Klíčové body Americká administrativa neústupně trvá na námořní blokádě íránských přístavů, což udržuje klíčový Hormuzský průliv zcela neprůjezdný. Cena severomořské ropy v reakci na geopolitické napětí otestovala hranici 126 dolarů za barel, zatímco americký benzin přepisuje cenová maxima. Americké vojenské velení připravuje plány na cílené údery, které by měly prolomit současnou diplomatickou paralýzu během následujících dvou týdnů.   Ekonomická destrukce a neústupnost Washingtonu Americký prezident Donald Trump rezolutně potvrdil, že Spojené státy nehodlají polevit v přísné námořní blokádě íránských přístavů. Toto strategické rozhodnutí přichází v době narůstajících obav, že životně důležitý Hormuzský průliv zůstane v dohledné době pro veškerou mezinárodní plavbu zcela neprůjezdný. Během svého vystoupení v Bílém domě prezident před novináři zdůraznil, že zavedená restriktivní opatření mají na blízkovýchodní velmoc naprosto drtivý dopad. Podle Trumpových slov se íránské hospodářství pod tíhou sankcí a vojenského tlaku nezadržitelně hroutí. Námořní blokádu označil za neuvěřitelně efektivní nástroj, který proměnil tamní makroekonomické prostředí v naprostou katastrofu. Zároveň vyjádřil odhodlání vyčkat a sledovat, jak dlouho dokáže Teherán tomuto bezprecedentnímu tlaku vzdorovat, aniž by přistoupil na americké požadavky. Klíčová námořní trasa, která je naprosto nezbytná pro plynulé dodávky globální ropy a zemního plynu, zůstává efektivně odříznuta již od konce února. K paralýze tohoto strategického uzlu došlo bezprostředně poté, co Spojené státy a Izrael zahájily společné válečné operace. Institucionální obchodníci a analytici tak musí do svých modelů stále častěji naceňovat reálnou možnost dlouhodobého odstavení průlivu a případného návratu k otevřeným nepřátelským akcím širokého rozsahu. Zdroj: Shutterstock Cenový šok na komoditních trzích a politické riziko Geopolitická nervozita a strach z narušení globálních dodavatelských řetězců se okamžitě propsaly do vývoje na komoditních trzích, kde ceny energetických surovin zaznamenaly extrémní volatilitu. Po čtvrtečním skokovém posílení se trh sice částečně stabilizoval, avšak naděje na brzkou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem zůstávají mizivé. Ropa Brent v průběhu vyhroceného obchodování zpočátku vystřelila až na úroveň 126 dolarů za barel. Tato hodnota představuje nejvyšší dosaženou metu od samého počátku současného válečného konfliktu. Před koncem obchodní seance sice cena korigovala k hranici 114 dolarů, nicméně v pátek ráno se červencové futures kontrakty nadále držely velmi vysoko, a to v těsné blízkosti 112 dolarů za barel. Dvojnásobný tlak ze strany americké administrativy a ostrá rétorika nového íránského vedení nedávají obchodníkům prostor pro výraznější cenový optimismus. Dopady tohoto globálního vývoje tvrdě dopadají také na americké spotřebitele. Ceny pohonných hmot v mnoha částech Spojených států strmě rostou a celonárodní průměr neustále přepisuje historická maxima. V Kalifornii se maloobchodní cena benzinu dokonce přehoupla přes psychologickou hranici šesti dolarů za galon. Tento nepříznivý trend se stává palčivým problémem pro Republikánskou stranu, která se musí potýkat s nespokojeností voličů v období příprav na klíčové volby do Kongresu. Prezident Trump se snaží situaci mírnit slibem, že jakmile válečný konflikt skončí, ceny pohonných hmot zažijí strmý pád. Zdroj: BurzovníSvět.cz Chcete využít této příležitosti?Diplomatická paralýza a hrozba bezprostředního úderu Naděje na klidné diplomatické řešení navíc rázně utnul nový íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chameneí. Ve svém vzácném veřejném vystoupení zpochybnil jakoukoliv pravděpodobnost dosažení smíru a kategoricky odmítl vzdát se národních raketových či jaderných technologií. Současně vyslal mezinárodnímu společenství jasný signál, že si Teherán hodlá za každou cenu udržet plnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. K eskalaci napjaté rétoriky se přidal i íránský prezident Masúd Pezeškján, který prostřednictvím sociálních sítí označil americkou námořní blokádu za neakceptovatelné rozšíření vojenských operací. Tuto situaci vnímá íránské vedení jako naprosto nesnesitelnou, což ještě více prohlubuje současnou mezinárodní krizi, stupňuje vzájemnou nevraživost a dramaticky zužuje prostor pro jakékoliv racionální vyjednávání. V přímé reakci na tento vývoj se americké vojenské velení chystá představit prezidentovi alternativní silové scénáře. Podle zdrojů portálu Axios připravilo Centrální velitelství amerických ozbrojených sil, které dohlíží na operace na Blízkém východě, plány na krátkou vlnu cílených úderů. Tato operace by měla sloužit jako nástroj k prolomení současné diplomatické paralýzy. Analytici z Bloomberg Economics upozorňují, že ačkoliv chce Trump válku ukončit, nehodlá přistoupit na podmínky diktované Teheránem. Otázkou tak již není, zda dojde k eskalaci za účelem získání lepší vyjednávací pozice, ale spíše kdy k ní dojde. Nejpravděpodobnějším oknem pro obnovené americké vojenské údery jsou podle expertních odhadů nadcházející dva týdny.