Shodují se na tom ekonomové a analytici oslovení v rámci finančních médií. Důvodem je především přetrvávající inflace a stabilní, i když mírně zpomalující růst ekonomiky. Odborníci očekávají, že stabilita sazeb vydrží minimálně do konce roku.<!– DIP popup–>Proč ČNB sazby zatím nesnížíZ makroekonomického pohledu nemá centrální banka mnoho důvodů ke snižování sazeb. Česká ekonomika vykazuje stále solidní tempo růstu, což z pohledu měnové politiky znamená, že poptávkové tlaky zůstávají živé. K tomu se přidává skutečnost, že inflace zůstává nad inflačním cílem ČNB, což centrální bance svazuje ruce při jakémkoliv uvolňování měnové politiky.Navíc česká koruna v posledních měsících své zisky výrazně nenavyšuje, což omezuje její schopnost tlumit dovážené inflační tlaky. Za těchto okolností je stabilita sazeb logickou volbou – ČNB se chce vyhnout riziku opětovného zrychlení inflace, které by mohlo nastat, pokud by sazby snížila příliš brzy.Ekonomové se shodují, že měnové podmínky zůstávají relativně těsné, což je žádoucí vzhledem k cílům centrální banky. V tuto chvíli se tak ČNB nachází v období vyčkávání – zvažuje další kroky, ale současná kombinace růstu, inflace a kurzu koruny nenasvědčuje tomu, že by bylo vhodné měnit kurz měnové politiky.Výhled měnové politiky do konce rokuPodle posledních vyjádření představitelů centrální banky i bankovních prognóz je vysoce pravděpodobné, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny až do konce roku. Viceguvernérka Eva Zamrazilová nedávno naznačila, že bankovní rada preferuje vyčkat na nová data z ekonomiky, zejména z oblasti růstu HDP a vývoje mezd. Tyto údaje mohou být rozhodující pro nastavení měnové politiky v prvních měsících příštího roku.Zásadním faktorem bude i vývoj inflace na začátku roku 2026, kdy tradičně dochází k přecenění zboží a služeb. Pokud by v lednových datech došlo k nečekanému nárůstu inflace, mohla by ČNB dokonce přistoupit ke zvýšení sazeb. Naopak, pokud by inflační tlaky oslabily, otevřel by se prostor pro jejich mírné snížení v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku.Ekonomické instituce, například Raiffeisenbank, ve svých odhadech uvádějí, že první možné snížení sazeb by mohlo přijít až v únoru příštího roku. Vše však bude záležet na příchozích makroekonomických datech, která centrální banka bedlivě sleduje. Trh tedy očekává spíše pokračování období stability, než výrazné změny v měnové politice.Chcete využít této příležitosti?Dopady na úvěry, hypotéky a vkladyRozhodnutí centrální banky má přímý dopad na každodenní finanční život domácností i podniků. Od základní sazby ČNB se totiž odvíjejí úrokové sazby bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší sazby znamenají, že bankovní úvěry jsou dražší, což může brzdit nové investice firem nebo poptávku po hypotékách.Na druhou stranu vyšší sazby zlepšují zhodnocení vkladů, což je pozitivní pro střadatele a konzervativní investory. Pro běžné domácnosti tak aktuální úrokové prostředí představuje smíšený výsledek – zatímco úspory se úročí více než v minulých letech, financování bydlení nebo podnikání je dražší.Z pohledu firem zůstává prostředí stále nákladné pro investice. Vyšší úroky prodražují nejen provozní financování, ale i rozvojové projekty, které vyžadují dlouhodobé úvěry. Pro centrální banku to však představuje žádoucí efekt – omezit přehřátí ekonomiky a brzdit inflační tlaky.Očekávání stability sazeb tedy znamená, že bankovní sektor se bude i nadále pohybovat ve stejných parametrech jako v posledních měsících. Banky i klienti si tak mohou alespoň dočasně plánovat své finanční aktivity bez obav z náhlých změn úrokových podmínek.Opatrnost ČNB a vliv globální ekonomikyDalším důležitým faktorem pro rozhodování centrální banky je vývoj globální ekonomiky. Česká republika je malá otevřená ekonomika a změny v zahraniční poptávce, cenách energií nebo geopolitickém prostředí mají přímý dopad i na domácí inflaci. Vzhledem k nejistotě v Evropě a očekávanému vývoji politiky Evropské centrální banky zůstává ČNB velmi obezřetná.Centrální bankéři dávají opakovaně najevo, že nechtějí riskovat předčasné uvolnění měnové politiky. Zkušenost z minulých let, kdy inflace v Česku patřila k nejvyšším v Evropě, vede k výrazně konzervativnímu přístupu. Proto je i aktuální strategie založena spíše na vyčkávání a analýze nových dat, než na okamžitých zásazích.Většina finančních institucí i tržních pozorovatelů se shoduje, že ČNB bude pokračovat v opatrném kurzu a přizpůsobí své rozhodování vývoji inflace i reakci finančních trhů. Jakýkoliv zásadní pohyb v úrokových sazbách by tak mohl přijít až po jasných signálech o stabilizaci cenové hladiny a růstu reálných mezd.