Celoevropský index STOXX 600 po dosažení historického maxima mírně klesl, zatímco investoři čekají na červnová data o inflaci. Geopolitické napětí opadá, ceny ropy se vracejí na předválečné úrovně a Washington s Teheránem míří k diplomatickým jednáním. Pozornost trhů se upírá do portugalské Sintry, kde vystoupí nový šéf Fedu Kevin Warsh se svou nečekaně jestřábí rétorikou.   Evropské burzy hledají směr před klíčovými daty Evropské akciové trhy vstoupily do středečního obchodování se smíšenými pocity a bez jasného směru. Investoři se stáhli do defenzivy a vyčkávají na zveřejnění kritických dat o inflaci v eurozóně. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) v úvodu seance odepsal 0,2 procenta. Tato mírná korekce přichází bezprostředně poté, co benchmark během úterního obchodování suverénně dosáhl na své absolutní historické maximum. Regionální blue-chip indexy předvedly značně roztříštěný obraz, který odráží opatrnost napříč kontinentem. Zatímco německý DAX (^GDAXI) dokázal posílit o 0,2 procenta, pařížský CAC 40 (^FCHI) naopak ztratil 0,3 procenta. Podobný pokles zaznamenal i londýnský FTSE 100 (^FTSE) , který odepsal 0,2 procenta. Jih kontinentu se rovněž zbarvil do červena, když španělský IBEX 35 (^IBEX) a italský FTSE MIB (FTSEMIB.MI) shodně oslabily o 0,3 procenta. Hlavním středobodem zájmu tržních participentů je nyní červnový předběžný odhad inflace v eurozóně. Analytický konsenzus předpokládá, že celková inflace meziročně zvolní na rovná 3,0 procenta, což by znamenalo mírný pokles z květnových 3,2 procenta. Tento zdánlivě drobný posun má pro trhy naprosto zásadní význam a každá desetina procenta bude podrobena mikroskopické analýze. Tato data budou totiž klíčovým důkazem toho, zda cenové tlaky skutečně chladnou. Evropská centrální banka v minulém měsíci přistoupila k velmi agresivnímu zvýšení úrokových sazeb. Šlo o bezprostřední reakci na masivní inflační šok tažený cenami energií, který vyvolalo nečekané vypuknutí válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Trhy nyní potřebují ujištění, že tento drastický měnový zásah přinesl kýžené ovoce a inflační spirála se zastavila. Geopolitické tlaky polevují, ropa maže válečnou prémii Kromě makroekonomických dat drží tržní sentiment na uzdě také rychlý vývoj na geopolitické šachovnici. Situace na Blízkém východě se začíná stabilizovat, což se okamžitě propsalo do komoditních trhů. Ropa (CL=F) již z velké části smazala svou válečnou prémii a její ceny se postupně vracejí zpět na úrovně z doby před vypuknutím konfliktu. Tento vývoj představuje obrovskou úlevu pro evropský průmysl, který je na importu energií silně závislý. Zásadní zprávou pro globální logistiku je také fakt, že lodní doprava skrze strategicky klíčový Hormuzský průliv se začíná zotavovat. Tento úzký námořní koridor, kterým protéká podstatná část světových dodávek ropy, byl v posledních týdnech paralyzován strachem z eskalace. Nyní se však ukazuje, že nejhorší obavy z dlouhodobé blokády se nenaplňují, což dodává trhům tolik potřebnou dávku uklidnění. Přesto se přes noc objevilo nové diplomatické tření, které připomnělo křehkost současného stavu. Deník Wall Street Journal přinesl výbušnou zprávu, podle níž americký prezident Donald Trump v posledních dnech velmi vážně zvažoval obnovení rozsáhlých vojenských operací přímo proti Teheránu. Na trzích tato informace vyvolala krátkodobou nervozitu, než se ukázalo, že Bílý dům nakonec zvolil jinou cestu. Prezident se podle zdrojů rozhodl prozatím upustit od vojenského řešení a podpořit pokračování současných diplomatických snah. Výsledkem tohoto obratu jsou plánované zprostředkované rozhovory mezi vyslanci obou znesvářených národů, které se mají uskutečnit v katarském Dauhá. Právě tato jednání budou investoři v následujících dnech bedlivě sledovat, neboť jakýkoliv náznak dohody by mohl definitivně odstranit geopolitické riziko z cenových modelů. Sintra v centru dění a jestřábí překvapení z Fedu Hlavním makroekonomickým katalyzátorem dneška však bude vysoce profilovaný politický panel na Fóru Evropské centrální banky v portugalské Sintře. Tato prestižní událost tradičně sdružuje nejvlivnější tvůrce měnové politiky z celého světa a její význam lze srovnat s americkým sympoziem v Jackson Hole. Každé slovo pronesené na tomto pódiu má potenciál pohnout globálními trhy. Pozornost celého finančního světa se tentokrát upírá především na Kevina Warshe. Pro nového šéfa amerického Federálního rezervního systému, který v květnu na této pozici vystřídal Jeromea Powella, jde o vůbec první mezinárodní vystoupení v této funkci. Investoři jsou doslova lační po jakémkoliv upřesnění jeho budoucí politické trajektorie, která zatím vyvolává více otázek než odpovědí. Warshovo jmenování totiž přineslo na trhy paradoxní situaci. Ačkoliv si ho do čela Fedu vybral přímo Donald Trump, který dlouhodobě a hlasitě lobbuje za levnější peníze a nižší výpůjční náklady, Warsh se vydal zcela opačným směrem. V posledních týdnech trhy šokoval svým nečekaně jestřábím obratem v rétorice. Důrazně přitom varuje před rizikem takzvané lepkavé strukturální inflace, která by mohla vyžadovat delší období přísné měnové politiky. Kromě Warshe budou obchodníci analyzovat také každou nuanci ve vystoupeních dalších těžkých vah centrálního bankovnictví. Slovo si vezme prezidentka ECB Christine Lagardeová, guvernér Bank of England Andrew Bailey a guvernér Bank of Canada Tiff Macklem. Trhy budou v jejich projevech hledat společného jmenovatele a náznaky toho, jak rychle by mohly hlavní centrální banky začít uvolňovat svá restriktivní opatření nyní, když akutní fáze energetické krize zjevně odeznívá.