Pod povrchem se však mezi portfolio manažery začíná vést mnohem opatrnější debata. Stále častěji se objevují obavy, že inflace by se v roce 2026 mohla znovu dostat do popředí, a to výrazně silněji, než s čím dnes trhy počítají. Tyto obavy zatím nejsou plně zaceněny, ale kombinace několika faktorů způsobuje, že zkušení správci aktiv začínají být obezřetní.Z pohledu investorů je klíčové, že současný konsenzus stále předpokládá další snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. Trhy nyní počítají s tím, že Fed by mohl v roce 2026 snížit sazby dvakrát o čtvrt procentního bodu. Pokud by se však inflační tlaky ukázaly být trvalejší, tento scénář by mohl být rychle zpochybněn. Inflace se už nyní nachází nad dvouprocentním cílem centrální banky a jakýkoli další impuls by mohl změnit celý výhled měnové politiky.Jedním z hlavních varovných signálů jsou ceny kovů. Portfolio manažeři si všímají prudkého růstu cen drahých i průmyslových kovů, který se začíná promítat do výrobních nákladů napříč ekonomikou. Zlato a stříbro po extrémním růstu v předchozím roce pokračují v posilování i letos, přičemž tlak se postupně přelévá také do oceli, mědi a dalších vstupů klíčových pro stavebnictví, automobilový průmysl a energetiku. Právě tyto náklady se mohou s určitým zpožděním propsat do spotřebitelských cen.Podle Ryana Weldona ze společnosti IFM Investors se o těchto rizicích mezi portfolio manažery hovoří spíše šeptem než veřejně. Důvod je prostý. Trhy zatím nevysílají jasné varovné signály. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se stále pohybuje v relativně úzkém pásmu a inflační očekávání vyčtená z derivátových trhů naznačují spíše postupné zpomalování růstu cen. To však podle některých správců aktiv neodráží nové faktory, které se objevily v posledních měsících.Dalším zdrojem nejistoty je politický vývoj ve Spojených státech. Investoři bedlivě sledují, koho prezident Donald Trump vybere jako nástupce Jeroma Powella v čele Fedu, až mu skončí mandát. Otázka nezávislosti centrální banky se opět dostává do popředí. Jak upozornil prezident chicagské pobočky Fedu Austan Goolsbee, oslabení nezávislosti měnové politiky by mohlo vést k návratu inflace ve výrazně silnější podobě. Trhy se obávají, že nový předseda Fedu by mohl být vstřícnější k rychlejšímu snižování sazeb, a to i za cenu vyšší inflace.Geopolitika představuje další významný rizikový faktor. Napětí kolem Íránu, situace ve Venezuele a obecná nestabilita v klíčových regionech mohou vést k růstu cen energií a surovin. Právě energie a komodity mají historicky silný vliv na inflační vývoj. Někteří portfolio manažeři upozorňují, že pokud by se tyto tlaky zkombinovaly s uvolněnější měnovou politikou, mohla by se inflace v roce 2026 přiblížit ke třem procentům, tedy výrazně nad cílem Fedu.Chcete využít této příležitosti?Do inflační rovnice navíc vstupuje umělá inteligence. Masivní výstavba datových center zvyšuje poptávku po elektřině, mědi a dalších komoditách. Podle Marty Nortonové ze společnosti Empower se právě tento strukturální trend zatím v inflačních modelech plně neodraží. Vyšší náklady na infrastrukturu, energie a suroviny se mohou postupně přenášet do širší ekonomiky a vytvářet dlouhodobější cenové tlaky.Zajímavé je, že navzdory těmto rizikům zůstávají akciové trhy relativně klidné. Indexy se pohybují blízko historických maxim a investoři zatím nedávají najevo výrazné obavy z inflace. To však podle některých správců aktiv znamená spíše uspokojení než skutečnou absenci rizika. Pokud by se inflační očekávání začala zvedat, prvním místem, kde by se to projevilo, by byl dluhopisový trh v podobě růstu výnosů a strmější výnosové křivky.Portfolio manažeři proto volí spíše defenzivní přístup. Vyhýbají se velkým sázkám na dlouhou splatnost dluhopisů, preferují nástroje s pohyblivou sazbou a udržují portfolia relativně vyvážená. Nejde o paniku, ale o přípravu na scénář, který zatím trhy plně neřeší. Inflace v roce 2026 nemusí explodovat, ale riziko, že zůstane nepříjemně zvýšená, už podle mnohých nelze ignorovat.