Klíčové body

USA zavedou nová cla až do výše 70 % od 1. srpna
Trump upřednostňuje přímá oznámení před klasickým vyjednáváním
Vyšší cla mohou zvednout inflaci a zatížit spotřebitele

První vlna zahrnuje 10 až 12 dopisů obchodním partnerům, další mají následovat v příštích dnech. Trump opakovaně zdůraznil, že místo složitých jednání preferuje přímý a jednoduchý postup – tedy písemné oznámení výše cel bez nutnosti vyjednávání.

Podle prezidenta mají být všechna oznámení rozeslána nejpozději do 9. července, což je také termín, který stanovil jako lhůtu pro uzavření případných dohod. Cla, která mají vstoupit v platnost, budou podle Trumpa sahat od 10 % až po 60 až 70 %, v závislosti na konkrétní zemi nebo zboží.

Vyšší cla, vyšší rizika

Pokud by nová opatření byla zavedena podle Trumpových plánů, výše cel by překonala i ta, která prezident navrhoval v rámci svého tzv. Dne osvobození na začátku dubna. Tehdy šlo o základní 10% sazbu s maximem 50 %. Trump ale zatím nespecifikoval, které země nebo produkty se konkrétně vyšších sazeb dotknou.

Zároveň zopakoval, že 1. srpna „země začnou platit“ a „peníze začnou přicházet do Spojených států“. V praxi však dovozní cla obvykle hradí dovozci či zprostředkovatelé, kteří pak část nákladů přenášejí na konečné spotřebitele. To by mohlo mít dopad na inflaci, která je již nyní předmětem obav Federálního rezervního systému (Fed).

Fed se k případnému snížení sazeb staví zdrženlivě právě kvůli možnému vlivu cel na růst cen. Trumpova administrativa mezitím i nadále stupňuje tlak na partnery a hrozí, že pokud dohody nebudou uzavřeny do stanoveného termínu, cla prostě uvalí.

Cílem je tlak, ne kompromis

Trump již v dubnu oznámil tzv. „vzájemná cla“, jejichž zavedení bylo odloženo o 90 dní, aby měly země čas na jednání. Během tohoto období byla uvalena 10% základní sazba. Pokud by nyní byly všechny sazby zvýšeny na nově avizovanou úroveň, průměrná cla na dovoz do USA by podle odhadu Bloomberg Economics mohla vzrůst z přibližně 3 % na zhruba 20 %. Takový skok by znamenal významné inflační a růstové riziko pro americkou ekonomiku.

Zatím byly oficiálně oznámeny dohody s Velkou Británií a Vietnamem. S Čínou bylo dosaženo příměří, které zahrnuje zmírnění cel a omezení vývozních kontrol. Většina ostatních významných obchodních partnerů však stále jedná. Patří mezi ně například Evropská unie, Jižní Korea, Japonsko nebo Švýcarsko.

Trump však zůstává u svého stylu – vyjednávání nahrazuje jednostranným diktátem. Na čtvrteční dotaz, zda chystá další dohody, odpověděl, že možná, ale že raději posílá dopisy s výší cel, než aby vedl složitá jednání. „Je to mnohem jednodušší. Preferuji dohody, které lze snadno sledovat a vymáhat,“ řekl.

Vietnam, Indonésie a Japonsko se snaží vyjednat dohody před zavedením cel

Trump ve středu oznámil dohodu s Vietnamem, v jejímž rámci USA uvalí 20% clo na přímý vietnamský vývoz a 40% clo na zboží, které bude přepravováno „přes“ Vietnam – tedy pravděpodobně včetně výrobků, jejichž původ je například v Číně, ale které jsou z logistických důvodů odesílány přes třetí zemi.

Tyto sazby jsou nižší než dříve oznámené 46% clo, ale stále výrazně nad univerzální 10% úrovní. Dohoda navíc zatím nebyla oficiálně zveřejněna a mnoho jejích podrobností zůstává nejasných. Vietnam uvedl, že jednání stále pokračují.

Indonésie mezitím oznámila, že je blízko uzavření „odvážné“ dohody s USA, která se má týkat nejen obchodu, ale i energetiky, obrany a kritických surovin. Naopak Japonsko je pro Trumpa problematičtějším partnerem – vyjádřil se, že Tokio je „obtížné“ a že by mělo být nuceno platit 30–35 %, nebo jakoukoli částku, kterou USA určují.

Jižní Korea se chystá na poslední kolo jednání – nejvyšší obchodní vyjednavač této země navštíví Spojené státy s novými návrhy ve snaze oddálit zavedení cel. Trump se k vyhlídkám na úspěšné uzavření těchto rozhovorů vyjadřuje opatrně. V případě Indie je optimističtější, ale i tam podmiňuje další postup výhradně „dobrou vůlí“ partnera.

