Předseda americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Paul Atkins, jmenovaný prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje na zásadní problém: počet společností kótovaných na amerických burzách klesl za posledních třicet let o více než 40 %, zatímco počet firem financovaných soukromým kapitálem se zhruba zpětinásobil. Podle něj se firmy veřejným trhům vyhýbají kvůli nadměrné regulaci, obavám z hromadných žalob a tlakům aktivistických akcionářů. Tvrdí, že uvolnění pravidel by posílilo konkurenceschopnost USA, umožnilo běžným investorům podílet se na růstu dynamických firem a usnadnilo podnikatelům přístup ke kapitálu. Tato argumentace stojí za kampaní „make IPOs great again“ – snahou vrátit veřejné emise do centra amerického kapitálového trhu. Nová opatření SEC již vyvolala silnou odezvu a otevírají otázku, zda snaha o podporu IPO nepovede k opačnému efektu, než jaký je zamýšlen.

Regulační ústup: vstřícnost firmám, nebo krok příliš daleko?

SEC nedávno umožnila společnostem zakázat investorům podávání hromadných žalob a poskytla větší volnost při vylučování dotazů akcionářů z hlasování o plné moci. Zároveň urychlila plány, které umožní firmám zrušit čtvrtletní výkaznictví. Tato opatření reflektují přesvědčení, že nadměrná regulace odrazuje firmy od vstupu na burzu. Atkins i část finančního sektoru vidí současné kroky jako korekci předchozího tlaku ze strany SEC, která pod vedením Garyho Genslera zaměřila svou činnost i na oblasti, jako jsou klimatická rizika či politika diverzity. Podle právníků a investičních bankéřů se jedná o snahu odstranit překážky veřejné kotace a zvýšit atraktivitu akciových trhů. Jak však upozorňují kritici, zásadní otázkou je, zda skutečným důvodem odklonu firem od burzy byla regulace – nebo spíše mimořádně uvolněné úvěrové podmínky uplynulé dekády, které umožnily rychle rostoucím soukromým společnostem snadno získávat kapitál bez potřeby podrobovat se veřejnému dohledu. Když byly sazby blízko nule, soukromé firmy mohly fungovat i bez jasného plánu ziskovosti, spoléhat na další kola financování a levné úvěry. Dnes, v prostředí vyšších sazeb, je získání kapitálu složitější a důvěru investorů může posílit právě transparentnost, kterou IPO vyžaduje.

Návrat IPO na výsluní a tlak soukromého kapitálu

Počet veřejně obchodovaných firem se v polovině 2010. let stabilizoval a v posledních letech začal růst. Podle společnosti Dealogic vstoupilo v roce 2025 na burzu více amerických společností než v kterémkoli roce od roku 2000, s výjimkou období 2020–2021, kdy trh zaplavily SPAC struktury. Bankéři potvrzují, že řada dalších firem se na IPO připravuje. Soukromé investiční fondy potřebují vrátit prostředky investorům a chtějí využít silný akciový trh, kde index S&P 500 letos navzdory výkyvům vzrostl o téměř 15 %. Historie americké regulační politiky ukazuje cyklický vývoj: období rozmachu střídá krize a zpřísnění, po nichž následují stížnosti na brzdění inovací a následné uvolnění pravidel. Podobné vlny nastaly po roce 2001 i 2008. Dnes se zdá, že dochází k dalšímu regulačnímu ústupu – například počet represivních opatření SEC vůči veřejným společnostem klesl od nástupu Trumpa rekordně nízko, když za prvních devět měsíců roku byla oznámena pouze čtyři. To vyvolává otázku, zda současná deregulace neotevírá prostor pro nové riziko, které by se mohlo projevit obdobně jako účetní skandál Enronu. Podle názorů odborníků existuje reálná obava, že postupný ústup od dohledu může vést k dalším excesům, které si nakonec vyžádají přísnější zásah, než jaký by byl nutný při vyváženém přístupu.

Atkins má pravdu v tom, že větší počet IPO by mohl přiblížit růst dynamických firem široké veřejnosti. Veřejné trhy jsou pro Američany důležitým zdrojem tvorby úspor a důchodového zabezpečení, zatímco největší bohatství v soukromých společnostech je dostupné jen úzké skupině investorů. Přesto je problematické, jakou cestu k podpoře IPO Atkins prosazuje. Aktivističtí akcionáři, soudní žaloby a tlak investorů mohou být pro zavedené společnosti nepříjemné, ale hrají klíčovou roli v odhalování špatného řízení a ochraně drobných investorů. Pokud do veřejných společností začnou proudit peníze retailových investorů, měli by mít jejich manažeři spíše vyšší povinnost transparentnosti a odpovědnosti, ne menší. Uvolnění pravidel může vést k tomu, že méně prověřené firmy se dostanou na trh bez dostatečné kontroly. Výsledkem může být nárůst rizik, která by nakonec poškodila právě ty investory, které chce SEC chránit. Z tohoto pohledu je jasné, že snaha o podporu IPO musí být pečlivě vyvážená – mezi přístupem ke kapitálu a ochranou investorů. Bez této rovnováhy může obnovená popularita IPO přinést víc problémů než přínosů.