Klíčové body
- Donald Trump navrhl vyplatit většině Američanů šeky ve výši alespoň 2 000 dolarů
- Financování má pocházet z výnosů z cel uvalených jeho administrativou
- Plán by vyžadoval schválení Kongresem a může narazit na právní i rozpočtové překážky
Cílem má být přímé sdílení výnosů z celní politiky, kterou jeho administrativa považuje za úspěch. Zatím však není jasné, zda tento plán získá potřebnou politickou podporu ani v jaké formě by byl realizován.
Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že USA jsou „nejbohatší a nejrespektovanější zemí na světě“ a že jeho celní politika přinesla rekordní výsledky. Zmínil také, že inflace je pod kontrolou a americké akciové trhy dosahují historických maxim.
„Lidé, kteří jsou proti clům, jsou hlupáci! Každému bude vyplacena dividenda ve výši minimálně 2 000 dolarů
Podle Trumpa by se tato forma „dividendy pro Američany“ měla stát symbolem úspěchu jeho ekonomického programu a důkazem, že cla přinášejí zemi skutečné výhody. Tímto krokem chce zároveň posílit podporu veřejnosti pro pokračování jeho protekcionistické obchodní politiky.
Oznámení přišlo den poté, co Trump navrhl přímé platby vybraným Američanům určené na nákup zdravotní péče jako alternativu k dotacím programu Obamacare. I zde by financování mělo vycházet z výnosů z cel.

Nejasnosti kolem realizace a reakce administrativy
Bílý dům se k návrhu oficiálně vyjádřil jen stručně. V nedělním večerním e-mailu uvedl, že administrativa je „odhodlána využít výnosy z cel ve prospěch amerického lidu“, ale nezveřejnila žádné další detaily ohledně formy ani načasování plánovaných výplat.
Ministr financí Scott Bessent později v rozhovoru pro pořad ABC This Week naznačil, že představa o přímých šecích není zcela pevně stanovena a že by se návrh mohl proměnit spíše v daňové úlevy. „Ještě jsem o tom s prezidentem nemluvil,“ řekl Bessent. „Ale dividenda ve výši 2 000 dolarů může mít mnoho podob – například snížení daní z přesčasů, z tipů, ze sociálního zabezpečení nebo možnost odpočtu úroků z automobilových úvěrů.“
Tím ministr naznačil, že místo jednorázových plateb by se mohl Trumpův návrh transformovat do balíčku trvalejších daňových výhod, který by měl pro Američany podobný finanční efekt.
Trumpův návrh nicméně vyvolal otázky o jeho ústavnosti a fiskálních důsledcích, protože výplata federálních šeků by vyžadovala souhlas Kongresu. Někteří analytici navíc upozorňují, že podobná opatření by mohla zvýšit tlak na státní rozpočet, i když by byla financována z celních výnosů.
Cla jako hlavní zdroj příjmů a politický nástroj
Trump v posledních měsících opakovaně zdůrazňuje, že jeho celní politika přináší Spojeným státům rekordní příjmy. Tvrdí, že výnosy z tarifů se mají využít především k snižování státního dluhu a k přímé podpoře občanů.
Podle prezidenta již „řada cel vynesla desítky miliard dolarů“, a právě tyto peníze by nyní měly být přerozděleny prostřednictvím šeků nebo daňových úlev. Již v říjnu Trump naznačil možnost zasílání stimulačních šeků v hodnotě 1 000 až 2 000 dolarů, zatímco v srpnu se hovořilo o „slevových šecích“ v hodnotě 600 dolarů.
V praxi se však objevují i právní otázky. Nejvyšší soud USA nedávno projevil skepsi ohledně Trumpovy pravomoci uvalovat tzv. reciproční cla podle mimořádných prezidentských pravomocí. Pokud by soud rozhodl proti vládě, mohlo by to významně omezit prostor pro financování podobných programů z celních výnosů.
Trump se proti tomu ohradil s tím, že zrušení cel by bylo „katastrofou“ pro americkou ekonomiku, a dodal, že cla chrání americký průmysl i pracovní místa. Podle jeho slov je současný systém důkazem „ekonomické síly Ameriky“ a jeho výnosy jsou legitimním zdrojem financí pro vládní iniciativy.
Politické i ekonomické dopady návrhu
Zatímco část voličů návrh vítá jako přímý přínos pro domácnosti, kritici upozorňují, že by mohl jít především o politicky motivované opatření před nadcházejícími volbami. Výplata federálních šeků ve výši 2 000 dolarů většině Američanů by měla okamžitý dopad na spotřebitelské výdaje a mohla by krátkodobě podpořit hospodářský růst.
Na druhé straně odborníci varují, že takové opatření by mohlo zvýšit rozpočtové riziko a zároveň ohrozit stabilitu veřejných financí, pokud by výnosy z cel nestačily pokrýt plánované výdaje. Navíc by mohlo dojít k růstu napětí mezi USA a jejich obchodními partnery, kteří dlouhodobě kritizují Trumpovu protekcionistickou politiku.
Prozatím tak zůstává nejpravděpodobnějším scénářem, že Trumpův plán nepovede k okamžitému rozesílání šeků, ale spíše se promění v daňové úlevy nebo jiné formy fiskálních pobídek. Prezident však svým oznámením znovu otevřel téma přímé redistribuce výnosů z cel a jasně ukázal, že hodlá pokračovat v ekonomické politice zaměřené na americké domácnosti.




























