Kombinace nového vývoje kolem celní politiky prezidenta Donald Trump a pesimistické analýzy dopadů umělé inteligence na sektor softwaru přinesla silný výprodej napříč hlavními indexy. Investoři tak reagovali na rostoucí politickou i technologickou nejistotu, která znovu rozkolísala sentiment na Wall Street.

Krátce po 18:15 SEČ ztrácel index S&P 500 zhruba 1,2 % a pohyboval se kolem 6 828 bodů. Technologický Nasdaq Composite odepisoval přibližně 1,3 % na 22 583 bodů. Největší absolutní ztrátu zaznamenal Dow Jones Industrial Average , který propadl o 1,6 %, tedy přibližně o 700 bodů, na úroveň 48 829 bodů.

Tento vývoj přišel poté, co trhy v závěru předchozího týdne posilovaly díky očekávanému rozhodnutí Nejvyššího soudu a úlevě z toho, že Spojené státy nezahájily vojenský zásah proti Íránu. Nové kroky administrativy však náladu rychle obrátily.

Nová cla po verdiktu Nejvyššího soudu zvyšují nejistotu

Napětí vyvolalo rozhodnutí prezidenta Trumpa zvýšit dočasné univerzální clo na dovoz na 15 %, oproti původně oznámeným 10 %. Tento krok následoval poté, co Nejvyšší soud konstatoval, že prezident při vyhlašování ekonomického stavu nouze překročil své pravomoci při zavádění předchozích cel.

Trump označil rozhodnutí soudu za „ostudu“ a využil ustanovení Section 122 obchodního zákona z roku 1974, které mu umožňuje zavést globální cla až na 150 dní. Tím vznikla nová vrstva nejistoty ohledně dalšího vývoje obchodní politiky. Zásadní otázkou zůstává, co se stane po uplynutí této lhůty a zda bude Kongres ochoten opatření prodloužit, nebo zda spor znovu skončí u soudu.

Podle dat think tanku The Budget Lab čelili američtí spotřebitelé ještě před rozhodnutím soudu efektivní průměrné celní sazbě kolem 16 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 1936. Po zavedení nových opatření podle Section 122 klesla tato sazba na 13,7 %. Přesto zůstává historicky vysoká a představuje potenciální tlak na ceny i podnikové marže.

Evropská komise vyzvala Washington, aby dodržel obchodní dohodu z roku 2025, a požádala o „plnou jasnost“ ohledně další podoby celní politiky. Prezident Trump zároveň pohrozil, že země, které by chtěly „hrát hry“ s rozhodnutím Nejvyššího soudu, mohou čelit ještě vyšším sazbám. Trhy tak znovu začaly započítávat scénář vleklého „přetahování“ mezi exekutivou, Kongresem a soudy.

K tématu se vyjádřil také guvernér Federálního rezervního systému Christopher Waller. Podle něj je zatím příliš brzy odhadovat, jak rozhodnutí soudu ovlivní ceny v krátkém období. Zdůraznil však, že cla mají pouze dočasný dopad na inflaci a že měnová politika by měla sledovat především jádrové cenové tlaky. Z tohoto pohledu nepředpokládá, že by aktuální vývoj výrazně změnil jeho názor na nastavení sazeb.

Softwarové akcie pod tlakem kvůli scénáři AI disrupce

Vedle cel sehrála významnou roli také publikace analýzy společnosti Citrini Research, která načrtla hypotetický scénář roku 2028, v němž by rychlý rozvoj umělé inteligence vedl k masivnímu vytlačování pracovních míst v administrativních a technologických profesích.

Studie popsala řetězec událostí, který by mohl začít už koncem roku 2025, kdy nástroje pro autonomní programování umožní vývojářům během několika týdnů replikovat běžné SaaS produkty. Tento scénář posílil obavy investorů, že by tradiční softwarové firmy mohly čelit strukturálnímu tlaku.

Reakcí byl výprodej technologických titulů. ETF fond iShares Expanded Tech-Software Sector ETF klesl na nejnižší úroveň od listopadu 2023. Mezi výrazně zasažené patřily například společnosti Workday (WDAY) , Intuit (INTU) a Atlassian (TEAM) , které patřily k největším procentním ztrátám na Nasdaq Composite.

Do popředí zájmu se zároveň dostává očekávané zveřejnění výsledků společnosti Nvidia (NVDA) , která je klíčovým hráčem v oblasti AI procesorů. Trh očekává, že za fiskální čtvrté čtvrtletí vykáže zisk na akcii 1,52 dolaru při tržbách 65,56 miliardy dolarů, což by znamenalo výrazný meziroční růst oproti loňským 0,89 dolaru a 39,33 miliardy dolarů. Výsledky mohou poskytnout důležité vodítko, zda poptávka po AI infrastruktuře zůstává silná navzdory obavám z přehřátí sektoru.

Ropa pokračuje v růstu

Zajímavý vývoj byl patrný na trhu s ropou. Ceny po krátkém zaváhání pokračovaly v růstu a navázaly na téměř šestiprocentní zisky z předchozího týdne. Brent přidal přibližně 0,8 % na 71,90 dolaru za barel, zatímco americká WTI vzrostla o 1 % na 67,11 dolaru.

Růst cen podporují očekávání třetího kola jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem v Ženevě, která by mohla zmírnit riziko narušení dodávek z Blízkého východu. Írán zůstává významným producentem v rámci OPEC a disponuje jedněmi z největších prokázaných zásob ropy na světě.

Celkový obraz trhu tak ukazuje kombinaci politického rizika, technologické nejistoty a citlivosti na globální vývoj, která drží investory v defenzivě. Další směr bude záviset na tom, zda se podaří stabilizovat obchodní politiku a zda výsledky technologických lídrů potvrdí pokračující růst sektoru.