Evropská komise připravuje nový celounijní daňový návrh, který by se dotkl všech firem s ročním čistým obratem nad 50 milionů eur, bez ohledu na jejich sídlo. Zdanění velkých podniků má sloužit jako nový „podnikový zdroj pro Evropu“ a pomoci posílit příjmovou stránku sedmiletého rozpočtu EU, jehož celkový objem přesahuje 1 bilion eur. Návrh, s nímž se seznámil deník Financial Times, má být zveřejněn ve středu. K jeho přijetí bude ovšem nutná jednomyslná podpora všech členských států, což může být hlavní překážkou jeho realizace.
Plán počítá s progresivním systémem příspěvků, kdy společnosti s nejvyšším čistým obratem budou odvádět vyšší částky. Definice čistého obratu v návrhu zohledňuje i dotace a daňová zvýhodnění, čímž se má předejít optimalizacím a výjimkám. Nová daň se má vztahovat nejen na evropské firmy, ale i na zahraniční společnosti působící na evropském trhu, čímž by se předešlo daňovým přesunům. Vzhledem k potřebám financování obranných, klimatických a digitálních projektů Brusel argumentuje, že současné příjmy z vnitrostátních příspěvků nestačí.
Zdroj: Canva
Firmy čekají další poplatky – tabák, e-odpad i čínské zásilky
Podniková daň však není jediným opatřením. Komise navrhuje rozšířit nezávislé příjmy EU, a to v několika oblastech. Jednou z nich je vyšší spotřební daň z tabáku, kde by členské státy musely zvýšit minimální sazby. Další návrh zavádí poplatek za nerecyklovaný elektronický odpad, který by motivoval státy ke zlepšení sběru vyřazené elektroniky, jako jsou mobilní telefony a domácí spotřebiče. Zavést by se měl i manipulační poplatek za balíky z elektronického obchodu, který by cílil hlavně na levné zásilky z Číny.
Tyto návrhy mají podle úředníků vytvořit průběžně rostoucí základnu příjmů, která by byla méně závislá na národních vládách. EU už dnes čerpá příjmy např. z emisních povolenek, cel, plastových daní nebo z uhlíkového cla na dovoz, které se má od roku 2026 vztahovat na šest hlavních odvětví (ocel, hliník, cement, elektřinu, vodík a hnojiva). Očekávaný výnos z tohoto opatření by měl v prvním roce dosáhnout 1,5 miliardy eur.
Členské státy budou klíčové. Očekává se odpor z Německa i Nizozemska
Zavedení podnikové daně však čelí výrazné politické nejistotě. Návrh bude vyžadovat jednomyslné schválení členských států, a právě „čistí plátci“, jako jsou Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko, již tradičně odmítají zvyšování rozpočtu EU. Tyto země se často staví proti novým příjmům, které by znamenaly další náklady pro jejich podniky nebo oslabení národní daňové suverenity.
Evropská komise argumentuje, že nové geopolitické výzvy, včetně rostoucích výdajů na obranu, úroky z dluhu nebo zelenou transformaci, vyžadují ambicióznější fiskální rámec. Opatření jako daň z finančních transakcí ale v minulosti ztroskotala právě na odporu členských států. V návrhu jsou navíc v závorkách uvedeny konkrétní sazby, což značí, že v Komisi zatím neexistuje shoda ani na přesné výši daní či poplatků.
Byznys varuje: Evropa ztrácí konkurenceschopnost vůči USA a Číně
Plán EU již vyvolal negativní reakce ze strany evropského byznysu, který se potýká s kombinací vysokých energetických nákladů, pomalého hospodářského růstu a narůstající regulační zátěže. Jamie Dimon, generální ředitel americké JPMorgan Chase, ve čtvrtek upozornil evropské podnikatele, že jejich firmy ztrácejí konkurenceschopnost vůči americkým a čínským konkurentům.
Obavy panují zejména v sektorech jako průmysl, logistika a digitální ekonomika, které by mohly být novými daněmi zasaženy nejvíce. Navíc firmy působící na globálním trhu varují, že daňová opatření bez koordinace s mezinárodními partnery – zejména USA – mohou vést k odvetným opatřením nebo ztrátě investic. Podle některých analytiků by návrh mohl mít nepřímý dopad na zaměstnanost a inovace, pokud povede ke snížení marží a přesunu částí výroby mimo EU.
Zdroj: BurzovniSvet.cz
Zda Komise s návrhem uspěje, ukáže až série vyjednávání s členskými státy v následujících týdnech. Jasné ale je, že Brusel hledá cesty, jak učinit rozpočet EU méně závislým na jednotlivých vládách – a podniky budou u toho zřejmě platit více než dosud.
