Od začátku ledna vstoupily na newyorskou burzu pouze dvě čínské společnosti, což představuje drastický propad oproti devatenácti úpisům ve stejném období loňského roku. Americké i čínské regulační orgány nekompromisně zpřísnily dohled kvůli množícím se případům manipulace s akciemi a takzvaným pump-and-dump schématům. Burza Nasdaq zavedla přísnější pravidla vyžadující minimální výnos z IPO ve výši 25 milionů dolarů, čímž efektivně uzavřela trh menším a rizikovějším čínským emitentům.   Zamrznutí trhu a drastický propad čínských emisí Zlatá éra, během níž asijské korporace bez větších překážek vstupovaly na americké parkety, naráží na tvrdou regulační realitu. Dlouholetý trend, kdy ty nejznámější čínské společnosti volily pro svůj veřejný úpis akcií výhradně Spojené státy, zažívá bezprecedentní ochlazení. Po mimořádně silném dvouletém boomu se trh s primárními úpisy prakticky zastavil. Podle hloubkové analýzy veřejných záznamů, kterou provedl deník Financial Times, vstoupily od začátku letošního ledna na newyorskou burzu pouhé dvě čínské firmy. Tento údaj představuje drastický propad ve srovnání s devatenácti společnostmi, které stejný krok učinily ve stejném období loňského roku. Kontrast je o to markantnější, že napříč roky 2024 a 2025 se uskutečnilo rekordních 126 primárních úpisů akcií (IPO) čínských podniků. Současné zamrznutí trhu je tak nejnovějším a velmi hmatatelným důkazem postupného finančního oddělování dvou největších světových ekonomik. Andrew Collier, vedoucí výzkumný pracovník z Harvard Kennedy School, vnímá tento vývoj v širších souvislostech. Podle jeho analýzy jde o integrální součást mnohem delšího a hlubšího trendu, který se projevuje systematickým omezováním vazeb a slábnoucí interakcí mezi čínským a americkým finančním systémem. Regulační kleště a boj proti podvodným schématům Za tímto náhlým ochlazením stojí koordinovaný, byť formálně nezávislý tlak regulačních orgánů v obou zemích. Společnost Nasdaq Inc. (NDAQ) , provozující stejnojmennou technologickou burzu, loni v září radikálně zpřísnila své standardy pro přijetí k obchodování. Nová pravidla burzy zahrnují nekompromisní požadavek na minimální výnos z IPO ve výši 25 milionů dolarů. Tato částka přitom výrazně převyšuje sumy, které v posledních letech na tomto trhu získávala drtivá většina menších čínských emitentů. Burza si zároveň významně rozšířila diskreční pravomoci, díky nimž může odložit nebo zcela zamítnout ty úpisy, u nichž existuje podezření na zranitelnost vůči tržním manipulacím. Daniel McClory, vedoucí čínského oddělení v kalifornské společnosti Boustead Securities, situaci čte jednoznačně. Podle jeho slov jde o zcela jasný vzkaz, že malé čínské firmy již nejsou na technologické burze vítány. Hlavním spouštěčem těchto drakonických opatření jsou množící se obavy z manipulace s čínskými akciemi s malou tržní kapitalizací. Tyto praktiky totiž v nedávné minulosti způsobily americkým retailovým investorům značné finanční ztráty. Ředitel divize obchodování a trhů americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Jamie Selway potvrdil, že takzvaná pump-and-dump schémata jsou mezi čínskými tituly mimořádně vážným problémem. Agentura od loňského léta přijímá hlášení od velkých retailových brokerů, kteří varují před substanciálními ztrátami svých klientů. Geopolitický tlak a nejistá budoucnost asijských firem K technickým a tržním překážkám se přidává i bezprecedentní politický tlak z Washingtonu. Američtí zákonodárci intenzivně naléhají na SEC, aby razantně omezila přístup čínských společností na americké kapitálové trhy. Své požadavky opírají především o nutnost ochrany drobných investorů a o palčivé otázky národní bezpečnosti. Na tento vývoj musel reagovat i čínský regulátor cenných papírů (CSRC). Ten od prosince loňského roku neudělil jediné nové schválení pro zahraniční listing domácích firem. Od října dokonce neobdržel ani jednu novou žádost o IPO ve Spojených státech. Podle nejmenovaného manažera přední čínské investiční banky musel Peking zpřísnit dohled přímo u zdroje. Důvodem byla strategická snaha nedat americkým politikům další munici k obviněním, že čínské firmy přicházejí do USA primárně podvádět tamní investory. Mnoho malých firem se totiž nedokázalo uplatnit na domácím trhu a hledalo spásu v benevolentnějších podmínkách za oceánem. Proces schvalování v Číně se tak protáhl z původních zhruba dvou měsíců na zcela neznámou dobu. Právník ze Šanghaje, který s regulátorem pravidelně jedná, uvedl, že firmy čelí vyčerpávajícím dotazům. Ty zkoumají vše od možného zneužití zaměstnaneckých opcí k insider tradingu až po nesrovnalosti v platbách sociálního pojištění. Zástupci CSRC oficiálně tvrdí, že manipulace s akciemi v New Yorku spadá plně pod jurisdikci amerických úřadů a má být řešena přísně podle tamních zákonů. Zároveň deklarují, že se SEC při vyšetřování údajných podvodných schémat aktivně spolupracují. Tato regulační smršť donutila řadu asijských firem uložit své plány na vstup na burzu k ledu. New York přitom zůstával jejich nejlogičtější volbou, jelikož na domácí burzu v Šanghaji se nedostanou a v Hongkongu by získaly podstatně nižší valuace. Manažer jedné šanghajské společnosti frustrovaně přiznal, že nemají jinou možnost než čekat, i když to může znamenat definitivní promeškání ideálního tržního okna. Přes všechny tyto restrikce však američtí regulátoři naznačují, že kvalitním emitentům zůstávají dveře otevřené. Jamie Selway ze SEC varoval před plošným odsuzováním, když zdůraznil, že by bylo hluboce mylné označit všechny čínské společnosti za špatnou investici. Podle jeho slov jsou solidní asijské firmy na americkém akciovém trhu nadále vítány, na rozdíl od těch toxických a manipulativních.