Čínský export se v říjnu neočekávaně snížil o 1,1 % meziročně, což představuje první pokles po osmi měsících růstu. Podle oficiálních údajů šlo o výsledek kombinace slábnoucí globální poptávky, prudkého poklesu exportu do Spojených států a oslabení domácí ekonomické dynamiky. Dodávky do všech zemí kromě USA sice vzrostly o 3,1 %, ale to nestačilo k vyrovnání více než 25% propadu vývozu do Ameriky. Tento vývoj zasadil další ránu čínské ekonomice, která se již delší dobu potýká s útlumem domácí spotřeby a investic. Ekonomové z Barclays v čele s Yingke Zhou upozornili, že pokud se vývoz nepodaří udržet na solidní úrovni, Čína může čelit „trojité ráně“ – poklesu v sektoru nemovitostí, oslabení spotřeby a nyní i slabému exportu. Právě zahraniční obchod byl v letošním roce jedním z mála motorů, který podporoval růst v době, kdy domácí poptávka stagnovala. Americký trh jako hlavní slabina Pokles poptávky v USA byl pro Čínu největší zátěží. Zatímco vývoz do jiných částí světa zůstával relativně stabilní, propad na americkém trhu nedokázaly ostatní regiony nahradit. Exportní objemy se přitom držely nad očekávání po většinu roku – každý měsíc od února rostly díky snaze čínských firem expandovat na nové trhy a diverzifikovat riziko. Říjen ale tento trend přerušil. Zpomalení potvrzují i provozní data z největších přístavů: například Šanghaj zaznamenala nejnižší objem kontejnerové přepravy od dubna. Medián odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg přitom počítal s růstem exportu o 2,9 %, a jen jeden z respondentů očekával pokles. Tento vývoj tak trh zaskočil svou prudkostí i načasováním. Analytik David Qu z Bloomberg Economics upozorňuje, že pokles vývozu je varováním, že „vnější odolnost Číny začíná slábnout pod tlakem vysokých cel a rostoucí nejistoty v globálním obchodě“. To podle něj zvyšuje potřebu, aby Peking více podpořil domácí poptávku a zabránil tomu, že slabá spotřeba přibrzdí růst celé ekonomiky. Napětí mezi Čínou a USA se v říjnu ještě vyostřilo, než prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching dosáhli dohody při jednáních v Jižní Koreji. Spojené státy by podle dohody měly od příštího pondělí snížit cla na čínské zboží o 10 %. I když tento krok může přinést určité oživení obchodu, dopad zůstane omezený, protože celní sazby na čínské produkty jsou stále vyšší než u konkurentů, například z Vietnamu. Slábnoucí poptávka z ostatních regionů Ani další regiony však neposkytly čínskému vývozu výraznou oporu. Vývoz do Evropské unie vzrostl pouze o 1 %, což je nejslabší růst od únorového poklesu. Ještě výrazněji se snížil vývoz do Jižní Koreje, Ruska a Kanady, kde došlo k poklesům v dvouciferných hodnotách. Slabší aktivita se odrazila i ve statistikách z přístavu v Šanghaji, který hlásil nejmenší objem kontejnerů za půl roku. Makroekonomický stratég Homin Lee ze společnosti Lombard Odier Singapore upozornil, že v následujících měsících bude trh pozorně sledovat vývoz Číny do rozvíjejících se zemí, které jsou nyní klíčové pro expanzi čínských technologických a spotřebitelských značek. Tyto trhy mají podle něj potenciál částečně vykompenzovat pokles poptávky v USA, ale momentálně se i zde objevují známky zpomalování. Navzdory říjnovému poklesu překročil čínský vývoz za prvních deset měsíců roku 3 biliony dolarů, což je historicky nejrychlejší dosažení této hranice. Slabý dovoz přitom vedl k rekordnímu obchodnímu přebytku – ten v roce 2025 dosáhl už 965 miliard dolarů. V samotném říjnu činil přebytek 90,1 miliardy dolarů, přičemž dovoz vzrostl jen o 1 %. Sílu jüanu, který v posledních měsících posílil vůči dolaru na nejvyšší úroveň za téměř rok, však nelze přehlédnout. Posilující měna ztěžuje čínským vývozcům konkurenci, protože čínské produkty jsou pro zahraniční odběratele dražší. Na druhé straně klesající domácí ceny díky deflaci snižují výrobní náklady a částečně tento efekt vyrovnávají. Výhled: riziko zpomalení i náznaky stabilizace Ekonomové varují, že pokud bude světová poptávka dál klesat, může se čínská ekonomika ve zbytku roku dále zpomalit. Již ve třetím čtvrtletí dosáhl hospodářský růst nejslabšího tempa za posledních dvanáct měsíců, a prognózy naznačují, že poslední čtvrtletí roku 2025 může být nejslabší od konce pandemie. Mnozí analytici očekávají, že vláda bude nucena přijmout dodatečná stimulační opatření. Některé signály však ukazují i na možné zlepšení. Počet kontejnerů odbavených v čínských přístavech v týdnu končícím 2. listopadu vzrostl téměř o 14 %, což může naznačovat, že část oslabení byla způsobena krátkodobými faktory, například dřívějším předzásobením. Podle analytiků z Goldman Sachs Group (GS) by měl čínský export zůstat v roce 2026 stabilní díky strukturálním faktorům, jako je diverzifikace výrobních základen a rostoucí podíl čínských firem na trzích v Asii a Africe. Další zajímavý údaj přinesla čínská státní správa devizového trhu – saldo běžného účtu vzrostlo ve třetím čtvrtletí na rekordních 196 miliard dolarů, především díky rekordnímu přebytku obchodu se zbožím ve výši 270 miliard dolarů. I přes krátkodobé oslabení tedy Čína zůstává čistým exportérem s mimořádně silnou obchodní bilancí. Z dlouhodobého pohledu tak čínský export prochází fází přizpůsobení. Zatímco dříve se opíral především o masivní vývoz do USA a Evropy, nyní se musí přizpůsobit nové realitě, kde ochrana domácích trhů, měnové vlivy a geopolitické napětí vytvářejí nové limity růstu. Peking proto pravděpodobně posílí podporu domácí spotřeby a investic, aby se snížila závislost na zahraničních trzích.