Guvernér americké centrální banky Christopher Waller varuje, že válečný konflikt v Íránu může vyvolat dlouhodobý inflační šok srovnatelný s obdobím pandemie. Kombinace drahých pohonných hmot a celních bariér hrozí uvrhnout americkou ekonomiku do komplikovaného stagflačního scénáře. Finanční trhy již pro letošní rok prakticky vyloučily snižování úrokových sazeb, které se aktuálně nacházejí v pásmu 3,5 až 3,75 procenta.   Pandemické varování z úst vlivného bankéře Americká ekonomika se ocitá na mimořádně tenkém ledě. Guvernér americké centrální banky Christopher Waller vyslal směrem k finančním trhům nekompromisní varování. Podle jeho slov představuje probíhající válečný konflikt v Íránu bezprostřední riziko pro globální cenovou stabilitu a vystavuje Spojené státy hrozbě inflačního šoku ve stylu pandemie Covid-19. Situace je o to vážnější, že přichází v době, kdy se největší světová ekonomika stále potýká s křehkou rovnováhou. Waller, který historicky patřil k nejvíce holubičím tvůrcům americké měnové politiky, upozornil na mimořádně toxickou kombinaci negativních faktorů. Dopady vyšších cen ropy se totiž na americkém trhu střetávají s uvalenými cly z éry prezidenta Donalda Trumpa. Tento souběh událostí podle guvernéra výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že Spojené státy čeká dlouhotrvající období silných cenových tlaků. Ve svém projevu v Alabamě Waller explicitně prohlásil, že současná série cenových šoků může vést k trvalejšímu nárůstu inflace, přesně jak tomu bylo během krizových pandemických let. Tehdy narušení globálních dodavatelských řetězců v kombinaci s masivními vládními stimuly vyhnalo poptávku do neudržitelných výšin. Výsledkem byl dramatický růst celkové inflace výdajů na osobní spotřebu, která v roce 2022 vystřelila na nejvyšší úroveň za několik desetiletí a překonala hranici sedmi procent. Od té doby se drží nad dvouprocentním cílem centrální banky. Současná rétorika odráží hluboké obavy mezi americkými centrálními bankéři. Panuje oprávněný strach, že vleklý íránský konflikt fatálně podkope důvěru americké veřejnosti ve schopnost instituce dostat růst cen pod trvalou kontrolu. Energetická hrozba a geopolitická úleva Klíčovým hybatelem současné nervozity na trzích jsou bezesporu energetické suroviny. Ropa (CL=F) představuje hlavní přenosový kanál, kterým se geopolitické napětí na Blízkém východě přelévá přímo do peněženek amerických spotřebitelů a firemních rozpočtů. Prudký nárůst cen této strategické suroviny podle analytiků téměř s jistotou vyvolá v nadcházejících měsících zrychlení meziroční inflace. Ta se přitom v únoru držela na relativně umírněné úrovni 2,8 procenta. Dopady válečného konfliktu na reálné náklady se však již naplno projevily v březnových datech indexu spotřebitelských cen. Tento klíčový ukazatel zaznamenal nepříjemný skok z 2,4 procenta na 3,3 procenta, přičemž hlavním motorem tohoto zrychlení byly právě rostoucí ceny pohonných hmot. Páteční obchodování nicméně přineslo na trhy částečnou úlevu a ceny černého zlata zaznamenaly prudký pokles. Důvodem bylo společné prohlášení Spojených států a Íránu, které garantovalo, že strategický Hormuzský průliv zůstane během probíhajících jednání o příměří plně otevřený. Tato diplomatická pauza má však jasně ohraničenou platnost, jelikož vypršení dohodnutého příměří je naplánováno již na úterní večer. Waller zdůraznil, že rychlé vyřešení konfliktu a trvalé znovuotevření průlivu by pravděpodobně znamenalo, že dopad na americkou inflaci bude pouze krátkodobý. Jakékoli prodloužení nejistoty a válečných operací však tento optimistický scénář zcela maže a otevírá cestu k mnohem temnějším hospodářským vyhlídkám. Past stagflace a svázané ruce centrální banky Pokud by se konflikt protáhl, americká ekonomika by podle Wallera mohla sklouznout do velmi komplikovaného stagflačního scénáře. Tento paralyzující stav by se vyznačoval vytrvale vysokou inflací, která by se propojila s oslabujícím trhem práce a klesajícím výkonem hospodářství. Waller, který je mnoha ekonomy považován za hlavního favorita na nástupnictví po současném šéfovi Fedu Jayi Powellovi, varoval před svázanýma rukama centrální banky. Ve stagflačním prostředí by instituce pravděpodobně ztratila možnost podpořit chřadnoucí ekonomiku snižováním výpůjčních nákladů z jejich současného pásma 3,5 až 3,75 procenta. Finanční trhy již na tento vývoj zareagovaly a pro letošní rok prakticky vyloučily jakékoli snižování sazeb ze strany americké centrální banky. Jde o ostrý kontrast s loňským rokem, kdy tvůrci měnové politiky přistoupili ke třem snížením, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Dynamika uvnitř samotného měnového výboru přitom není zcela jednotná. Zatímco Waller v lednu hlasoval pro snížení úrokových sazeb s cílem poskytnout úlevu dlužníkům, drtivá většina výboru se nakonec rozhodla ponechat sazby na stabilní úrovni a vyčkat na další vývoj. Největší hrozbou současnosti je podle guvernéra čas. Čím déle zůstanou ceny energií na zvýšených úrovních, tím větší je pravděpodobnost, že se vyšší inflace pevně zabuduje do samotných základů americké ekonomiky. Domácnosti a podniky by v takovém případě začaly do svých plánů automaticky zahrnovat trvale silnější cenové tlaky. Závěrem svého projevu Waller přislíbil, že bude mimořádně pozorně sledovat veškeré indikátory. Klíčové bude zjistit, zda tento nejnovější cenový šok, umocněný existujícími cly, již nezačal nebezpečně posouvat inflační očekávání americké společnosti směrem vzhůru.