Hotovost v české ekonomice zůstává důležitou součástí platebního systému i v době, kdy se stále více prosazují bezhotovostní platby. Nejnovější data České národní banky ukazují, že počet bankovek a mincí v oběhu se v roce 2025 meziročně zvýšil, a to jak v kusech, tak v celkové hodnotě. Ke konci loňského roku obíhalo v Česku celkem 3,03 miliardy kusů bankovek a mincí, což představuje nárůst o 2,5 procenta oproti roku 2024. Spolu s tím vzrostla i hodnota hotovosti v oběhu, a to zhruba o 13 miliard korun na celkových 740,6 miliardy korun. Tyto údaje se vztahují výhradně na oběživo určené k běžnému používání. Nezahrnují pamětní mince ani další sběratelské emise, které mají jiný účel a nejsou součástí každodenního platebního styku. Statistiky tak poskytují poměrně přesný obrázek o tom, jaké nominály lidé skutečně drží a používají. Struktura bankovek v oběhu Bankovky tvořily ke konci loňského roku menší část celkového počtu oběživa, avšak zcela zásadní podíl na jeho hodnotě. V oběhu bylo 560,9 milionu kusů bankovek v celkové hodnotě 719,5 miliardy korun. To znamená, že drtivá většina hodnoty hotovosti v Česku je koncentrována právě v bankovkách, zatímco mince mají z pohledu hodnoty spíše doplňkovou roli. Nejpoužívanější bankovkou zůstala dvoutisícikoruna. V oběhu jich bylo 209,7 milionu kusů, což představovalo více než třetinu všech používaných bankovek. Zároveň šlo o nominál s dominantním podílem na hodnotě hotovosti – dvoutisícovky samy o sobě dosáhly hodnoty 419,4 miliardy korun, tedy více než poloviny celkové hodnoty všech bankovek v oběhu. Tento údaj potvrzuje dlouhodobý trend, kdy právě dvoutisícikoruna slouží jako hlavní nositel hodnoty v hotovostních transakcích i v úsporách držených v hotovosti. <!-- DIP popup--> Zdroj: Canva Druhou nejrozšířenější bankovkou byla tisícikoruna. V oběhu se nacházelo 132,8 milionu kusů, které tvořily téměř čtvrtinu všech bankovek. S výraznějším odstupem následovaly bankovky nižších nominálních hodnot, tedy dvoustovky, stovky a pětistovky. Tyto bankovky mají sice význam v každodenním placení, ale z hlediska celkové hodnoty oběživa hrají méně podstatnou roli. Na opačném konci žebříčku stály bankovky s nejvyšší nominální hodnotou. Pětitisícikorun bylo v oběhu 24,4 milionu kusů, což odpovídalo přibližně 4,4 procenta všech bankovek. Přestože mají vysokou nominální hodnotu, zůstávají relativně málo používané, což odráží jejich specifické využití, například při vyšších jednorázových platbách nebo jako prostředek uchování hotovosti. Mincovní oběh a preference nominálů Z hlediska počtu kusů dominují v oběhu jednoznačně mince. Ke konci loňského roku se jich používalo 2,47 miliardy kusů, tedy výrazně více než bankovek. Jejich celková hodnota je však ve srovnání s bankovkami relativně nízká, což odpovídá jejich nižším nominálům a roli v drobných platbách. Nejrozšířenější mincí byla jednokoruna. V oběhu se nacházelo 732,8 milionu kusů, které tvořily 29,6 procenta všech mincí. Tento údaj potvrzuje, že nejnižší nominální hodnoty zůstávají v každodenním používání velmi frekventované, a to i navzdory diskusím o jejich praktickém významu. S rostoucí nominální hodnotou počet používaných mincí postupně klesal. Tento trend je patrný napříč celou mincovní škálou a odpovídá způsobu, jakým lidé hotovost používají. Nejméně rozšířené byly padesátikoruny, kterých bylo mezi lidmi 180,8 milionu kusů. Přestože mají relativně vysokou hodnotu v rámci mincí, jejich praktické využití je omezenější než u nižších nominálů. Struktura mincovního oběhu tak odráží běžné platební chování. Nižší mince slouží k vyrovnávání drobných částek, zatímco vyšší nominály jsou používány méně často, případně se hromadí v domácnostech a vracejí se do oběhu pomaleji. Ražba nových mincí a role ČNB Česká národní banka loni pokračovala v doplňování oběživa ražbou nových mincí. Celkem nechala vyrazit 73,8 milionu kusů oběžných mincí, což bylo meziročně zhruba o 21 milionů méně než v předchozím roce. Tento pokles naznačuje, že potřeba doplňování mincovního oběhu nebyla tak vysoká, což může souviset jak s životností mincí, tak se změnami v platebním chování. Zdroj: Canva Největší část nové ražby tvořily opět jednokoruny, kterých bylo vyrobeno 26,4 milionu kusů. Dvoukoruny, pětikoruny a desetikoruny byly raženy shodně v objemu 15,8 milionu kusů každého nominálu. Tyto mince tvoří páteř drobného oběživa a jejich pravidelné doplňování je nezbytné pro plynulé fungování hotovostních plateb. Naopak dvacetikoruny a padesátikoruny byly raženy pouze v objemu zhruba 25 tisíc kusů, což představovalo druhý nejnižší počet za posledních deset let. Tento údaj jasně ukazuje, že vyšší mincovní nominály se v oběhu obnovují jen minimálně, a to zejména tehdy, když dochází k jejich fyzickému opotřebení nebo ztrátám. Celkově data potvrzují, že hotovost si v Česku udržuje stabilní pozici. Přestože se struktura plateb postupně mění a roste význam elektronických transakcí, objem i hodnota oběživa nadále rostou. Bankovky i mince tak zůstávají důležitým nástrojem každodenní ekonomiky, a to jak z pohledu spotřebitelů, tak z hlediska fungování centrální banky. Bankovky a mince v oběhu ke konci roku 2025: Nominální hodnotaV oběhu v mil. KčPodíl v procentechV oběhu v mil. kusůPodíl v procentechbankovky    5000 Kč122.004,116,424,44,42000 Kč419.359,656,3209,737,41000 Kč132.804,617,8132,823,7500 Kč22.8313,145,78,1200 Kč15.236276,213,6100 Kč7213,3172,112,9mince    50 Kč9038,61,2180,87,320 Kč5313,80,7265,710,710 Kč2943,70,4294,311,95 Kč1784,90,235714,42 Kč1284,40,2642,2261 Kč732,80,1732,829,6Celkem740.546,8 3033,7 Zdroj: ČNB, pozn.: V tabulce nejsou uvedeny pamětní bankovky a mince (ke konci roku 2025 jich bylo v oběhu 3,7 milionu kusů za zhruba 3,8 miliardy korun).