Klíčové body
- Inflace v eurozóně vzrostla v srpnu na 2,1 %
- Inflace služeb klesla na 3,1 %, nejníže od března 2022
- ECB pravděpodobně ponechá sazby beze změny i v následujících měsících
- Euro oslabuje, Stoxx 600 klesá; oživení závisí na úvěrech a investicích
Ti očekávali stabilitu na úrovni 2 %. Jádrová inflace – očištěná o volatilní položky, tedy potraviny, energie, alkohol a tabák – zůstala na 2,3 %, stejně jako v červenci. Zároveň se dále ochladila inflace ve službách, která je pro měnovou politiku ECB klíčová: klesla na 3,1 % ze 3,2 % v červenci a dosáhla tak nejnižší úrovně od března 2022. V souhrnu čísla potvrzují, že cenové tlaky postupně slábnou, i když celkový ukazatel se dočasně odchýlil nad 2% cíl ECB.
Rychlá reakce finančních trhů byla zřetelná. Euro oslabilo o 0,6 % na 1,1640 USD, což odráží očekávání, že mírné překvapení v headline inflaci nepřetlačí širší narrativ o blížící se stabilizaci sazeb a postupném ochlazování domácích tlaků. Panevropský index Stoxx 600 se v ranním obchodování propadl o 0,7 %, což lze číst jako technické vybírání zisků i zvýšenou opatrnost před zářijovým zasedáním ECB. Z makro pohledu je však důležité, že druhé čtvrtletí přineslo alespoň drobný růst: HDP eurozóny vzrostl o 0,1 % mezikvartálně, což sice není důvod k oslavám, ale přispívá k obrazu ekonomiky, která se – i přes negativní vlivy – postupně stabilizuje.

Do celkového výhledu pro evropskou ekonomiku promlouvá i obchodní politika. Dohoda EU s USA podepsaná na konci července sice snížila nejistotu ohledně cel, ale zároveň přináší nové parametry, se kterými se podniky musí vyrovnat. Zejména paušální 15% clo na vývoz EU do USA může v nejbližších kvartálech ovlivnit cenovou hladinu i marže exportérů a skrze investiční plány a úvěrovou aktivitu firem dopadat i na růst. Krátkodobě ale dohoda snižuje riziko prudkých negativních šoků do důvěry, což – v kombinaci s klesající inflací služeb – vytváří pro ECB o něco komfortnější prostředí.
Právě inflace služeb je klíčem k rozhodování měnových autorit. Jak připomíná řada analytiků, jde o zrcadlo domácích mzdových a cenových tlaků, které jsou citlivé na vývoj trhu práce a poptávky. Aktuální pokles na 3,1 % přidává tvůrcům politik jistotu, že desinflační proces pokračuje. Capital Economics odhaduje, že ECB na nadcházejícím zasedání sazby nezmění a pravděpodobně setrvá na vyčkávací pozici i v dalších měsících. Tuto opatrnost podporuje i odolnost jádra inflace na 2,3 % – jsme sice blízko cíle, ale ještě ne v pásmu, kde by byla normalizace splněna „s rezervou“. V takové situaci dává smysl držet sazby stabilní, pečlivě sledovat data o mzdách, poptávce a produktivitě a snižování sazeb nechávat až na okamžik, kdy bude jasné, že inflační dynamika udržitelně konverguje ke dvěma procentům.
Z pohledu trhu je rovněž důležité, že měnová politika neoperuje ve vakuu. Finanční podmínky se za poslední měsíce částečně uvolnily – výnosy vládních dluhopisů se stabilizovaly a kreditní spready se zúžily – ale křehkost sentimentu ukázal i dnešní pokles akciových indexů. Slabší euro může v krátkém horizontu mírně zvýšit dovozní inflaci, nicméně tento efekt bývá pomalejší a v prostředí slábnoucích služeb a utlumené poptávky by neměl zásadně vykolejit desinflační trend. Naopak pro exportéry představuje slabší kurz dílčí podporu, která může rozhýbat objednávky a částečně vyvážit dopady nových celních parametrů.

Do hry vstupuje i lepší čitelnost politiky. Schroders očekává, že s odezníváním obchodní nejistoty by oživení eurozóny mohlo nabírat na síle, a to zejména skrze růst firemních úvěrů a investic. Pokud se tento kanál skutečně otevře, bude mít ECB důvod zůstat trpělivá: na jedné straně nechce brzdit oživení, na straně druhé nechce předčasně povolit, dokud si nebude jistá, že sekundární efekty z trhu práce a služeb jsou pod kontrolou. V praxi to znamená delší období stability sazeb, přičemž další kroky budou silně „data-dependent“ – řízené příchozími statistikami o inflaci, mzdách a růstu.
Celkově srpnová data vyprávějí příběh ekonomiky, která je na prahu cenové stability, i když k úplnému vítězství nad inflací zbývá pár kroků. Mírné zrychlení headline inflace na 2,1 % lze vnímat jako šum kolem trendu klesajících tlaků, zatímco jádro na 2,3 % a služby na 3,1 % potvrzují, že desinflace pokračuje. Trhy budou v nejbližších týdnech citlivé na další čísla – zejména na revize inflace, průzkumy podnikatelské aktivity a tvrdá data z průmyslu a trhu práce. Pro investory z toho plyne jednoduchý závěr: volatilita nikam nemizí, ale základní scénář se posouvá od boje s přehřátím k opatrnému vyvažování růstu a cenové stability.
Chcete využít této příležitosti?Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky