Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií vstupují do vyhrocené fáze. Zatímco americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zůstává neochvějná v plánu zavést 1. srpna výrazně vyšší cla na dovoz z EU, evropská strana se snaží tento krok za každou cenu oddálit či zmírnit. Rozhovory mezi oběma ekonomickými velmocemi tak pokračují s cílem dosáhnout dohody v poslední možné chvíli, i když čas neúprosně běží. Americký ministr obchodu Howard Lutnick o víkendu prohlásil, že termín pro zavedení cel je „pevně stanoven“ a Spojené státy od něj neustoupí. „Nové celní sazby vstoupí v platnost 1. srpna. O tom není pochyb,“ uvedl v neděli v pořadu CBS News. Zároveň však naznačil, že jednání mohou pokračovat i po tomto datu. „Jedná se o dva největší obchodní partnery na světě. Dohodu uzavřeme. Jsem přesvědčen, že se nám to podaří,“ dodal. Zdroj: Bloomberg Unie bojuje o výjimky, čas se krátí Evropská unie mezitím hledá cestu, jak se vyhnout represivnímu clení. Snaží se vyjednat podobné podmínky, jaké Spojené státy nabídly Velké Británii – základní clo ve výši 10 % s výjimkami pro určité sektory, zejména automobilový průmysl, ocel a letecké komponenty. EU se domnívá, že taková dohoda je možná, ale čelí v jednáních mnohem větší míře nedůvěry než Londýn. Vztahy mezi Bruselem a Washingtonem totiž zatěžují roky narůstajícího napětí. Prezident Trump dlouhodobě kritizuje evropskou obchodní politiku, obviňuje EU z nekalých praktik a nevyvážených vztahů. Podle něj je obchodní bilance jednostranně výhodná pro Evropu. Ačkoliv Evropská rada uvádí, že EU měla v roce 2024 přebytek v obchodu se zbožím, v oblasti služeb naopak zaznamenala deficit. Celkově činil obchodní přebytek kolem 50 miliard eur. Podle informací deníku Financial Times požaduje Trump v rámci nové dohody minimální celní sazbu mezi 15 a 20 %, přičemž chce ponechat clo na dovoz automobilů na úrovni 25 %. Tento krok by obzvlášť tvrdě dopadl na německé automobilky, které do USA exportují tisíce vozidel ročně. Změna postoje Evropy a hrozba odvet Tvrdší postoj Spojených států přiměl evropské lídry ke změně přístupu. Zatímco dříve převažoval smířlivý tón a snaha o kompromis, nyní se EU připravuje i na možnost odvetných opatření. Politici dávají jasně najevo, že v případě zavedení 30% cel nebude blok nečinně přihlížet. Podle zdrojů z Bruselu panuje mezi členskými státy široká shoda na potřebě odpovědět – s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán má k Trumpově administrativě blízko. EU má připravený seznam zboží z USA, na které by mohla uvalit cla v hodnotě 21 miliard eur. Tato opatření jsou prozatím pozastavena do 6. srpna, ale v případě, že americká cla vstoupí v platnost, mohou být aktivována během několika dní. Kromě toho připravila Evropská komise i druhé kolo celních opatření, tentokrát v hodnotě 72 miliard eur. Tato opatření by se mohla dotknout širokého spektra produktů, od textilu a spotřebního zboží až po potraviny a alkohol. Spekuluje se i o možnosti zacílit na ikonické americké produkty, jako jsou letadla Boeing či bourbon z Kentucky – ačkoliv Lutnick tuto možnost odmítl s tím, že „to prostě neudělají“. Nástroj proti nátlaku jako zbraň EU Zatímco se vedou technické rozhovory o sazbách, výjimkách a harmonogramech, politická rovina získává stále větší důležitost. Stále více členských států EU nyní podporuje nasazení tzv. nástroje proti nátlaku, což je nejmocnější obchodní zbraň, kterou má EU k dispozici. Tento mechanismus by umožnil Evropské komisi přijmout rozsáhlá protiopatření vůči USA bez nutnosti jednohlasného schválení všech členských států. Zdroj: Getty Images Zatímco dříve byl tento nástroj vnímán jako poslední možnost, rostoucí tlak ze strany USA a blížící se termín 1. srpna jej staví do centra diskusí. Evropská diplomacie tak čelí časovému tlaku, vnitřnímu rozdělení a tvrdému vyjednávacímu partnerovi. Výsledek těchto rozhovorů bude mít přímý dopad nejen na obchodní vztahy, ale i na důvěru v mezinárodní pravidla a schopnost Evropy čelit ekonomickému tlaku. Závěr Zavedení nových amerických cel 1. srpna se stává téměř jistotou. I když diplomatické snahy o dosažení dohody pokračují, podmínky nastavené americkou administrativou a Trumpova neústupnost snižují pravděpodobnost kompromisu. Evropská unie se tak připravuje na ekonomickou konfrontaci a zvažuje celou škálu odvetných opatření. Další týdny rozhodnou, zda svět uvidí nový obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa – nebo zda převládne pragmatismus a snaha o dohodu, byť pod tlakem.