Akciové trhy vstoupily do roku 2026 na historických maximech a jedním z hlavních motorů růstu zůstává umělá inteligence. Boom umělé inteligence žene akciové trhy k maximům, ale zároveň zvyšuje obavy z přehnaných očekávání a vysokých investic Historie ukazuje, že technologické revoluce často provází nadměrné investování, aniž by to zpochybnilo jejich dlouhodobý význam Současný růst je koncentrovaný do několika technologických gigantů, což zvyšuje citlivost trhu na případnou korekci Na rozdíl od dot-com éry jsou dnešní lídři AI ziskoví, méně zadlužení a opření o reálné fundamenty Právě její rychlé rozšíření a masivní investice velkých technologických firem vyvolávají mezi investory stále častější otázku, zda nejde o další finanční bublinu, podobnou těm z minulosti. Historie však naznačuje, že odpověď není černobílá. Technologické revoluce byly v minulosti téměř vždy doprovázeny obdobím nadměrných investic, volatility i přehnaných očekávání – přesto mnohé z nich zásadně proměnily ekonomiku. V roce 2025 vzrostl index S&P 500 o 16 %, přičemž největší podíl na tomto růstu měly společnosti spojené s umělou inteligencí, jako Nvidia, Alphabet, Broadcom a Microsoft. Současně ale roste nervozita z objemu kapitálu, který je do infrastruktury AI směrován. Podle údajů agentury Bloomberg mají kapitálové výdaje firem Microsoft (MSFT) , Alphabet (GOOG) , Amazon (AMZN) a Meta Platforms (META) v příštím roce vzrůst o 34 % na zhruba 440 miliard dolarů. To jsou částky, které si žádají pečlivé srovnání s minulými technologickými cykly. Podle Briana Levitta, hlavního globálního tržního stratéga společnosti Invesco, je nadměrné investování typickým rysem každého zásadního technologického zlomu. Připomíná výstavbu železnic v 19. století, elektrifikaci průmyslu nebo nástup internetu. Ve všech těchto případech došlo k přebytku kapitálu a k projektům, které se krátkodobě ukázaly jako neefektivní. To však neznamenalo, že by samotná technologie selhala. Levitt upozorňuje, že i dnes může výstavba infrastruktury AI v určitém okamžiku přesáhnout okamžité potřeby ekonomiky. To ale samo o sobě neznamená, že by se umělá inteligence nestala trvalou součástí hospodářství, podobně jako se železnice či internet staly páteří moderní společnosti. Historie spíše ukazuje, že přechodná období přehánění jsou přirozenou cenou za dlouhodobý strukturální posun. Tempo růstu a koncentrace trhu Jedním z jednoduchých způsobů, jak hodnotit riziko bubliny, je srovnání tempa a délky růstu s minulými býčími trhy. Podle výzkumu stratéga Bank of America Michaela Hartnetta trvaly největší akciové bubliny od roku 1900 v průměru něco málo přes dva a půl roku a přinesly růst od minima k maximu kolem 244 %. Současný růst tažený AI je již ve třetím roce. Od konce roku 2022 vzrostl index S&P 500 o 79 %, zatímco Nasdaq 100 si připsal 130 %. Z těchto čísel nelze automaticky vyvozovat závěr o blížícím se kolapsu. Hartnett dokonce varuje, že odchod z trhu pouze na základě obav z bubliny může být nákladný, protože poslední fáze růstu bývá často nejprudší. Přesto doporučuje určitou opatrnost a diverzifikaci směrem k hodnotovým akciím, například v energetice či na zahraničních trzích. Dalším často zmiňovaným rizikem je koncentrace trhu. Deset největších akcií dnes tvoří zhruba 40 % indexu S&P 500, což je úroveň nevídaná od 60. let. Někteří investoři, včetně veterána Wall Street Eda Yardeniho, proto přestávají doporučovat nadvážení technologického sektoru. Historici trhu však upozorňují, že podobná koncentrace již v minulosti existovala. Profesor Paul Marsh z London Business School připomíná, že v roce 1900 tvořily železniční společnosti 63 % tržní hodnoty USA, zatímco na konci roku 2024 připadalo na technologie přibližně 37 %. Fundamenty, ocenění a rozdíly oproti dot-com éře Rozpoznat bublinu v reálném čase je mimořádně obtížné, upozorňuje ekonom Dario Perkins ze společnosti TS Lombard. Debata se totiž vždy točí kolem fundamentálních faktorů, jejichž význam se může v průběhu času měnit. Technologičtí optimisté často tvrdí, že „tentokrát je to jiné“, zatímco skeptici varují před opakováním historie. Při bližším pohledu se však současná situace v několika ohledech liší od dot-com bubliny. Dnešní lídři v oblasti AI mají nižší zadlužení a již nyní vykazují reálný růst zisků. Společnosti jako Nvidia či Meta Platforms generují hmatatelné příjmy z produktů a služeb spojených s umělou inteligencí, což nebylo pravidlem u internetových firem na přelomu tisíciletí. Také ocenění, ačkoli vysoká, nejsou extrémní ve srovnání s minulostí. V roce 2000 se akcie Cisco Systems obchodovaly za více než 200násobek ročních zisků, zatímco akcie Nvidie se dnes pohybují pod hranicí 50násobku. Podle Richarda Clodea ze společnosti Janus Henderson by skutečný varovný signál nastal tehdy, kdyby se ceny akcií zcela odpojily od růstu zisků a o ocenění by se přestalo diskutovat. To se podle něj zatím neděje. Určité obavy však panují kolem úvěrového rizika. Příkladem je emise dluhopisů společnosti Oracle v hodnotě 18 miliard dolarů, po níž akcie firmy výrazně oslabily. Podle odhadů Société Générale budou společnosti Meta, Alphabet a Oracle (ORCL) muset jen v roce 2026 získat dohromady 86 miliard dolarů nového financování, což zvyšuje citlivost sektoru na změny úrokových sazeb. Pozornost investorů a role kontroly Diskuse o možné bublině AI zesílila zejména na konci roku 2025. Varování investora Michaela Burryho a komentáře Bank of England přispěly k prudkému nárůstu mediální pozornosti. V listopadu se podle Bloombergu objevilo více než 12 000 článků, které zmiňovaly „AI bublinu“, což odpovídá součtu za předchozích deset měsíců. Prosincový průzkum Bank of America ukázal, že investoři považují bublinu AI za největší „tail risk“ současného trhu. Více než polovina respondentů označila akcie skupiny Magnificent Seven za nejoblíbenější obchod na Wall Street. Přesto se tón debaty liší od euforie dot-com éry. Podle Venu Krishny z Barclays dnes panuje spíše zdravá míra kontroly, která může zabránit extrémním výkyvům. Historie tedy nenabízí jednoduchou odpověď. Boom umělé inteligence nese znaky přehnaných očekávání i vysokých valuací, zároveň je však podpořen reálnými fundamenty, zisky a strukturální poptávkou. Pokud se naplní scénář minulých technologických revolucí, může trh projít obdobím korekcí a zklamání, aniž by se samotná AI ukázala jako slepá ulička. Pro investory tak zůstává klíčové rozlišovat mezi krátkodobým přeháněním a dlouhodobou hodnotou, kterou tato technologie může ekonomice skutečně přinést.