Klíčové body

OECD snížila odhad růstu české ekonomiky na 1,9 procenta
Hlavní rizika představují cla, obchodní napětí a geopolitická nejistota
Český růst táhne spotřeba, investice brzdí nejistota a slabší důvěra
Světová ekonomika poroste pomaleji, USA a Čína čeká zpomalení růstu

Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

OECD hovoří o tomto napětí pouze v obecné rovině. Obchodní napětí je ale v posledních měsících spojováno s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz řady produktů z mnoha zemí. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022.

<!– DIP popup–>

Míra inflace by v Česku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách. Rychlejší růst v příštím roce podle OECD podpoří vyšší vládní výdaje v Německu a výraznější využívání prostředků z fondů EU. Česko by také podle organizace mělo zlepšit efektivitu výdajů, aby se ekonomika lépe přizpůsobila vyšším výdajům na obranu, stárnutí populace a ekologické transformaci.

Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. „Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání,“ dodala organizace, která sídlí v Paříži.

OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.

OECD snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,9 procenta

OECD zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, hospodářskou aktivitu podle ní brzdí nejistota kolem vývoje obchodní politiky. OECD to dnes uvedla v aktualizovaném výhledu. Organizace nyní předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst.

„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD.

Za současným napětím v mezinárodních obchodních vztazích stojí cla, která po svém lednovém nástupu do funkce začal zavádět americký prezident Donald Trump. OECD dnes varovala, že další zvyšování cel provázené odvetnými opatřeními by mohlo zesílit zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a výrazně narušit mezinárodní dodavatelské řetězce. Poukázala v této souvislosti rovněž na hrozbu růstu inflačních tlaků.

„Další vzestup obchodních bariér či přetrvávající politická nejistota by mohly ještě výrazněji snížit vyhlídky pro hospodářský růst a pravděpodobně by vedly k růstu inflace v zemích zavádějících cla,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann při prezentaci nového výhledu. „Klíčovou politickou prioritou je v tomto kontextu konstruktivní dialog, který by zajistil trvalé vyřešení současných obchodních sporů,“ dodal.

V loňském roce světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. „Předpokládá se, že zpomalení růstu (v letošním a příštím roce) nejvíce zasáhne Spojené státy, Kanadu, Mexiko a Čínu,“ uvedla dnes OECD.

Aktualizovaný výhled předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, v letošním roce zpomalí na 1,6 procenta z loňských 2,8 procenta. Růst na příští rok OECD odhaduje na 1,5 procenta. V březnu organizace předpokládala, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,2 procenta a v roce příštím o 1,6 procenta.

OECD rovněž mírně zhoršila výhled čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě. Letos HDP Číny podle organizace vykáže růst o 4,7 procenta, v roce příštím o 4,3 procenta. V obou případech OECD předpokládané tempo růstu zredukovala o desetinu procentního bodu. Předpověděla, že negativní dopady celní války s USA na čínskou ekonomiku zčásti vykompenzují vládní opatření na podporu hospodářského růstu.

V eurozóně OECD nadále očekává mírné zrychlování hospodářského růstu, který loni v zemích používajících euro činil pouze 0,8 procenta. Organizace dnes potvrdila březnové odhady, podle kterých HDP eurozóny v letošním roce vykáže růst o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta. Ekonomiku eurozóny by podle OECD měly podporovat příznivé podmínky na trhu práce, další pokles úrokových sazeb a plány Německa na rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury.

Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadních 2,5 procenta na 2,2 procenta. OECD to dnes uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento. OECD zhoršila výhled růstu světové ekonomiky na 2,9 procenta, zatímco v březnu odhadovala 3,1 procenta. Hospodářskou aktivitu podle ní brzdí nejistota kolem vývoje obchodní politiky.Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.OECD hovoří o tomto napětí pouze v obecné rovině. Obchodní napětí je ale v posledních měsících spojováno s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz řady produktů z mnoha zemí. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022.<!– DIP popup–>Míra inflace by v Česku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách. Rychlejší růst v příštím roce podle OECD podpoří vyšší vládní výdaje v Německu a výraznější využívání prostředků z fondů EU. Česko by také podle organizace mělo zlepšit efektivitu výdajů, aby se ekonomika lépe přizpůsobila vyšším výdajům na obranu, stárnutí populace a ekologické transformaci.Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. „Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání,“ dodala organizace, která sídlí v Paříži.OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.OECD snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,9 procentaOECD zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, hospodářskou aktivitu podle ní brzdí nejistota kolem vývoje obchodní politiky. OECD to dnes uvedla v aktualizovaném výhledu. Organizace nyní předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst.„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD.Za současným napětím v mezinárodních obchodních vztazích stojí cla, která po svém lednovém nástupu do funkce začal zavádět americký prezident Donald Trump. OECD dnes varovala, že další zvyšování cel provázené odvetnými opatřeními by mohlo zesílit zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a výrazně narušit mezinárodní dodavatelské řetězce. Poukázala v této souvislosti rovněž na hrozbu růstu inflačních tlaků.„Další vzestup obchodních bariér či přetrvávající politická nejistota by mohly ještě výrazněji snížit vyhlídky pro hospodářský růst a pravděpodobně by vedly k růstu inflace v zemích zavádějících cla,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann při prezentaci nového výhledu. „Klíčovou politickou prioritou je v tomto kontextu konstruktivní dialog, který by zajistil trvalé vyřešení současných obchodních sporů,“ dodal.V loňském roce světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. „Předpokládá se, že zpomalení růstu nejvíce zasáhne Spojené státy, Kanadu, Mexiko a Čínu,“ uvedla dnes OECD.Aktualizovaný výhled předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, v letošním roce zpomalí na 1,6 procenta z loňských 2,8 procenta. Růst na příští rok OECD odhaduje na 1,5 procenta. V březnu organizace předpokládala, že hrubý domácí produkt Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,2 procenta a v roce příštím o 1,6 procenta.OECD rovněž mírně zhoršila výhled čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě. Letos HDP Číny podle organizace vykáže růst o 4,7 procenta, v roce příštím o 4,3 procenta. V obou případech OECD předpokládané tempo růstu zredukovala o desetinu procentního bodu. Předpověděla, že negativní dopady celní války s USA na čínskou ekonomiku zčásti vykompenzují vládní opatření na podporu hospodářského růstu.V eurozóně OECD nadále očekává mírné zrychlování hospodářského růstu, který loni v zemích používajících euro činil pouze 0,8 procenta. Organizace dnes potvrdila březnové odhady, podle kterých HDP eurozóny v letošním roce vykáže růst o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta. Ekonomiku eurozóny by podle OECD měly podporovat příznivé podmínky na trhu práce, další pokles úrokových sazeb a plány Německa na rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury.