Odcházející předseda americké centrální banky Jerome Powell zanechává po svém působení výrazně smíšený odkaz. Powell ustál silný politický tlak Donalda Trumpa Fed čelí kritice za pozdní reakci na inflaci Pandemie obnovila debatu o významu peněžní zásoby Kevin Warsh převezme Fed v náročném období Na jedné straně je často oceňován za schopnost ustát politický tlak a zachovat nezávislost Federálního rezervního systému. Na druhé straně čelí kritice za kroky Fedu během pandemie covidu-19 a následné inflační vlny, která výrazně zasáhla americkou ekonomiku i domácnosti. Powell během svého mandátu čelil mimořádně náročnému období. Pandemie přinesla prudký ekonomický šok, narušení dodavatelských řetězců i bezprecedentní fiskální a monetární stimuly. Fed pod jeho vedením reagoval velmi agresivním uvolněním měnové politiky s cílem zabránit hlubší hospodářské krizi. Vedle ekonomických problémů se Powell stal také jedním z hlavních terčů útoků prezidenta Donald Trump, který ho původně do čela Fedu jmenoval. Trump později Powella opakovaně veřejně kritizoval za nastavení úrokových sazeb a zpochybňoval jeho vedení centrální banky. Powell ale navzdory intenzivnímu politickému tlaku odmítl ustoupit a zachoval relativní nezávislost Fedu. Právě tento postoj bývá označován za jednu z jeho největších předností. Ve srovnání s bývalým šéfem Fedu Arthurem Burnsem, který v 70. letech podle kritiků ustupoval tlaku prezidenta Richarda Nixona, působil Powell výrazně samostatněji. Pandemie a inflace zásadně změnily pohled na Fed Největší debata kolem Powellova působení se týká především inflace po pandemii. Fed stejně jako další centrální banky nedokázal udržet růst cen poblíž dlouhodobého cíle ve výši 2 procent ročně. Podle uvedených údajů byl index osobních spotřebitelských výdajů ve Spojených státech v březnu 2026 o 10,4 procenta vyšší, než by odpovídalo stabilnímu plnění dvouprocentního inflačního cíle od začátku roku 2020. Právě prudký růst cen výrazně poškodil důvěru veřejnosti v centrální banku. Inflace se stala jedním z hlavních ekonomických témat posledních let a měla přímý dopad na životní úroveň amerických domácností. Kritici zároveň upozorňují, že Fed během pandemie změnil svůj přístup k inflaci nevhodně načasovaným způsobem. V srpnu 2020 centrální banka oznámila nový režim, podle kterého měla inflace v delším období průměrovat kolem 2 procent. To znamenalo, že po delším období slabší inflace byl Fed připraven tolerovat dočasně vyšší růst cen. Tento krok měl podpořit ekonomické oživení po pandemii, následně ale přišlo období mimořádně vysoké inflace. Mnozí ekonomové proto tvrdí, že Fed reagoval na růst cen příliš pozdě. Centrální banka dlouhou dobu označovala inflaci za přechodný problém, zatímco cenové tlaky postupně zesilovaly. Pandemie znovu otevřela debatu o významu peněžní zásoby Vývoj po roce 2020 zároveň znovu rozproudil debatu o fungování měnové politiky a významu peněžní zásoby v ekonomice. Část ekonomů dlouhodobě tvrdila, že centrální banky podceňují vliv prudkého růstu objemu peněz v ekonomice. Během pandemie výrazně vzrostl poměr široké peněžní zásoby vůči nominálnímu HDP Spojených států. Tento ukazatel vyskočil z 70 procent na konci roku 2019 na 91 procent ve druhém čtvrtletí roku 2020. Následně se poměr postupně vrátil zpět přibližně na 71 procent, a to současně s prudkým růstem cenové hladiny a nominálního HDP. Zastánci monetaristického pohledu tvrdí, že právě tento vývoj potvrzuje vztah mezi růstem množství peněz a následnou inflací. Jiní ekonomové naopak argumentují, že vzhledem k rozsahu pandemického šoku byla dočasně vyšší inflace přijatelnou cenou za stabilizaci ekonomiky. Fed navíc čelil velmi složité situaci, protože ekonomika byla zasažena nejen poptávkovými, ale i rozsáhlými nabídkovými problémy. Pandemie narušila výrobu, logistiku i globální dodavatelské řetězce, což samo o sobě vytvářelo silné inflační tlaky. Přesto zůstává otázkou, zda centrální banka neměla začít zpřísňovat měnovou politiku dříve. Kritika bankovní regulace i výzvy pro Powellova nástupce Další kritika Powellova vedení se týká regulace regionálních bank. Kolaps Silicon Valley Bank ukázal slabiny systému a vyvolal otázky ohledně připravenosti některých finančních institucí na krizové scénáře. Kritici tvrdí, že Fed měl více trvat na vytvoření krizových plánů pro větší regionální banky. Záchrana nepojištěných vkladatelů po pádu Silicon Valley Bank podle nich zvýšila morální hazard ve finančním systému. Powellovi zastánci ale upozorňují, že během pandemie čelil bezprecedentní situaci a musel se do značné míry spoléhat na doporučení ekonomického aparátu Fedu. Oceňováno bývá také to, že se centrální banka pod jeho vedením vyhýbala kontroverzním politickým tématům, například klimatické politice, a soustředila se na své hlavní úkoly. V čele Fedu ho má nahradit Kevin Warsh, který podle textu převezme centrální banku v mimořádně komplikovaném období. Mezi hlavní výzvy budou patřit geopolitická rizika, situace kolem Hormuzského průlivu i otázka budoucího nastavení měnové politiky. Warsh už naznačil, že rozvoj umělé inteligence může mít dezinflační efekt. Podle části ekonomů je ale na podobné závěry zatím příliš brzy, protože rozsáhlé investice do AI mohou zároveň vytvářet nové inflační tlaky. Diskutuje se také o budoucnosti bilance Fedu. Část trhu podporuje její snižování, jiní upozorňují, že by to mohlo zvýšit dlouhodobé úrokové sazby a zkomplikovat financování ekonomiky. Powell tak odchází z funkce jako výrazná, ale kontroverzní postava moderní americké měnové politiky. Jeho období v čele Fedu bude pravděpodobně ještě dlouho předmětem sporů mezi ekonomy, investory i politiky.