Tento krok přichází jen několik dní před termínem 9. července, který stanovila americká administrativa jako mezník pro zavedení tzv. recipročních cel.

Trumpova slova zazněla během státních oslav a naznačila, že se blíží okamžik, kdy bude uvalena nová vlna obchodních bariér. Prezident přitom odmítl sdělit, kterých zemí se opatření přesně týkají, s tím, že vše bude oficiálně oznámeno až v pondělí. „Podepsal jsem několik dopisů, které budou odeslány v pondělí – pravděpodobně 12. Dopisy se týkají různých částek, různých cel a poněkud odlišných prohlášení,“ uvedl Trump.

Tato prohlášení však ve skutečnosti spíše zdůraznila pokračující nejistotu. Namísto jasně stanovených parametrů nové celní politiky se svět znovu ocitl v situaci, kdy se Trumpova taktika vyhrožování a nátlaku stává hlavním vyjednávacím nástrojem.

Nervozita v globální síti dodavatelů

Trumpův přístup opět destabilizoval globální dodavatelské řetězce, přičemž hlavní dovozní partneři USA včetně Japonska, Jižní Koreje, Evropské unie, Indie a Vietnamu okamžitě reagovali pokusem o zintenzivnění diplomatických kontaktů a vyjednávání. Jedním z cílů bylo získat více času nebo dosáhnout výjimek z plánovaných opatření.

Například Jižní Korea se v poslední chvíli snažila přesvědčit Washington, aby posunul termín zavedení cel, a vyhnul se tak dopadům především na automobilový průmysl. Indie, která byla blízko prozatímní dohodě, naopak zaujala tvrdší postoj a pohrozila odvetnými cly na americké výrobky, včetně automobilů a jejich komponentů.

Není přitom jasné, zda zmíněné „dopisové hrozby“, o nichž prezident mluvil, skutečně existují, nebo zda mají spíše psychologický efekt – v souladu s jeho dřívějšími taktikami v závěrečných fázích vyjednávání. Právě nejistota a strategie „na poslední chvíli“ patří k základním rysům Trumpovy obchodní politiky.

Rizika pro domácí i zahraniční firmy

Zavedení recipročních cel není jen o mezinárodní politice – nese také přímé dopady pro americké firmy i spotřebitele. Původní zavedení těchto cel 2. dubna vyvolalo na trzích paniku a obavy z recese v USA. V důsledku toho došlo k dočasnému zmrazení sazeb na úrovni 10 % s platností do 9. července.

Americké firmy, které dovážejí zboží ze zahraničí, se tak mohou připravit na vyšší náklady, což může omezit jejich konkurenceschopnost a marže. Na druhé straně američtí vývozci čelí riziku, že budou terčem odvetných opatření ze strany ostatních zemí, zejména z Evropské unie. EU již dříve signalizovala, že je připravena na scénáře zahrnující vlastní cla.

Napětí v obchodních vztazích přitom přichází v době, kdy americký prezident slaví legislativní vítězství a trhy jsou na rekordních hodnotách. Nové celní bariéry ale mohou rychle změnit náladu investorů, kteří mají v čerstvé paměti výkyvy způsobené předchozími vlnami obchodních válek.

Partneři se snaží vyhnout eskalaci

Některé země se mezitím snaží jednat pragmaticky. Vietnam, s nímž USA minulý týden oznámily dohodu, zatím stále dolaďuje detaily s americkými vyjednavači. Trump ji sice označil za hotovou, ale podle informací z Hanoje probíhá ještě technická koordinace.

Také Evropská unie naznačila, že jednání dospěla blízko ke kompromisu, a to po technických konzultacích ve Washingtonu. Přesto není vyloučeno, že bude potřeba další diplomatický manévr, pokud mají být cla odvrácena.

Japonsko se připravuje na všechny scénáře. Premiér Šigeru Ishiba uvedl v televizním vystoupení, že jeho země je připravena zaujmout „pevný postoj“ k obraně svých zájmů, zejména v oblasti exportu automobilů, který je citlivý na jakékoliv omezení.

K překvapivému vývoji došlo i v případě Kambodže, která patřila mezi země, na něž měl Trump uvalit nejtvrdší cla (až 49 %). Tato jihovýchodoasijská ekonomika, známá vývozem textilu a obuvi, podle prohlášení své vlády dosáhla rámcové dohody s USA, která by měla být brzy zveřejněna.

Situace tak nadále zůstává vysoce dynamická. Trumpova administrativa používá kombinaci tlaku, nejistoty a selektivních dohod k dosažení politických a ekonomických cílů. Kdo ustoupí, může si vyjednat výjimky – kdo zaváhá, bude čelit důsledkům.