Nejnovější reakce na vývoj trhu práce však posouvá tuto strategii ještě dál. Poté, co míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla na 4,6 %, tedy na čtyřleté maximum, Trump tvrdil, že skutečný stav trhu práce je mnohem lepší, než naznačují oficiální statistiky.Jeho argumentace stojí na tvrzení, že by dokázal rychle vytvořit stovky tisíc pracovních míst, pokud by se k tomu rozhodl. Na předvolebním shromáždění v Severní Karolíně prohlásil, že by mu k tomu stačil „jeden telefonát“ a že by dokázal míru nezaměstnanosti snížit zhruba z 4,5 % na 2,5 %, případně dokonce „na nulu“. Podle jeho slov by to však znamenalo „zničení země“, a proto se k takovému kroku nechystá.Tato rétorika zapadá do dlouhodobého vzorce, kdy Trump žádá veřejnost, aby nevěřila oficiálním datům ani vlastní zkušenosti, ale alternativnímu obrazu ekonomiky, který prezentuje on sám. Právě zde však naráží na zásadní problém – jeho tvrzení jsou v rozporu se základními fakty o fungování trhu práce.Matematika trhu práce a rozpor s realitouTrump ve svých výrocích pracoval s několika nepřesnostmi. Nejjednodušší z nich je samotná hodnota míry nezaměstnanosti: oficiální údaj činí 4,6 %, nikoli 4,5 %, jak uvedl. Podstatnější je však jeho představa o tom, jak by masové najímání federálních zaměstnanců ovlivnilo celkovou nezaměstnanost.Trump tvrdil, že by znovuzaměstnáním 271 000 pracovníků, kteří byli letos propuštěni z federální správy, dokázal snížit nezaměstnanost na 2,5 %. Ve skutečnosti by takový krok snížil míru nezaměstnanosti pouze na přibližně 4,4 %. Aby se nezaměstnanost dostala na úroveň 2,5 %, musely by federální agentury zaměstnat zhruba o 3,5 milionu lidí více, což je v rozporu s historickou realitou. Celkový počet federálních zaměstnanců dnes činí zhruba 2,7 milionu a nikdy v historii nepřesáhl hranici 3,5 milionu.Ještě vzdálenější realitě je Trumpovo tvrzení o „nulové nezaměstnanosti“. K jejímu dosažení by bylo zapotřebí vytvořit 7,8 milionu nových pracovních míst ve federálním sektoru. Takový stav nebyl v USA nikdy zaznamenán – historicky nejnižší míra nezaměstnanosti dosáhla 2,5 % v červnu 1953.Nárůst nezaměstnanosti z přibližně 4 % na současných 4,6 % je především výsledkem toho, že v listopadu bylo o 982 000 nezaměstnaných více než v lednu. Pokles zaměstnanosti ve státní správě na tom má pouze okrajový podíl. Trumpova „matematika“ trhu práce tak neobstojí ani při základním ověření.Chcete využít této příležitosti?Skutečný stav amerického trhu práceDetailnější pohled na vývoj zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce skutečně oslabuje. Americká ekonomika přišla o pracovní místa ve třech z posledních šesti měsíců a rok 2025 směřuje k nejhoršímu růstu zaměstnanosti od roku 2020. Tento vývoj se odráží i v chování domácností a zaměstnanců.Lidé bez práce si stále častěji stěžují, že nemohou najít nové zaměstnání, zatímco ti, kteří práci mají, se jí drží a nejsou ochotni riskovat změnu. Fenomén takzvaného „tichého odchodu“ postupně mizí. Míra dobrovolných odchodů z práce klesla v říjnu na pětileté minimum, což signalizuje rostoucí opatrnost zaměstnanců.Dalším problémem je strukturální nesoulad mezi volnými pracovními místy a kvalifikací nezaměstnaných. Zatímco v oblasti zdravotní péče vznikají nová pracovní místa, v odvětvích, jako je volný čas, doprava nebo výroba, přibývá lidí bez práce. Propuštěný pracovník z továrny nebo hotelu tak často nemá možnost okamžitě nastoupit do ošetřovatelství, i když tam volná místa existují.Situace je navíc nerovnoměrná napříč příjmovými skupinami. Pracovníci s nižšími příjmy čelí horším vyhlídkám než zaměstnanci s vysokými příjmy. Zvlášť znepokojivý je vývoj u černošských Američanů, kde nezaměstnanost v listopadu poprvé za čtyři roky překročila 8 %.Dlouhá historie zpochybňování oficiálních datTrumpův konflikt s údaji o zaměstnanosti není novinkou. Už během prezidentské kampaně v roce 2016, kdy míra nezaměstnanosti klesla pod 5 %, tvrdil, že skutečná hodnota je „28, 29, možná až 35 %“, a dokonce zmiňoval 42 %. Po nástupu do úřadu v roce 2017 však stejná data začal označovat za „skutečná“, pokud vykazovala příznivější vývoj.Podobný vzorec se opakoval i v dalších letech. V roce 2024 Trump kritizoval revize údajů o zaměstnanosti za předchozí rok a označil je za „rekordní“, přestože historicky existovaly větší revize. V roce 2025 pak propustil komisařku Bureau of Labor Statistics, kterou bez důkazů obvinil z manipulace dat. Revize zaměstnanosti, na něž reagoval, přitom nebyly bezprecedentní a vyplývaly ze standardního zpřesňování odhadů.Zpochybňování oficiálních statistik má širší dopady. Podkopává důvěryhodnost ekonomických dat, na nichž jsou závislá rozhodnutí podniků, domácností i investorů. Zároveň představuje politické riziko: pokud lidé vnímají rozpor mezi svými zkušenostmi a oficiálním poselstvím prezidenta, může to oslabit jeho důvěryhodnost právě v oblasti ekonomiky.