Umělá inteligence se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších motorů americké ekonomiky. Kapitálové výdaje spojené s výstavbou a rozvojem infrastruktury pro AI tvoří stále větší část investic firem v indexu S&P 500. Podle výpočtů ekonoma Jasona Furmana z Harvardovy univerzity lze až 92 % celkového růstu HDP USA v první polovině roku 2025 připsat investicím do AI. Bez rozvoje datových center by růst činil pouhých 0,1 %. AI není pouze technologickým trendem, ale i zásadní ekonomickou kotvou. Jakýkoli zásah do dodavatelského řetězce, který tento růst podporuje, proto představuje významné riziko pro investory i celou americkou ekonomiku. A jedním z největších ohrožení je závislost na prvcích vzácných zemin, které hrají klíčovou roli v rozvoji polovodičů, infrastruktury datových center i národní bezpečnosti. Vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu čipů, disků, chladicích systémů i laserů či radarů. Přitom až do 90. let byly Spojené státy jedním z hlavních světových producentů těchto prvků. Situace se ale dramaticky změnila po sérii strategických rozhodnutí, která zpětně působí jako zásadní chyby. V roce 1995 americká vláda povolila prodej společnosti Magnequench, výrobce magnetů ze vzácných zemin, čínským investorům. Tím Čína získala přístup k technologii, jejíž samostatný vývoj by jí pravděpodobně trval mnoho let. Ve stejném roce Čína požádala o vstup do Světové obchodní organizace. Její postupné začlenění do globální ekonomiky jí umožnilo začít prodávat prvky vzácných zemin na světových trzích za cenu, s níž již americké firmy nemohly soupeřit. Následkem toho byla v roce 2002 uzavřena těžební společnost MP Materials (MP), tehdejší největší americký producent. Teprve v roce 2017 byla znovu otevřena kvůli obavám o národní bezpečnost, ale americká produkce dnes dosahuje pouze zlomku té čínské. V roce 2024 USA vyprodukovaly 45 000 tun vzácných zemin – tedy méně než šestinu produkce Číny. To je dramatický propast, zejména v době, kdy globální poptávka prudce roste a AI vyžaduje stále větší výpočetní výkon a paměť. Zdroj: Shutterstock Čína drží svět v šachu Čína dnes kontroluje přibližně 70 % světové těžby vzácných zemin a 90 % jejich zpracovatelských kapacit. To jí poskytuje mimořádně silnou vyjednávací pozici. Pro USA je tato závislost jedním z nejvážnějších strategických problémů současnosti – a zároveň potenciálním ohniskem geopolitického napětí, které by mohlo paralyzovat růst AI sektoru. Vzácné zeminy nejsou využívány jen v komerčních produktech. Hrají zásadní roli v systémech národní obrany, satelitních technologiích a celé řadě průmyslových aplikací. Přerušení nebo omezení dodávek by tak zasáhlo nejen technologické firmy, ale i obranný průmysl a kritickou infrastrukturu. Americké ministerstvo obrany usiluje o to, aby do roku 2027 dokázalo plně uspokojit poptávku po lehkých i těžkých vzácných zeminách pro vojenské účely. I kdyby se to podařilo, komerční poptávka – zejména poptávka z AI průmyslu – zůstane neuspokojená. To vytváří strategickou slabinu, kterou Washington nemůže ignorovat. Cesta k nezávislosti: spojenci, technologie a politická rozhodnutí USA proto zrychlují snahu diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Naděje se soustředí zejména na Austrálii a Kanadu, které disponují rozsáhlými zásobami a mohou pomoci uspokojit část amerických potřeb. Druhou možností je technologická inovace. Výzkumníci pracují na technologiích, které by umožnily částečně nahradit vzácné zeminy v některých aplikacích nebo výrazně zlepšit jejich recyklaci. V současnosti se recykluje pouze přibližně 1 % prvků vzácných zemin, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Politická rozhodnutí mohou také ovlivnit poptávku. Například zrušení daňových úlev pro elektrická vozidla během vlády Donalda Trumpa snížilo motivaci kupovat EV, které patří mezi největší spotřebitele vzácných zemin. Podobné kroky mohou dočasně srazit spotřebu, ale neruší strukturální závislost ekonomiky USA na těchto materiálech. Co to znamená pro investory Závěr je jasný: nezávislost na vzácných zeminách musí být pro USA prioritou stejně vysokou jako energetická nezávislost v 70. letech. Dokud svět nenajde alternativu k čínskému monopolu, zůstane americký růst v oblasti AI – a tím i výkon amerického akciového trhu – zranitelný. Investoři by proto měli sledovat: vývoj dodavatelských řetězců, americkou obchodní politiku vůči Číně, investice spojenců do těžby a zpracování, technologický pokrok v oblasti substituce a recyklace. AI může být hybnou silou další dekády, ale její budoucnost stojí na zdroji, který nemá USA pod kontrolou. A to je riziko, které současné tržní ocenění technologických firem jen částečně reflektuje. Zdroj: Shutterstock