Od jeho nástupu do úřadu v roce 2017 Spojené státy opustily Transpacifické partnerství (TPP), přiklonily se k protekcionismu a spustily řetězec celních válek, které podle nové analýzy Bloomberg Economics povedou do roku 2030 ke globální ekonomické ztrátě až 1 bilion dolarů.

Záměr Donalda Trumpa byl přitom jasný – přetvořit světový obchodní řád tak, aby Amerika znovu těžila z výhod silného průmyslu a byla arbitrem mezinárodních vztahů. Jenže výsledkem je situace, kdy Spojené státy čelí nejen odporu spojenců, ale i vlastním hospodářským problémům. Od zpomalení růstu až po možné soudní zrušení některých cel.

Trumpovo odstoupení od TPP během prvních dnů v úřadu ukončilo spolupráci dvanácti zemí, která měla posílit americký export a omezit vliv Číny na globální obchod. Tento krok podle modelování Bloomberg Economics znamená, že se globální ekonomika do roku 2030 zmenší o jeden bilion dolarů oproti scénáři, kdy by USA zůstaly v TPP. Z toho téměř třetina ztrát připadá přímo na americké hospodářství. Podíl USA na světovém obchodu klesne, zatímco Čína svou pozici udrží – a americká ekonomika přijde o 690 000 pracovních míst.

Zatímco Spojené státy se stáhly, Kanada, Japonsko i Spojené království přešly do nové dohody CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství). Evropské země mezitím přišly o možnost uzavřít transatlantické obchodní dohody, které Trumpova administrativa rovněž zablokovala.

Pro zastánce Trumpa však náklady tohoto přeskládání nejsou zásadní. Tvrdí, že vysoká cena stojí za záchranu domácí výroby a spravedlivější obchodní podmínky. Peter Navarro, někdejší Trumpův poradce pro obchod, označil TPP za hrozbu pro americký automobilový průmysl a obvinil dřívější analýzy z nepřesností.

Clo jako lék na problémy, nebo jejich další zdroj?

Trumpova obchodní politika má své vítěze i poražené. Američtí výrobci v některých odvětvích jako ocelářství nebo textil mají do roku 2030 profitovat ze vzniklých 1,2 milionu pracovních míst. Analýza však upozorňuje, že v sektoru služeb může současně zaniknout 1,6 milionu míst, což snižuje celkový přínos pro zaměstnanost.

Výsledkem je ekonomika, která bude růst pomaleji. OECD už predikovala, že růst amerického HDP v roce 2025 zpomalí na 1,6 % z loňských 2,8 %, přičemž právě cla jsou jedním z hlavních důvodů tohoto propadu. Navíc USA riskují ztrátu své role jako klíčového obchodního partnera – jejich podíl na asijském obchodu může klesnout z 13 % na pouhých 11 %, zatímco Čína si udrží 23 %.

Pro některé odborníky je tento vývoj znepokojující. Michael Froman, hlavní vyjednavač TPP za administrativy Baracka Obamy, označuje vystoupení z dohody za „jednu z největších strategických chyb“ USA, která podle něj otevřela dveře čínskému vlivu v Asii.

Spojenci hledají alternativy

Trumpova politika má přímé dopady nejen na USA, ale i na jejich spojence. Kanada čelí riziku recese, Japonsku a Německu hrozí strukturální otřesy v automobilovém průmyslu. Obchodní napětí nutí země hledat nové směry – směrem k Asii a Evropě.

Kenichi Kawasaki, bývalý hlavní ekonom japonské vlády, ve své studii uvedl, že by členství Číny v CPTPP přineslo jeho členům dvojnásobný užitek než vstup USA. Mexiko využilo CPTPP k diverzifikaci exportu mimo USA a zaznamenalo vyšší investice z členských států dohody. A Kanada i soukromý sektor podle profesora Yvesa Tiberghiena nyní vnímají CPTPP jako oporu v nestabilním obchodním prostředí, které Spojené státy vytvářejí.

Wendy Cutlerová, někdejší americká vyjednavačka, tvrdí, že USA se dnes domáhají ústupků, které už v roce 2015 vyjednaly – jenže pak od dohody odstoupily. Výsledkem je podle ní ztráta důvěry partnerů, kteří nyní pochybují o spolehlivosti Spojených států.

Nový pořádek, nebo návrat ke starému chaosu?

Pro bývalého poradce Geoffreyho Gertze je možné, že se svět opět přiblíží obchodní dohodě podobné TPP – i když s jiným názvem a jinými podmínkami. Takový vývoj ale bude možný pouze tehdy, pokud USA přestanou jednat chaoticky a spojenci jim začnou znovu důvěřovat.

Trumpova současná administrativa zatím pokračuje ve vyvíjení tlaku na Čínu, ale zároveň zasahuje ekonomiky svých spojenců, jejichž vztahy s Čínou jsou rovněž důležité. Ministr financí Scott Bessent vyzývá k dohodám se spojenci, které by připravily půdu pro vyváženější boj proti čínskému modelu.

Změna je však nejistá. Trumpovy kroky sice slibují zvýšení zaměstnanosti ve výrobě, ale výhody budou rozděleny nerovnoměrně – a negativní dopady budou pravděpodobně cítit dříve a silněji. Jak upozorňuje Michael Froman, „všichni pocítí bolest, ale jen málokdo užitek.“