Klíčové body Index S&P 500 sice dosahuje historických maxim, ale jeho vnitřní struktura vykazuje kritický nedostatek tržní šíře. Současná divergence, kdy index roste navzdory převaze klesajících akcií, nastala od roku 1990 pouze třikrát. Zatímco technologičtí giganti a AI tituly zažívají parabolický růst, sektory reálné ekonomiky citelně oslabují.   Technologická dominance maskuje vnitřní erozi trhu Současná situace na kapitálových trzích připomíná zkušeným matadorům chůzi po tenkém ledě. Hlavní americký akciový index S&P 500 (^GSPC) sice v pondělí pokořil historická maxima a vyšplhal se nad hranici 7 400 bodů, ovšem pohled pod nablýskaný povrch odhaluje znepokojivou realitu. Od březnového lokálního minima, kdy se index propadl na 6 316,91 bodu, si připsal úctyhodných 17 %. Tento růst je však tažen extrémně úzkou skupinou titulů, zatímco zbytek trhu povážlivě zaostává. Hlavním motorem jsou paměťové čipy a umělá inteligence, což potvrzuje i společnost Micron Technology (MU) , jejíž akcie ve stejném období vzrostly o zhruba 140 %. Analytici z investiční banky BTIG upozorňují, že takto slabá tržní participace nebyla k vidění celá desetiletí. Minulý pátek nastala situace, kterou historie nepamatuje posledních 30 let. Index uzavřel více než 7 % nad svým 50denním klouzavým průměrem, což je standardní technický ukazatel krátkodobého trendu. Nicméně méně než 55 % jeho jednotlivých komponentů se dokázalo udržet nad stejnou technickou úrovní. Za normálních okolností, kdy je trh v robustní kondici, se tento podíl pohybuje kolem 86 %. Pátečních 52 % tak jasně signalizuje, že hlavní index je "vytahován" nahoru pouze hrstkou gigantů, zatímco průměrná akcie stagnuje nebo klesá. Jonathan Krinsky, hlavní tržní technik BTIG, k tomu poznamenal, že existuje zásadní rozdíl mezi trhem, kde technologie vedou růst při všeobecném optimismu, a trhem, kde polovodiče vykazují parabolické křivky, zatímco většina netechnologických titulů míří do strany nebo dolů. Tato nerovnováha vytváří nebezpečné vakuum. Pokud se tržní šíře brzy nerozšíří, hrozí spíše scénář, kdy technologie "doženou" zbytek trhu směrem dolů, než že by se zbytek trhu dokázal dotáhnout na výkonnost technologických lídrů. Investoři by se proto neměli nechat ukolébat nominálními rekordy indexu, protože jeho vnitřní integrita je v současnosti velmi křehká. Zdroj: Burzovnísvět.cz Historické paralely s lety 1929 a 1999 Data hovoří neúprosnou řečí a historické srovnání vyvolává u mnoha investorů mrazení v zádech. Podle analýzy BTIG byl minulý pátek teprve třetím případem od roku 1990, kdy index S&P 500 dosáhl nového historického maxima v situaci, kdy na burze bylo zaznamenáno více titulů na nových ročních minimech než na nových maximech. Předchozí dva případy se odehrály v prosinci 1999, tedy pouhé tři měsíce předtím, než dot-com bublina dosáhla svého vrcholu a následně splaskla. Tato anomálie naznačuje, že pod povrchem indexu dochází k masivnímu výprodeji, který je maskován agresivním nákupem několika málo vyvolených akcií s obrovskou tržní kapitalizací. Ještě dramatičtější pohled nabízí Jason Goepfert z NextGen News. Ten poukázal na to, že jde o teprve čtvrtý moment v historii, kdy index S&P 500 zaznamenal rekord, zatímco celých 5 % jeho členů se propadlo na nová 52týdenní minima. Předchozí tři incidenty byly bez výjimky předzvěstí katastrofálních tržních propadů. První se odehrál v červenci 1929 před velkým krachem na burze, druhý v lednu 1973 před začátkem 22měsíčního medvědího trhu a třetí opět v prosinci 1999. Tyto historické milníky mají společného jmenovatele: naprostou odtrženost hlavního indexu od fundamentálního stavu většiny obchodovaných společností. Koncentrace moci v rukou několika málo firem je dnes extrémní. Takzvaná "Velkolepá sedmička" nyní tvoří více než jednu třetinu celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500. Tento fenomén lze sledovat skrze Roundhill Magnificent Seven ETF (MAGS) , který od březnového minima vzrostl o více než 25 %. Pokud tito lídři z jakéhokoli důvodu zaváhají, celý trh se může velmi rychle zhroutit, protože mu chybí opora v ostatních sektorech. Tato "nezdravá" struktura trhu je hlavním důvodem, proč techničtí analytici bijí na poplach a varují před přílišným optimismem založeným pouze na sledování hlavního indexu. Zdroj: Shutterstock Divergence mezi AI horečkou a reálnou ekonomikou Zatímco segment umělé inteligence zažívá období nekritického nadšení, reálná ekonomika vysílá opačné signály. Poptávka po paměťových čipech s vysokou propustností sice převyšuje nabídku, což žene vzhůru asijské trhy, kde iShares MSCI South Korea ETF (EWY) vzrostl o 60 %, ale tento růst je opět selektivní. Dominují mu giganti jako SK Hynix (000660.KS) a Samsung Electronics (005930.KS) , kteří tvoří polovinu celého fondu. Stejný trend vidíme u nově spuštěného Roundhill Memory ETF (DRAM) , který za pouhý měsíc zdvojnásobil svou hodnotu a spravuje aktiva v hodnotě šesti miliard dolarů. Mimo tento technologický "skleník" je však situace mnohem chmurnější. Podle Krinského se pět z jedenácti hlavních sektorů obchoduje pod svým 200denním klouzavým průměrem, pokud použijeme rovnoměrně vážený přístup. Mezi tyto oslabené sektory patří i finančnictví, což je pro zdraví ekonomiky vždy varovný signál. Běžní spotřebitelé začínají pociťovat tlak, což se projevuje v indexu cyklického spotřebního zboží, který se propadá na nová minima ve srovnání s celkovým trhem. Slabost vykazují také segmenty restaurací a stavitelů rodinných domů, což jsou oblasti přímo navázané na disponibilní příjem a kupní sílu obyvatelstva. Přesto se najdou hlasy, které věří, že trh může i nadále stoupat po "zdi obav". Adam Parker, šéf Trivariate Research, se domnívá, že největší společnosti jsou natolik efektivní, že dokážou navigovat i v prostředí vyšších cen ropy a makroekonomických nejistot. Podle něj může u mediánové akcie dojít ke kontrakci marží, ale technologičtí giganti zůstanou nedotčeni. Tento scénář by znamenal, že S&P 500 bude i nadále drtit výkonnost jednotlivých akcií díky své vysoké koncentraci v technologiích. Nicméně historie nás učí, že takto extrémní rozpor mezi indexem a jeho složkami málokdy končí poklidným vyrovnáním. Sledování celkové tržní slabosti je proto v těchto dnech důležitější než kdy jindy.