Zatímco prezident Donald Trump zvažuje uvalení dalších cel na čínský dovoz a hovoří o geopolitických zájmech v Grónsku či na Ukrajině, právě vzácné zeminy se stávají jedním z nejcitlivějších bodů celého konfliktu.Kontrola nad těžbou a zpracováním těchto prvků dává Číně v tomto sporu silnou páku. Američtí představitelé čelí dilematické závislosti: ačkoli USA některé z těchto surovin samy těží, nejsou schopny je samostatně zpracovávat v potřebném rozsahu. Tato slabina se v kontextu napjatých obchodních vztahů ukazuje jako strategické riziko, které má přímý dopad nejen na průmysl, ale i na národní bezpečnost.Co jsou vzácné zeminy a kde se využívajíPod pojmem vzácné zeminy se skrývá 17 chemických prvků, mezi nimi například skandium, yttrium nebo lanthanidy. Ačkoli jejich název může evokovat extrémní vzácnost, ve skutečnosti jsou poměrně rozšířené – v zemské kůře se vyskytují častěji než například zlato. Problém však spočívá v jejich náročné a ekologicky zatěžující těžbě a separaci.Vzácné zeminy hrají zásadní roli ve výrobě celé řady produktů, bez nichž si moderní život těžko představíme. Jsou součástí smartphonů, větrných elektráren, LED osvětlení, plochých televizorů i baterií pro elektromobily. Nezastupitelné jsou také v medicíně – využívají se v MRI skenerech nebo při léčbě rakoviny. Významná je rovněž jejich role v obranném průmyslu, kde se objevují například v letounech F-35, ponorkách, raketách nebo vojenských laserech.Bez přístupu k těmto surovinám by velká část moderního průmyslu i armádních kapacit Spojených států ztratila svou výkonnost, nebo se stala závislou na alternativních, často méně efektivních technologiích.Dominance Číny a americká závislostPodle Mezinárodní energetické agentury pochází přibližně 61 % celosvětové těžby vzácných zemin z Číny, přičemž tato země ovládá až 92 % kapacit na jejich zpracování. To znamená, že i když některé země – včetně USA – těží vzácné zeminy samy, zpracování probíhá v naprosté většině případů v Číně.V USA dnes funguje pouze jeden důl na vzácné zeminy – v Kalifornii. Tento důl se však donedávna spoléhal na to, že vytěžený materiál bude posílat zpět do Číny k separaci těžkých prvků, což ukazuje, jak silně je americká infrastruktura v této oblasti nedostatečná.Když Trumpova administrativa v dubnu oznámila uvalení vysokých cel na čínský dovoz, Peking odpověděl omezením vývozu sedmi vzácných kovů a produktů z nich. Tento krok byl chápán jako strategická reakce na tlak USA. Ačkoliv obě strany v květnu podepsaly příměří v Ženevě, Čína vývozní omezení nezrušila, což vyvolalo další napětí.Podle americké geologické služby pocházelo mezi lety 2020 a 2023 až 70 % dovozu vzácných zemin do USA právě z Číny. Tento fakt činí z celní politiky velmi křehký nástroj – případné přerušení dodávek by mohlo mít okamžitý dopad na stovky výrobních a technologických procesů.Chcete využít této příležitosti?Geopolitické ambice a role Grónska a UkrajinyVedle přímé obchodní rivality hraje otázka vzácných zemin roli i v širší zahraniční politice Spojených států. Trump se například opakovaně vyjadřoval o zájmu USA na získání Grónska, které je bohaté na nerostné suroviny včetně vzácných zemin. Přestože dánská vláda jeho návrh odmítla, Grónsko zůstává předmětem strategického zájmu.Podobně uzavřel Trump dohodu o vzácných zeminách také s Ukrajinou. Ačkoliv její těžební sektor je zatím velmi mladý a neexistují přesné odhady ekonomické životaschopnosti jednotlivých ložisek, i tato dohoda naznačuje snahu Spojených států diverzifikovat své zdroje.Na druhé straně analytici varují, že takové kroky jsou dlouhodobého charakteru a řešení problému americké závislosti na Číně v oblasti těchto kritických surovin nemohou přinést v horizontu měsíců či několika let. Chybějící technologie, infrastruktura a odborné kapacity v USA představují zásadní překážky.Závěr: obchodní nástroj i bezpečnostní rizikoVzácné zeminy představují v dnešní globální ekonomice strategickou komoditu, jejíž význam daleko přesahuje běžné tržní vztahy. Pro USA jsou nezbytné nejen pro běžný průmysl a technologii, ale také pro udržení obranné soběstačnosti. Čínská kontrola nad těžbou i zpracováním těchto prvků činí z tohoto segmentu silný nástroj vlivu – a to nejen v obchodní válce, ale i ve formování geopolitické rovnováhy.Pokusy americké administrativy omezit tuto závislost narážejí na komplexní technologické i ekonomické bariéry. Ačkoliv se USA snaží navazovat strategická partnerství s jinými zeměmi a zvažují rozšíření vlastní těžby, bez domácí kapacity na zpracování vzácných zemin zůstávají silně zranitelné vůči jakýmkoli výkyvům v čínské politice.