Kvůli rostoucím regulacím a energetickým omezením na Zemi se technologičtí giganti jako Google a SpaceX zaměřují na oběžnou dráhu. Solární panely ve vesmíru totiž generují 5 až 8krát více energie než ty pozemní. Google plánuje vypustit prototypy svých satelitů v roce 2027, SpaceX zažádala o povolení pro vyslání až 1 milionu družic a startup Starcloud již na orbitu odeslal čip Nvidia H100 pro výpočty umělé inteligence.
Hlavní překážkou vesmírných datových center je však odvádění tepla, kosmické záření a extrémní finanční náročnost. Podle analýz je vesmírná infrastruktura aktuálně zhruba 4krát dražší na watt než pozemní datová centra. Zatímco současné náklady na vynesení nákladu raketou Falcon 9 činí přibližně 2 700 USD za kilogram, Google odhaduje hranici rentability na 200 USD (tržní odhady uvádějí 500 USD).
Analytici Citigroup nicméně předpovídají, že loď Starship by mohla do roku 2040 snížit tyto náklady na 100 USD za kilogram, v optimistickém scénáři až na 33 USD, což by komerční využití vesmírného prostoru pro AI výrazně přiblížilo realitě.
Kvůli rostoucím regulacím a energetickým omezením na Zemi se technologičtí giganti jako Google a SpaceX zaměřují na oběžnou dráhu. Solární panely ve vesmíru totiž generují 5 až 8krát více energie než ty pozemní. Google plánuje vypustit prototypy svých satelitů v roce 2027, SpaceX zažádala o povolení pro vyslání až 1 milionu družic a startup Starcloud již na orbitu odeslal čip Nvidia H100 pro výpočty umělé inteligence.
Hlavní překážkou vesmírných datových center je však odvádění tepla, kosmické záření a extrémní finanční náročnost. Podle analýz je vesmírná infrastruktura aktuálně zhruba 4krát dražší na watt než pozemní datová centra. Zatímco současné náklady na vynesení nákladu raketou Falcon 9 činí přibližně 2 700 USD za kilogram, Google odhaduje hranici rentability na 200 USD .
Analytici Citigroup nicméně předpovídají, že loď Starship by mohla do roku 2040 snížit tyto náklady na 100 USD za kilogram, v optimistickém scénáři až na 33 USD, což by komerční využití vesmírného prostoru pro AI výrazně přiblížilo realitě.
Kvůli rostoucím regulacím a energetickým omezením na Zemi se technologičtí giganti jako Google a SpaceX zaměřují na oběžnou dráhu. Solární panely ve vesmíru totiž generují 5 až 8krát více energie než ty pozemní. Google plánuje vypustit prototypy svých satelitů v roce 2027, SpaceX zažádala o povolení pro vyslání až 1 milionu družic a startup Starcloud již na orbitu odeslal čip Nvidia H100 pro výpočty umělé inteligence.Hlavní překážkou vesmírných datových center je však odvádění tepla, kosmické záření a extrémní finanční náročnost. Podle analýz je vesmírná infrastruktura aktuálně zhruba 4krát dražší na watt než pozemní datová centra. Zatímco současné náklady na vynesení nákladu raketou Falcon 9 činí přibližně 2 700 USD za kilogram, Google odhaduje hranici rentability na 200 USD (tržní odhady uvádějí 500 USD).Analytici Citigroup nicméně předpovídají, že loď Starship by mohla do roku 2040 snížit tyto náklady na 100 USD za kilogram, v optimistickém scénáři až na 33 USD, což by komerční využití vesmírného prostoru pro AI výrazně přiblížilo realitě.
