Americký prezident vydal nové výhrůžky obchodním partnerům v dopisech zveřejněných na sociálních sítích Donald Trump oznámil, že od 1. srpna zavede 30% cla na veškerý dovoz z Mexika a Evropské unie, čímž výrazně zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a dvěma jejich nejbližšími obchodními partnery. Tato nová opatření byla zveřejněna prostřednictvím dvou ostrých dopisů na platformě Truth Social, které americký prezident adresoval přímo vládám těchto zemí. Cla přicházejí jako součást širší série obchodních hrozeb, které Trump tento týden zaměřil na více než 20 zemí, a reflektují eskalaci jeho protekcionistické obchodní politiky. Zatímco Evropské unii prezident opakovaně vytýká její obchodní přebytek, Mexiku vyčítá „neschopnost zastavit kartely“ a nedostatečné kroky proti nelegální imigraci a pašování fentanylu přes jižní hranici. Podobná výtka zazněla i začátkem letošního roku, kdy Trump pohrozil 25% cly Mexiku i Kanadě za údajné selhání v těchto oblastech. Nově oznámená 30% cla však představují výrazný posun – a potenciálně zásadní zásah do severoamerických dodavatelských řetězců. Zdroj: Canva Dopady na vztahy s Evropskou unií Zavedení cel přichází navzdory intenzivnímu diplomatickému úsilí, které evropští představitelé vynaložili v posledních týdnech. Brusel a Washington vedly rozhovory o zrušení 25% cla na evropská auta, stejně jako o možné dohodě týkající se lihovin, letadel a leteckých součástek. EU byla údajně ochotna přijmout i závazky ke snížení obchodního přebytku ve výši 198 miliard eur – například navýšením nákupů amerických zbraní a zkapalněného zemního plynu (LNG). Trumpovo rozhodnutí však může tato jednání výrazně narušit. Podle současných pravidel již EU čelí 25% clu na automobily, 50% clu na ocel a hliník a základnímu 10% clu na většinu zboží. Evropská komise dosud na nové hrozby oficiálně nereagovala, ale lze očekávat, že podobně jako v minulosti se přikloní k diplomatické odpovědi, která bude zároveň hledat způsoby zmírnění dopadů na evropský export. Mexiko zůstává opatrně optimistické Mexiko má s Trumpovými cla zkušenost. Již v březnu, kdy americký prezident oznámil 25% cla na zboží od svých největších obchodních partnerů, se podařilo vyjednat významné výjimky. Těmto clům nepodléhá žádné zboží, které splňuje podmínky dohody USMCA z roku 2020. Díky tomu bylo mezi lednem a březnem 2025 do USA dovezeno bez cel 87 % mexického exportu, jak uvádí mexické ministerstvo hospodářství. Přestože nové 30% clo míří plošně na veškerý dovoz, očekává se, že Mexiko se opět pokusí uplatnit výjimky na základě smluvních závazků. Jednání však komplikují opakované výtky Washingtonu ohledně nelegální migrace a pašování drog, které Trump používá jako politický tlakový nástroj. Pro Mexiko, jehož ekonomika je z více než 80 % závislá na americkém trhu, by plošné clo znamenalo vážné narušení exportního modelu. Hrozí celosvětová obchodní eskalace? Oznámení cel doplňuje další opatření, která Trumpova administrativa připravuje. V současnosti probíhá nové vyšetřování z důvodu národní bezpečnosti, které by mohlo vést k uvalení dalších cel na čipy, dřevo, letecké díly, léčiva a spotřební elektroniku. Zároveň prezident oznámil 50% daň na měď, což signalizuje, že se jeho politika stále více odklání od multilaterálních dohod směrem k bilaterálním obchodním tlakům. Pro USA to může znamenat krátkodobé posílení vyjednávací pozice, ale dlouhodobě hrozí ztráta důvěry klíčových partnerů a odvetná opatření. Obchodní války v minulosti ukázaly, že zvýšená cla často vedou ke zvyšování cen, omezení nabídky a zpomalení růstu. Reakce EU i Mexika v příštích týdnech určí, zda se svět skutečně posouvá do nové fáze obchodního nacionalismu, nebo zda diplomacie ještě dokáže najít cestu zpět k dohodě. Zdroj: Getty Images Zda se podaří těmto obchodním hrozbám předejít nebo je alespoň zmírnit, bude záležet na schopnosti EU a Mexika koordinovat svou reakci a využít dostupné právní a smluvní nástroje. Celní válka by totiž mohla negativně zasáhnout nejen globální obchod, ale i americkou ekonomiku samotnou. „Trumpova obchodní válka“ je v těchto dnech stále v centru pozornosti. USA už na ní vydělaly spoustu peněz. Na konci dne ale teprve uvidíme, zda bude vůbec existovat nějaký pomyslný vítěz.