Klíčové body

Napětí mezi Íránem a Izraelem zvýšilo ceny ropy, ale trh zatím reaguje spíše psychologicky
Hormuzský průliv zůstává největším potenciálním rizikem pro globální dodávky
Dlouhodobý vývoj cen ropy ovlivňuje především poptávka, nikoli krátkodobé geopolitické šoky

Ve čtvrtek se cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) zvýšila o 1,9 % na 76,58 dolaru za barel. Akcie ropných společností BP (BP) a Shell (SHELL) posílily zhruba o 1 %, zatímco akcie Exxon Mobil (XOM) a Chevron (CVX) zůstaly bez pohybu kvůli federálnímu svátku Juneteenth, během něhož byly trhy uzavřené.

Napětí v regionu ohrožuje klíčovou dopravní trasu ropy

V centru pozornosti zůstává íránská produkce. Írán se na světových dodávkách ropy podílí asi 3 %, což se na první pohled nemusí zdát jako zásadní podíl. Přesto i relativně malý výpadek může v globálním měřítku způsobit citelný cenový šok. O to víc, pokud se konflikt dotkne Hormuzského průlivu – strategického místa, kterým proudí přibližně čtvrtina světové ropy.

Generální ředitel společnosti Shell Wael Sawan během čtvrtečního vystoupení v Tokiu upozornil, že skutečně vážné narušení trhu by nastalo právě v případě, že by byl průliv uzavřen. Připomněl však také, že v minulosti se přepravní trasy rychle přizpůsobily i náročnějším podmínkám. To se potvrdilo například při loňských útocích húthijských povstalců na lodní dopravu v Rudém moři – dodávky ropy nakonec výrazně omezeny nebyly.

Navíc dosud neexistují žádné známky toho, že by konflikt poškodil samotnou íránskou ropnou infrastrukturu. Analytik společnosti TD Securities Daniel Ghali uvedl, že „dodávky ropy zatím přerušeny nebyly“ a vývoz Íránu se podle jeho slov dokonce drží v nadprůměrných objemech.

Zkušenosti z minulosti tlumí paniku

Zkušenosti z předchozích konfliktů naznačují, že prvotní reakce trhů bývají často přehnané. Dobrým příkladem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy se svět obával, že třetí největší producent ropy po USA a Saúdské Arábii přestane exportovat kvůli sankcím nebo vojenským komplikacím. K ničemu takovému ale nedošlo – a ceny ropy se podle dat společnosti Dow Jones Market Data vrátily na předválečnou úroveň během šesti měsíců.

Existují samozřejmě i výjimky. Nejznámější je ropné embargo z 70. let, které skutečně vedlo ke globální energetické krizi a způsobilo řadu ekonomických recesí. Ceny tehdy zůstaly zvýšené téměř deset let. Od té doby se ale situace výrazně změnila – především se snížil vliv OPECu, jehož členové dnes kontrolují menší část celkové nabídky a mají nižší schopnost koordinovaně ovlivňovat trh.

Kromě toho došlo i ke strukturálním změnám v poptávce po ropě. Světová banka uvádí, že zatímco v 70. letech bylo pro vytvoření jedné jednotky ekonomického výkonu potřeba 0,12 tuny ropy, v roce 2022 tento ukazatel klesl na 0,05 tuny. Tento pokles je důsledkem vyšší energetické efektivity a rozšíření alternativních zdrojů, jako jsou větrné a vodní elektrárny.

Současné ceny a pohled do budoucna

Současné zvýšení cen ropy se tak dá připsat spíše psychologickému efektu a preventivní reakci trhu. Ghali připomíná, že cena ropy Brent kolem 75 dolarů odpovídá historické rizikové prémii pro podobné konflikty v regionu Blízkého východu. Přesto upozorňuje, že určitá nejistota přetrvává – zejména pokud by došlo k eskalaci nebo zablokování klíčových přepravních cest.

V posledních desetiletích byly nejvýznamnější pohyby cen ropy spojeny spíše s poptávkou než nabídkou. Vzestup na přelomu milénia byl poháněn globálním hospodářským růstem před krizí 2008–2009. Růst v letech 2021 a 2022 pak souvisel s oživením po pandemii covidu-19. Naopak nedávný pokles cen pod hranici 60 dolarů za barel v květnu byl způsoben obavami ze zpomalení globálního hospodářství a poklesu obchodní aktivity.

Z dlouhodobého hlediska se tak ukazuje, že trh má tendenci se postupně stabilizovat a přizpůsobit novým podmínkám. I když jsou geopolitické šoky schopny vyvolat krátkodobé výkyvy, skutečným hybatelem trhu zůstává rovnováha mezi nabídkou a poptávkou – a poptávka se zdá být v posledních měsících spíše utlumená.

