Americký akciový trh kompletně smazal ztráty způsobené íránským konfliktem, přičemž index volatility spadl z krizových hodnot zpět do normálu za pouhých osm dní. Rychlost současného zotavení ostře kontrastuje s loňským výprodejem, kdy návrat trhů do klidového režimu trval více než třikrát déle. Investoři mění svou strategii a k náhlým výkyvům volatility přistupují jako ke krátkodobým anomáliím, což vede k okamžitému vykupování tržních propadů.   Rychlý ústup paniky a návrat k růstu Začátek nového obchodního týdne přinesl na americké akciové trhy výraznou úlevu a potvrdil mimořádnou odolnost současného trendu. Širší americký akciový index S&P 500 (^GSPC) dokázal hned v pondělí kompletně smazat veškeré ztráty, které nabral v důsledku nedávné eskalace válečného konfliktu v Íránu. Tento klíčový burzovní benchmark se tak suverénně vrátil nad své zavírací hodnoty z období před vypuknutím této geopolitické krize. Podobný příběh o bleskovém odeznění paniky vypráví také vývoj na opčním trhu. Index volatility CBOE Volatility Index (^VIX) , který je na Wall Street tradičně vnímán jako hlavní barometr strachu, zaznamenal naprosto ukázkový obrat. V prvních dnech válečného napětí tento ukazatel prudce vystřelil nad hranici 30 bodů. Tato specifická zóna je historicky úzce spojována s obdobím akutního tržního stresu a zvýšené nervozity. Nyní se však situace radikálně uklidnila a index sestoupil zpět do klidnějšího pásma 17 bodů. Bezpečně se tak nachází pod klíčovou dvacetibodovou hranicí, která v očích analytiků obvykle odděluje běžné tržní prostředí od stavu plošně zvýšeného rizika. Tento kompletní cyklus od propuknutí paniky až po návrat do normálu se odehrál v extrémně krátkém čase. K překonání tohoto výkyvu stačilo trhům pouhých osm obchodních seancí. Rychlost současného uklidnění vynikne zejména při pohledu do nedávné historie. Během loňského roku, po masivním výprodeji spojeném s takzvaným Dnem osvobození, trval naprosto identický přesun indexu z hodnot nad 30 body zpět pod úroveň 20 bodů dlouhých 26 obchodních seancí. Rozdílná anatomie tržních šoků Při srovnávání obou zmíněných tržních otřesů je však nutné vzít v úvahu jeden zásadní faktor, kterým je samotná velikost prvotního šoku. Na rozsah počáteční paniky nelze zapomínat, protože přímo determinuje délku následného zotavování. Loňský vrchol indexu volatility totiž překonal extrémní hranici 80 bodů, což představovalo masivní zásah do tržní psychologie. Při současné íránské krizi se vrchol strachu zastavil zhruba na hodnotě 35 bodů. Rychlejší cesta zpět pod bezpečnou dvacetibodovou hranici tak částečně odráží fakt, že trhy tentokrát čelily objektivně menšímu počátečnímu šoku. I přes tento rozdíl v absolutních číslech je však na grafech jasně patrný nový a velmi silný vzorec chování. Historicky platilo, že dřívější prudké nárůsty volatility potřebovaly k úplnému vychladnutí často i několik měsíců. Investoři zůstávali dlouho ostražití a trhy se stabilizovaly jen velmi pozvolna. Novější epizody tržního strachu však vykazují zcela odlišnou dynamiku a mají tendenci vyprchat mnohem rychleji, někdy v řádu pouhých dnů nebo několika málo týdnů. Současné rozpletení krizové situace se tak řadí mezi vůbec nejrychlejší ústupy z rizikových pozic v posledních letech. Tento fenomén zásadním způsobem pomáhá vysvětlit, proč mají akciové trhy v současnosti tendenci tak rychle odmazávat své ztráty a vracet se k růstovému trendu. Nové paradigma vykupování propadů Náhlá vzplanutí volatility jsou ze strany obchodníků stále častěji vnímána jako izolované události, proti kterým je výhodné sázet, nikoliv jako začátky dlouhodobých klesajících trendů. Investoři si zvykli tyto šoky ignorovat a raději využívají dočasně nižších cen k doplňování svých portfolií. Řečeno jinými slovy, účastníci trhu byli postupem času vycvičeni k tomu, aby propady vykupovali s maximální rychlostí. Tato agresivní strategie se jim totiž opakovaně vyplácí a neustále funguje. Tržní psychologie se tak posunula od defenzivního vyčkávání k proaktivnímu využívání každého zaváhání trhu. Hlavní stratég společnosti Interactive Brokers (IBKR) Steve Sosnick v této souvislosti dlouhodobě argumentuje, že samotný ukazatel volatility by se neměl vnímat pouze jako izolovaný index strachu. Podle jeho analýz jde spíše o přesný odraz aktuální poptávky po zajištění proti poklesu a širšího naceňování volatility na opčních trzích. Ať už je definice jakákoliv, konečný dopad na trh zůstává velmi podobný a hovoří jasnou řečí čísel. Zatímco v loňském roce potřeboval hlavní americký index dlouhých 88 seancí, aby se po výprodeji vrátil na svá historická maxima, tentokrát je situace diametrálně odlišná. Pouhých 53 seancí po lokálním minimu z 30. března se trh nachází už jen necelého 0,5 % od dosažení absolutního rekordu.