Meziročně ceny vzrostly o 2,1 %, což je mírný nárůst proti červencovým 2 % a zároveň výsledek v souladu s očekáváními ekonomů oslovených Bloombergem. Jádrová inflace – očištěná o volatilní složky, jako jsou energie a potraviny – setrvala na 2,3 %. Tempo zdražování služeb, které ECB detailně sleduje jako indikátor domácích cenových tlaků, zpomalilo na 3,1 %. Souhrn čísel tak potvrzuje, že cenový vývoj se stabilizuje blízko cíle, i když celková inflace cíl mírně převyšuje.Data, která podporují vyčkávací strategiiKombinace mírného zrychlení celkové inflace a stabilního jádra vytváří prostor pro pokračování „pauzy“. Trh proto očekává, že ECB na zasedání 11. září ponechá sazby beze změny. Ostatně již v červenci bankéři zachovali depozitní sazbu na 2 %, přičemž prezidentka Christine Lagardeová zdůraznila, že banka je v „dobré pozici“. Investoři zároveň ztrácejí jistotu, zda se letos dočkají dalšího uvolnění.Tento pohled posiluje komentář Josie Anderson, evropské ekonomky společnosti Nomura. Podle ní by se celková inflace měla po zbytek roku držet přibližně kolem 2 %, přičemž výhled ekonomického růstu hodnotí o něco optimističtěji než část představitelů ve Frankfurtu. Z toho vyvozuje, že další snižování sazeb nyní nedává smysl.Uvnitř ECB nejsou názory jednotnéI když základní scénář hovoří pro setrvání na stávajících úrovních, sbor guvernérů nevystupuje jednolitě. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel popsal ekonomiku jako „v jakési rovnováze“, kdy se inflace i sazby nacházejí zhruba na 2 %. Isabel Schnabelová, dlouhodobě řazená k jestřábům, v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že „nevidí důvod pro další snížení sazeb v současné situaci“ a zároveň varovala, že nová obchodní cla budou působit proinflačně.Na druhé straně zaznívají opatrné náznaky, že diskuse o dalším uvolnění nemusí být uzavřená. Šéf litevské centrální banky Gediminas Simkus pro server Econostream připustil, že prosincové zasedání by mohlo být okamžikem, kdy se téma snižování sazeb znovu otevře. Nejde sice o základní scénář, ale ukazuje to, že rada guvernérů zůstává citlivá na přicházející data.Rozdílné postoje odrážejí i regionální mozaiku: zatímco ve Francii, Itálii a Španělsku inflace zaostala za odhady, v Německu byla mírně nad prognózou. Tato nevyrovnanost komplikuje jednotné nastavení politiky – a je dalším důvodem, proč ECB preferuje trpělivost a důraz na „data-dependent“ přístup. Chcete využít této příležitosti?Výhled a rizika: cla, kurz eura a energieDo výhledu pro další měsíce vstupují vnější faktory. Evropská unie uzavřela s USA dohodu, která nastavuje clo ve výši 15 % na většinu exportů do této země. Podle části bankéřů – v čele s Isabel Schnabelovou – jde o čistě inflační impuls, který může krátkodobě zesílit tlak na ceny. Zároveň ale platí, že světové ceny energií se v poslední době vyvíjejí příznivěji a levnější energie tlumí část nákladových tlaků.Na opačné misce vah stojí silnější euro, které zlevňuje dovoz a může tak inflaci snižovat. I proto finský člen Rady guvernérů Olli Rehn hovoří o „větších rizicích poklesu“ inflace – společně se zmírňující se jádrovou inflací vytváří kombinaci, jež brání unáhleným krokům. V této situaci se logicky prosazuje vyčkávací strategie: ponechat sazby stabilní a sledovat, zda se cenový vývoj skutečně ukotví poblíž cíle.Zápis z červencového zasedání ECB ostatně zaznamenal, že názory na rizika jsou rozdělená. Někteří tvůrci politiky upozornili na možnost vyšších inflačních tlaků v důsledku odolnější ekonomiky a domácích cenových tlaků, zatímco většina vnímala rizika pro výhled cen jako celkově vyvážená. Současné srpnové údaje tento obraz spíše potvrzují: inflace se drží mírně nad cílem, jádro je stabilní a služby zpomalují.V praxi to znamená, že centrální banka se může opřít o stabilizaci jádrové inflace a oslabující dynamiku služeb a současně vyhodnocovat nové informace o dopadech cel na úrovni 15 %, směru kurzu eura a cen energií. Tato kombinace promlouvá ve prospěch krátkodobé stability sazeb. Jakékoli další kroky – ať už směrem k uvolnění, či naopak tvrdší rétorice – proto budou záviset na tom, zda se inflační křivka udrží poblíž 2 % bez podpory mimořádných faktorů.Závěrem lze říci, že srpnové statistiky i veřejná vyjádření klíčových představitelů podporují scénář, v němž ECB na zasedání 11. září nezasáhne do sazeb. Tím spíše, že Nomura neočekává pro letošek další snižování a uvnitř rady guvernérů převažuje preference dalších důkazů o trvalém návratu inflace ke „dvojce“. Debata tím ale nekončí: prosinec zůstává v kalendáři jako bod, kdy se – v závislosti na datech – může otevřít prostor pro nové zhodnocení situace. Prozatím však platí, že trpělivost je nejcennější měnověpolitickou strategií.