Podle uniklého návrhu Evropské komise by se roční poplatek týkal skupin s čistým obratem 50 milionů eur nebo více.
Evropská komise připravuje nový celounijní daňový návrh, který by se dotkl všech firem s ročním čistým obratem nad 50 milionů eur, bez ohledu na jejich sídlo. Zdanění velkých podniků má sloužit jako nový „podnikový zdroj pro Evropu“ a pomoci posílit příjmovou stránku sedmiletého rozpočtu EU, jehož celkový objem přesahuje 1 bilion eur. Návrh, s nímž se seznámil deník Financial Times, má být zveřejněn ve středu. K jeho přijetí bude ovšem nutná jednomyslná podpora všech členských států, což může být hlavní překážkou jeho realizace.
Plán počítá s progresivním systémem příspěvků, kdy společnosti s nejvyšším čistým obratem budou odvádět vyšší částky. Definice čistého obratu v návrhu zohledňuje i dotace a daňová zvýhodnění, čímž se má předejít optimalizacím a výjimkám. Nová daň se má vztahovat nejen na evropské firmy, ale i na zahraniční společnosti působící na evropském trhu, čímž by se předešlo daňovým přesunům. Vzhledem k potřebám financování obranných, klimatických a digitálních projektů Brusel argumentuje, že současné příjmy z vnitrostátních příspěvků nestačí.
Zdroj: Canva
Firmy čekají další poplatky – tabák, e-odpad i čínské zásilky
Podniková daň však není jediným opatřením. Komise navrhuje rozšířit nezávislé příjmy EU, a to v několika oblastech. Jednou z nich je vyšší spotřební daň z tabáku, kde by členské státy musely zvýšit minimální sazby. Další návrh zavádí poplatek za nerecyklovaný elektronický odpad, který by motivoval státy ke zlepšení sběru vyřazené elektroniky, jako jsou mobilní telefony a domácí spotřebiče. Zavést by se měl i manipulační poplatek za balíky z elektronického obchodu, který by cílil hlavně na levné zásilky z Číny.
Tyto návrhy mají podle úředníků vytvořit průběžně rostoucí základnu příjmů, která by byla méně závislá na národních vládách. EU už dnes čerpá příjmy např. z emisních povolenek, cel, plastových daní nebo z uhlíkového cla na dovoz, které se má od roku 2026 vztahovat na šest hlavních odvětví (ocel, hliník, cement, elektřinu, vodík a hnojiva). Očekávaný výnos z tohoto opatření by měl v prvním roce dosáhnout 1,5 miliardy eur.
Členské státy budou klíčové. Očekává se odpor z Německa i Nizozemska
Zavedení podnikové daně však čelí výrazné politické nejistotě. Návrh bude vyžadovat jednomyslné schválení členských států, a právě „čistí plátci“, jako jsou Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko, již tradičně odmítají zvyšování rozpočtu EU. Tyto země se často staví proti novým příjmům, které by znamenaly další náklady pro jejich podniky nebo oslabení národní daňové suverenity.
Evropská komise argumentuje, že nové geopolitické výzvy, včetně rostoucích výdajů na obranu, úroky z dluhu nebo zelenou transformaci, vyžadují ambicióznější fiskální rámec. Opatření jako daň z finančních transakcí ale v minulosti ztroskotala právě na odporu členských států. V návrhu jsou navíc v závorkách uvedeny konkrétní sazby, což značí, že v Komisi zatím neexistuje shoda ani na přesné výši daní či poplatků.
Byznys varuje: Evropa ztrácí konkurenceschopnost vůči USA a Číně
Plán EU již vyvolal negativní reakce ze strany evropského byznysu, který se potýká s kombinací vysokých energetických nákladů, pomalého hospodářského růstu a narůstající regulační zátěže. Jamie Dimon, generální ředitel americké JPMorgan Chase, ve čtvrtek upozornil evropské podnikatele, že jejich firmy ztrácejí konkurenceschopnost vůči americkým a čínským konkurentům.
Obavy panují zejména v sektorech jako průmysl, logistika a digitální ekonomika, které by mohly být novými daněmi zasaženy nejvíce. Navíc firmy působící na globálním trhu varují, že daňová opatření bez koordinace s mezinárodními partnery – zejména USA – mohou vést k odvetným opatřením nebo ztrátě investic. Podle některých analytiků by návrh mohl mít nepřímý dopad na zaměstnanost a inovace, pokud povede ke snížení marží a přesunu částí výroby mimo EU.
Zdroj: BurzovniSvet.cz
Zda Komise s návrhem uspěje, ukáže až série vyjednávání s členskými státy v následujících týdnech. Jasné ale je, že Brusel hledá cesty, jak učinit rozpočet EU méně závislým na jednotlivých vládách – a podniky budou u toho zřejmě platit více než dosud.
