Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová obhájila rozhodnutí zvýšit úrokové sazby o 0,25 procenta, což představuje první zvýšení za poslední tři roky. Tento krok, vyvolaný konfliktem na Blízkém východě a s ním spojeným růstem cen energií po omezení provozu v Hormuzském průlivu, znamená jasný obrat v dosavadním cyklu uvolňování měnové politiky z roku 2025. Podle Lagardeové je toto rozhodnutí robustní napříč třemi různými scénáři budoucího vývoje.
Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v květnu 3,2 procenta, což je nejvyšší úroveň od září 2023, přičemž ceny energií vzrostly o 10,9 procenta. Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí roku 2026 klesla o 0,2 procenta, což vyvolává obavy ze stagflace. Květnová prognóza očekává zpomalení růstu HDP EU z 1,1 procenta v roce 2026 na 1,4 procenta v roce 2027, zatímco inflace by měla vzrůst z 3,1 procenta v roce 2026 na 2,4 procenta v roce 2027. Lagardeová zdůraznila, že ECB bude o sazbách rozhodovat bez předem stanovené trajektorie, čistě na základě přicházejících dat.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obhájila rozhodnutí zvýšit úrokové sazby o 0,25 procenta, což představuje první zvýšení za poslední tři roky. Tento krok, vyvolaný konfliktem na Blízkém východě a s ním spojeným růstem cen energií po omezení provozu v Hormuzském průlivu, znamená jasný obrat v dosavadním cyklu uvolňování měnové politiky z roku 2025. Podle Lagardeové je toto rozhodnutí robustní napříč třemi různými scénáři budoucího vývoje.
Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v květnu 3,2 procenta, což je nejvyšší úroveň od září 2023, přičemž ceny energií vzrostly o 10,9 procenta. Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí roku 2026 klesla o 0,2 procenta, což vyvolává obavy ze stagflace. Květnová prognóza očekává zpomalení růstu HDP EU z 1,1 procenta v roce 2026 na 1,4 procenta v roce 2027, zatímco inflace by měla vzrůst z 3,1 procenta v roce 2026 na 2,4 procenta v roce 2027. Lagardeová zdůraznila, že ECB bude o sazbách rozhodovat bez předem stanovené trajektorie, čistě na základě přicházejících dat.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová obhájila rozhodnutí zvýšit úrokové sazby o 0,25 procenta, což představuje první zvýšení za poslední tři roky. Tento krok, vyvolaný konfliktem na Blízkém východě a s ním spojeným růstem cen energií po omezení provozu v Hormuzském průlivu, znamená jasný obrat v dosavadním cyklu uvolňování měnové politiky z roku 2025. Podle Lagardeové je toto rozhodnutí robustní napříč třemi různými scénáři budoucího vývoje. Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v květnu 3,2 procenta, což je nejvyšší úroveň od září 2023, přičemž ceny energií vzrostly o 10,9 procenta. Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí roku 2026 klesla o 0,2 procenta, což vyvolává obavy ze stagflace. Květnová prognóza očekává zpomalení růstu HDP EU z 1,1 procenta v roce 2026 na 1,4 procenta v roce 2027, zatímco inflace by měla vzrůst z 3,1 procenta v roce 2026 na 2,4 procenta v roce 2027. Lagardeová zdůraznila, že ECB bude o sazbách rozhodovat bez předem stanovené trajektorie, čistě na základě přicházejících dat.
