Klíčové body
- USA a Čína se vzájemně obviňují z porušení ženevského příměří
- Sporem jsou vývozní omezení na vzácné zeminy z Číny
- Trumpova administrativa zpřísnila restrikce i vůči čínským studentům
- Napětí ohrožuje důvěru a stabilitu globálního obchodu
To však netrvalo dlouho. Americký prezident Donald Trump totiž obvinil Peking z „úplného porušení“ této dohody, na což Čína reagovala ostrým obviněním, že USA „vyvolávají nové ekonomické a obchodní třenice“. Čínské ministerstvo obchodu ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Peking dodržuje konsensus dosažený na ženevských jednáních, ale že Spojené státy narušují dohodu jednostrannými kroky.
Trump na sociální síti Truth Social tvrdil, že Čína nedodržela podmínky, které jí údajně umožnily „vyhnout se velmi špatné situaci“. Kritizoval zároveň svou dosavadní shovívavost, když napsal: „Tolik k tomu, být pan MILÝ CHLAP!“ Čínská strana následně varovala, že pokud USA budou nadále poškozovat její zájmy, přijme „rozhodná a důrazná opatření“ k jejich obraně.
Sporné vzácné zeminy a technologické restrikce
Jedním z hlavních bodů střetu jsou vývozní omezení Číny na vzácné zeminy, která Peking uplatnil jako reakci na americká cla. Tyto materiály jsou nezbytné pro výrobu elektroniky, elektromobilů nebo vojenských zařízení, jako jsou stíhačky F-35. Washington očekával, že po dohodě uzavřené v Ženevě dojde k uvolnění těchto restrikcí, ale Čína je ponechala v platnosti.

Čínský režim kontrol vývozu sice nezakazuje vývoz zcela, ale vyžaduje vládní schválení každé jednotlivé zásilky, čímž získává větší vliv nad globálním dodavatelským řetězcem. Tento systém se nezměnil ani po ženevských jednáních, což podle amerických představitelů představuje porušení závazků.
Vedle sporu o nerosty došlo i k dalším opatřením. Spojené státy omezily prodej pokročilých technologií do Číny a varovaly americké firmy před používáním čipů od společnosti Huawei. Kromě toho došlo ke zrušení víz pro některé čínské studenty, což čínské úřady označily za diskriminační krok, který je v rozporu s duchem dosažené dohody.
Zastavení diplomatického pokroku a varování z obou stran
Dohoda z Ženevy měla poskytnout 90denní prostor pro další vyjednávání. Cla, která během dubna vzájemně narostla až na 100 %, měla být během této doby pozastavena. Rovněž Čína se v rámci tohoto ujednání zavázala ke zrušení necelních odvetných opatření vůči USA. Tento pokrok se však brzy zastavil. Podle amerických představitelů je jednání momentálně zablokované, a obě strany se veřejně obviňují z porušování dohody.
Trump a čínský prezident Si Ťin-pching spolu od poloviny ledna, tedy od Trumpovy inaugurace, nekomunikovali. Ministr financí USA Scott Bessent uvedl, že problém s vývozem minerálů by mohl být řešen během jejich plánovaného telefonátu, který by měl proběhnout „velmi brzy“. Zároveň však připustil, že čínské kroky mohou být záměrné i systémovou chybou, což však situaci nijak neulehčuje.
Kritika čínského přístupu a obavy z budoucnosti
Peking se brání a tvrdí, že jeho režim kontroly vývozu je v souladu s mezinárodními pravidly a není namířený proti žádné konkrétní zemi. Tvrdí, že je otevřený dialogu o kontrole exportu. V realitě ale podle amerických úřadů zůstává situace napjatá a důvěra mezi oběma stranami je narušená.
Bývalý americký velvyslanec v Číně Nicholas Burns pro CNN uvedl, že Peking „zadržuje vzácné kovy“ a nedodržel sliby, které údajně dal při ženevském jednání. Podle něj nese Čína podstatnou vinu za eskalaci konfliktu, protože v posledních desetiletích byla „nejdestruktivnější silou v globálním obchodě“.

Zároveň roste napětí i na domácí půdě. Výrobní aktivita v Číně klesla již druhý měsíc po sobě, což ukazuje, že obchodní nejistota má reálné dopady na tamní ekonomiku. Cla, která USA letos na čínské zboží zavedly, aktuálně dosahují 30 % bez započtení dříve zavedených cel. Tím se zvyšuje tlak na čínské výrobce, exportéry i širší ekonomiku.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky