Běžný účet platební bilance České republiky skončil v prvním čtvrtletí letošního roku přebytkem 70,5 miliardy korun. Klíčové body Běžný účet skončil v přebytku 70,5 miliardy korun Přebytek obchodu dosáhl 149,1 miliardy korun Schodek důchodů zhoršily vyšší zisky investorů Dubnový běžný účet zůstal v kladných hodnotách Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českou národní bankou. Přestože česká ekonomika nadále vykazuje kladné saldo ve vztahu k zahraničí, výsledek je výrazně slabší než ve stejném období loňského roku, kdy přebytek dosáhl 113,5 miliardy korun. Běžný účet platební bilance představuje souhrn všech ekonomických transakcí mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Zahrnuje obchod se zbožím a službami, příjmy z investic i transfery mezi Českou republikou a ostatními zeměmi. Jeho vývoj proto poskytuje důležitý pohled na celkovou kondici ekonomiky a její vztahy se zahraničím. Za poklesem letošního přebytku stojí především slabší výsledek v oblasti důchodů a nižší příjmy z evropských fondů. Pozitivním faktorem naopak zůstává silná obchodní bilance, která nadále generuje významný přebytek. Obchod se zbožím a službami zůstává hlavním zdrojem přebytku Největší příspěvek k pozitivnímu výsledku běžného účtu tradičně přinesla bilance zboží a služeb. Ta v prvním čtvrtletí vykázala přebytek 149,1 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se však jedná o mírné zhoršení. Loni dosahoval přebytek v této části platební bilance o 13,3 miliardy korun vyšší hodnoty. Samotná obchodní bilance se zbožím skončila přebytkem 114,1 miliardy korun. Oproti prvnímu čtvrtletí minulého roku jde o zhoršení o 12,7 miliardy korun. Přesto zůstává zahraniční obchod jedním z nejvýznamnějších pilířů české ekonomiky a hlavním zdrojem kladného salda vůči zahraničí. Zdroj: Shutterstock Také bilance služeb zůstala v plusu. Za první tři měsíce roku vytvořila přebytek 35 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem se však její výsledek mírně snížil, konkrétně o půl miliardy korun. Součet obou položek potvrzuje, že česká ekonomika nadále těží ze své exportní orientace. Přebytek obchodu se zbožím a službami však již nedokázal plně kompenzovat negativní vývoj v dalších částech platební bilance. Vyšší zisky zahraničních investorů prohloubily schodek Významný vliv na meziroční zhoršení běžného účtu měla bilance prvotních důchodů. Ta zachycuje například dividendy, úroky nebo reinvestované zisky plynoucí mezi Českou republikou a zahraničím. V prvním čtvrtletí letošního roku vykázala schodek 58,9 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku se tak její výsledek zhoršil o 14,3 miliardy korun. Podle České národní banky stály za tímto vývojem především vyšší reinvestované zisky zahraničních přímých investorů. Ty dosáhly 79,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 9,5 miliardy korun. Reinvestované zisky vznikají ve chvíli, kdy zahraniční vlastníci firem nepřevedou své výnosy do zahraničí formou dividend, ale ponechají je ve společnostech působících v České republice. Z pohledu platební bilance se však i tyto prostředky započítávají jako příjem zahraničních investorů, a proto zhoršují saldo této části účtu. Vývoj ukazuje, že zahraniční firmy působící v Česku nadále generují vysoké zisky. Současně však rostoucí objem těchto výnosů znamená vyšší odliv důchodů směrem do zahraničí, což se negativně promítá do celkového výsledku běžného účtu. Menší příjmy z Evropské unie zhoršily druhotné důchody Dalším faktorem, který přispěl k poklesu přebytku běžného účtu, byla bilance druhotných důchodů. Ta skončila v prvním čtvrtletí schodkem 19,8 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem jde o zhoršení o 15,4 miliardy korun. Česká národní banka uvedla, že hlavní příčinou byl pokles čistých příjmů z rozpočtu Evropské unie. Právě transfery z evropských fondů a dalších programů často významně ovlivňují výsledek této části platební bilance. Nižší příliv prostředků z evropského rozpočtu tak vedl k hlubšímu schodku a přispěl k meziročnímu poklesu celkového přebytku běžného účtu. Přestože se jedná o výrazné zhoršení, druhotné důchody představují pouze jednu část celkového obrazu. Rozhodující vliv na konečný výsledek si i nadále zachovávají obchodní vztahy se zahraničím a pohyb investičních příjmů. Finanční účet zaznamenal odliv kapitálu Na finančním účtu platební bilance byl v prvním čtvrtletí zaznamenán čistý odliv peněz ve výši 66,4 miliardy korun. Důvodem bylo výraznější zvýšení zahraničních aktiv ve srovnání s růstem zahraničních pasiv. Jinými slovy, objem prostředků směřujících z České republiky do zahraničí rostl rychleji než objem kapitálu přicházejícího opačným směrem. Zdroj: Shutterstock Kapitálový účet naopak skončil v přebytku 26,7 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se jeho saldo zlepšilo o 7,9 miliardy korun. Pozitivní zprávou je také pokračující přebytek běžného účtu v dalších měsících letošního roku. Podle měsíčních údajů České národní banky zůstává běžný účet od začátku roku nepřetržitě v kladných hodnotách. V dubnu dosáhl přebytek 1,2 miliardy korun. Hlavním důvodem byla opět silná bilance zboží a služeb, která vykázala kladné saldo ve výši 28 miliard korun. Dosavadní vývoj tak potvrzuje, že česká ekonomika si i přes meziroční zhoršení nadále udržuje přebytek ve vztahu k zahraničí. Významnou oporou zůstává především zahraniční obchod, zatímco vyšší zisky zahraničních investorů a nižší příjmy z Evropské unie představují hlavní faktory, které celkový výsledek oslabují.