Tento jev není překvapivý – obchodníci na trzích bývají obvykle velmi citliví na jakýkoli náznak ohrožení dodávek, a proto reagují prudkým zvýšením cen. Zkušenosti z minulosti však ukazují, že tyto obavy bývají často dočasné a přehnané. Přesto nelze rizika zcela podceňovat – zejména pokud se krize prohloubí.Ve čtvrtek se cena americké ropy West Texas Intermediate zvýšila o 1,9 % na 76,58 dolaru za barel. Akcie ropných společností BP a Shell posílily zhruba o 1 %, zatímco akcie Exxon Mobil a Chevron zůstaly bez pohybu kvůli federálnímu svátku Juneteenth, během něhož byly trhy uzavřené.Napětí v regionu ohrožuje klíčovou dopravní trasu ropyV centru pozornosti zůstává íránská produkce. Írán se na světových dodávkách ropy podílí asi 3 %, což se na první pohled nemusí zdát jako zásadní podíl. Přesto i relativně malý výpadek může v globálním měřítku způsobit citelný cenový šok. O to víc, pokud se konflikt dotkne Hormuzského průlivu – strategického místa, kterým proudí přibližně čtvrtina světové ropy.Generální ředitel společnosti Shell Wael Sawan během čtvrtečního vystoupení v Tokiu upozornil, že skutečně vážné narušení trhu by nastalo právě v případě, že by byl průliv uzavřen. Připomněl však také, že v minulosti se přepravní trasy rychle přizpůsobily i náročnějším podmínkám. To se potvrdilo například při loňských útocích húthijských povstalců na lodní dopravu v Rudém moři – dodávky ropy nakonec výrazně omezeny nebyly.Navíc dosud neexistují žádné známky toho, že by konflikt poškodil samotnou íránskou ropnou infrastrukturu. Analytik společnosti TD Securities Daniel Ghali uvedl, že „dodávky ropy zatím přerušeny nebyly“ a vývoz Íránu se podle jeho slov dokonce drží v nadprůměrných objemech.Zkušenosti z minulosti tlumí panikuZkušenosti z předchozích konfliktů naznačují, že prvotní reakce trhů bývají často přehnané. Dobrým příkladem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy se svět obával, že třetí největší producent ropy po USA a Saúdské Arábii přestane exportovat kvůli sankcím nebo vojenským komplikacím. K ničemu takovému ale nedošlo – a ceny ropy se podle dat společnosti Dow Jones Market Data vrátily na předválečnou úroveň během šesti měsíců.Existují samozřejmě i výjimky. Nejznámější je ropné embargo z 70. let, které skutečně vedlo ke globální energetické krizi a způsobilo řadu ekonomických recesí. Ceny tehdy zůstaly zvýšené téměř deset let. Od té doby se ale situace výrazně změnila – především se snížil vliv OPECu, jehož členové dnes kontrolují menší část celkové nabídky a mají nižší schopnost koordinovaně ovlivňovat trh.Kromě toho došlo i ke strukturálním změnám v poptávce po ropě. Světová banka uvádí, že zatímco v 70. letech bylo pro vytvoření jedné jednotky ekonomického výkonu potřeba 0,12 tuny ropy, v roce 2022 tento ukazatel klesl na 0,05 tuny. Tento pokles je důsledkem vyšší energetické efektivity a rozšíření alternativních zdrojů, jako jsou větrné a vodní elektrárny.Současné ceny a pohled do budoucnaSoučasné zvýšení cen ropy se tak dá připsat spíše psychologickému efektu a preventivní reakci trhu. Ghali připomíná, že cena ropy Brent kolem 75 dolarů odpovídá historické rizikové prémii pro podobné konflikty v regionu Blízkého východu. Přesto upozorňuje, že určitá nejistota přetrvává – zejména pokud by došlo k eskalaci nebo zablokování klíčových přepravních cest.V posledních desetiletích byly nejvýznamnější pohyby cen ropy spojeny spíše s poptávkou než nabídkou. Vzestup na přelomu milénia byl poháněn globálním hospodářským růstem před krizí 2008–2009. Růst v letech 2021 a 2022 pak souvisel s oživením po pandemii covidu-19. Naopak nedávný pokles cen pod hranici 60 dolarů za barel v květnu byl způsoben obavami ze zpomalení globálního hospodářství a poklesu obchodní aktivity.Z dlouhodobého hlediska se tak ukazuje, že trh má tendenci se postupně stabilizovat a přizpůsobit novým podmínkám. I když jsou geopolitické šoky schopny vyvolat krátkodobé výkyvy, skutečným hybatelem trhu zůstává rovnováha mezi nabídkou a poptávkou – a poptávka se zdá být v posledních měsících spíše utlumená.