolaru ani dluhopisového trhu vážně ohroženo. Přesto se ve světě objevují náznaky hledání alternativ – například v Evropě, která investuje více do obrany a hledá větší měnovou autonomii. Trumpova politika vyšších cel má sice za cíl posílit domácí výrobu a snížit deficit, ale zároveň mění strukturu globálních investičních toků a zvyšuje nejistotu.V souhrnu lze říci, že zahraniční investoři USA neprodávají, ale méně ochotně nakupují. A v prostředí rostoucího dluhu, politických sporů a proměnlivé globální poptávky to může mít dlouhodobější dopady, než si trh zatím připouští.