O případném prodloužení vyjednávací lhůty zatím nepadlo rozhodnutí. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že konečné slovo bude mít prezident. „Uděláme, co si přeje prezident – on rozhodne, zda jednání probíhá v dobré víře,“ řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro CNBC.

První vlna zahrnuje 10 až 12 dopisů obchodním partnerům, další mají následovat v příštích dnech. Trump opakovaně zdůraznil, že místo složitých jednání preferuje přímý a jednoduchý postup – tedy písemné oznámení výše cel bez nutnosti vyjednávání.Podle prezidenta mají být všechna oznámení rozeslána nejpozději do 9. července, což je také termín, který stanovil jako lhůtu pro uzavření případných dohod. Cla, která mají vstoupit v platnost, budou podle Trumpa sahat od 10 % až po 60 až 70 %, v závislosti na konkrétní zemi nebo zboží.Vyšší cla, vyšší rizikaPokud by nová opatření byla zavedena podle Trumpových plánů, výše cel by překonala i ta, která prezident navrhoval v rámci svého tzv. Dne osvobození na začátku dubna. Tehdy šlo o základní 10% sazbu s maximem 50 %. Trump ale zatím nespecifikoval, které země nebo produkty se konkrétně vyšších sazeb dotknou.Zároveň zopakoval, že 1. srpna „země začnou platit“ a „peníze začnou přicházet do Spojených států“. V praxi však dovozní cla obvykle hradí dovozci či zprostředkovatelé, kteří pak část nákladů přenášejí na konečné spotřebitele. To by mohlo mít dopad na inflaci, která je již nyní předmětem obav Federálního rezervního systému .Fed se k případnému snížení sazeb staví zdrženlivě právě kvůli možnému vlivu cel na růst cen. Trumpova administrativa mezitím i nadále stupňuje tlak na partnery a hrozí, že pokud dohody nebudou uzavřeny do stanoveného termínu, cla prostě uvalí.Cílem je tlak, ne kompromisTrump již v dubnu oznámil tzv. „vzájemná cla“, jejichž zavedení bylo odloženo o 90 dní, aby měly země čas na jednání. Během tohoto období byla uvalena 10% základní sazba. Pokud by nyní byly všechny sazby zvýšeny na nově avizovanou úroveň, průměrná cla na dovoz do USA by podle odhadu Bloomberg Economics mohla vzrůst z přibližně 3 % na zhruba 20 %. Takový skok by znamenal významné inflační a růstové riziko pro americkou ekonomiku.Zatím byly oficiálně oznámeny dohody s Velkou Británií a Vietnamem. S Čínou bylo dosaženo příměří, které zahrnuje zmírnění cel a omezení vývozních kontrol. Většina ostatních významných obchodních partnerů však stále jedná. Patří mezi ně například Evropská unie, Jižní Korea, Japonsko nebo Švýcarsko.Trump však zůstává u svého stylu – vyjednávání nahrazuje jednostranným diktátem. Na čtvrteční dotaz, zda chystá další dohody, odpověděl, že možná, ale že raději posílá dopisy s výší cel, než aby vedl složitá jednání. „Je to mnohem jednodušší. Preferuji dohody, které lze snadno sledovat a vymáhat,“ řekl.Vietnam, Indonésie a Japonsko se snaží vyjednat dohody před zavedením celTrump ve středu oznámil dohodu s Vietnamem, v jejímž rámci USA uvalí 20% clo na přímý vietnamský vývoz a 40% clo na zboží, které bude přepravováno „přes“ Vietnam – tedy pravděpodobně včetně výrobků, jejichž původ je například v Číně, ale které jsou z logistických důvodů odesílány přes třetí zemi.Tyto sazby jsou nižší než dříve oznámené 46% clo, ale stále výrazně nad univerzální 10% úrovní. Dohoda navíc zatím nebyla oficiálně zveřejněna a mnoho jejích podrobností zůstává nejasných. Vietnam uvedl, že jednání stále pokračují.Indonésie mezitím oznámila, že je blízko uzavření „odvážné“ dohody s USA, která se má týkat nejen obchodu, ale i energetiky, obrany a kritických surovin. Naopak Japonsko je pro Trumpa problematičtějším partnerem – vyjádřil se, že Tokio je „obtížné“ a že by mělo být nuceno platit 30–35 %, nebo jakoukoli částku, kterou USA určují.Jižní Korea se chystá na poslední kolo jednání – nejvyšší obchodní vyjednavač této země navštíví Spojené státy s novými návrhy ve snaze oddálit zavedení cel. Trump se k vyhlídkám na úspěšné uzavření těchto rozhovorů vyjadřuje opatrně. V případě Indie je optimističtější, ale i tam podmiňuje další postup výhradně „dobrou vůlí“ partnera.O případném prodloužení vyjednávací lhůty zatím nepadlo rozhodnutí. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že konečné slovo bude mít prezident. „Uděláme, co si přeje prezident – on rozhodne, zda jednání probíhá v dobré víře,“ řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro CNBC.