Trumpův nový daňový zákon rozděluje Ameriku Prezident Donald Trump označil nový daňový zákon, který prošel Kongresem, za „velký, krásný zákon“, který má být jedním z nejúspěšnějších v historii Spojených států. Realita je však podstatně složitější. Zatímco některé skupiny obyvatel a sektorů by z něj mohly profitovat, jiní zůstanou pozadu. Zákon nabízí úlevy firmám a vysokopříjmovým domácnostem, ale přináší škrty v sociálních programech, které postihnou miliony Američanů s nižšími příjmy. Zdroj: Getty images Korporace, výrobci a podnikatelé vítězí Americké korporace patří mezi hlavní vítěze tohoto zákona. Velké podnikatelské organizace jako Americká obchodní komora a Business Roundtable přivítaly jeho schválení. Firmy očekávají výhody z prodloužení daňových úlev, které byly zavedeny v rámci zákona o daňových škrtech a pracovních místech (TCJA) z roku 2017. Zákon opět umožní podnikům okamžitě odepsat náklady na vybavení v roce pořízení. Toto opatření se postupně rušilo od roku 2023, ale nyní by mělo být obnoveno. Další výhodou je možnost odepsání nákladů na výzkum a vývoj v roce, kdy vzniknou. TCJA původně zavedl povinnost tyto výdaje rozložit do pěti let, což firmy kritizovaly. Nový návrh zákona tedy znamená krok zpět k větší daňové flexibilitě. Výrobní sektor si rovněž výrazně polepší. Zákon umožní plný a okamžitý odpočet nákladů na výstavbu výrobních zařízení, přičemž ustanovení má zpětnou platnost od 19. ledna 2025. Platí pro stavby zahájené do konce roku 2028. Výrobci polovodičů budou navíc motivováni stavět své závody na území USA díky zvýšeným daňovým pobídkám. Návrh zákona zohledňuje i malé podniky a tzv. průchozí subjekty. Národní federace nezávislých podniků chválí nový odpočet, který se v návrhu Sněmovny zvyšuje z 20 % na 23 % a týká se podnikatelů, kteří daně odvádějí jako fyzické osoby. Senátní verze však ponechává původní 20% odpočet. Bohatí Američané a zaměstnanci se zvláštními příjmy Američané s vysokými příjmy jsou další skupinou, která z reformy těží. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model by horních 20 % domácností mělo ročně získat téměř 13 000 dolarů po zdanění, což odpovídá nárůstu o 3 %. Nejbohatší 0,1 % Američanů by si mohlo polepšit až o 290 000 dolarů ročně. Domácnosti v státech s vysokým daňovým zatížením jako je Kalifornie nebo New York rovněž získávají výhodu. Zákon dočasně zvyšuje limit na odpočty státních a místních daní na 40 000 dolarů ročně pro domácnosti s příjmy do 500 000 dolarů. Toto opatření má trvat pět let. Zaměstnanci v profesích se spropitným a přesčasy mohou až do roku 2028 využít zvláštních daňových úlev. Lidé pracující se spropitným si budou moci odečíst až 25 000 dolarů a ti s příjmy z přesčasů až 12 500 dolarů z těchto složek mzdy. Tato úleva má však příjmová omezení. Naopak milionáři, kteří přijdou o práci, nebudou mít podle dodatku k návrhu nárok na dávky v nezaměstnanosti. Nízkopříjmoví Američané a nemocnice pod tlakem Na druhé straně spektra se ocitají Američané s nízkými příjmy, pro které zákon znamená ztrátu části sociálních dávek. Reforma zavádí federální pracovní požadavky pro příjemce programu Medicaid, což je historický precedens. Rodiče dětí starších 14 let budou muset pracovat, dobrovolničit nebo se rekvalifikovat, aby si udrželi nárok na pomoc. Podobné požadavky se zavádějí i v programu potravinových lístků (SNAP). Podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu přijdou miliony lidí o dávky, přičemž většina z nich nemá alternativu v podobě zaměstnaneckého zdravotního pojištění. Pro osoby s ročním příjmem pod 18 000 dolarů to znamená čistou ztrátu 165 dolarů ročně. Domácnosti se středními příjmy (53 000 až 96 000 dolarů) si sice polepší o 1 430 dolarů, ale přijdou o jistotu v přístupu ke zdravotní péči. Nemocnice se obávají negativních dopadů těchto škrtů. Podle Americké asociace nemocnic snížení podpory programu Medicaid ohrozí jejich schopnost poskytovat péči nejzranitelnějším. Asociace označila zákon za hluboce zklamání, i přestože zahrnuje fond ve výši 50 miliard dolarů pro venkovské nemocnice. Podle ní to však zdaleka nestačí. Zdroj: Canva Útlum čisté energie a rostoucí deficit Zákon zasahuje i do sektoru čisté energie. Ačkoliv Senát zrušil spotřební daň na větrnou a solární energii, návrh stále ruší daňové pobídky pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů. Navíc zavádí nové požadavky, které znesnadňují jejich získání. American Clean Power Association varovala, že tento krok může vést ke ztrátě pracovních míst a zvýšení cen elektřiny. Významným zásahem je i zrušení daňových úlev na elektromobily, které měly platit až do roku 2032. Daňová úleva až 7 500 dolarů na nákup elektromobilu končí na konci září. Opatření přitom hrálo důležitou roli v podpoře poptávky po vozech značek jako Tesla (TSLA). Z rozpočtového hlediska přináší zákon vážné obavy. Kongresový rozpočtový úřad odhaduje, že navržené změny zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů v příštích deseti letech. To se promítne do vyšších úrokových nákladů, které už nyní přesahují 1 bilion dolarů ročně. Dražší financování hypoték a podnikatelských úvěrů tak zasáhne širší ekonomiku. Výdaje na obsluhu dluhu již překonaly celý americký obranný rozpočet.