UBS (UBS) chce posílit správu majetku ve Spojených státech Americká divize postupně zvyšuje ziskovost i marže Nová bankovní licence rozšíří nabídku finančních služeb Vyšší kapitálové požadavky představují významné riziko Švýcarská banka UBS Group (UBS) se snaží přesvědčit investory, že není pouze tradiční evropskou bankou, ale především globálním lídrem v oblasti správy majetku. K dosažení tohoto cíle však potřebuje výrazně posílit své postavení na největším světovém trhu správy bohatství – ve Spojených státech. Získání celostátní bankovní licence v USA a návrat čistého přílivu klientských prostředků dávají americkému byznysu UBS nový impuls. Přesto banka nadále zaostává za největšími domácími konkurenty, jako jsou Morgan Stanley (MS) , JPMorgan Chase (JPM) nebo Bank of America (BAC) . Současně čelí riziku zpřísnění švýcarských kapitálových pravidel, která by mohla provoz americké divize výrazně prodražit. Právě úspěch ve Spojených státech bude podle banky klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda se jí podaří zvýšit svou tržní hodnotu a přiblížit se největším americkým konkurentům. USA představují největší příležitost i největší výzvu Investoři dlouhodobě upozorňují, že akcie UBS jsou oceňovány spíše jako akcie běžné evropské banky než jako globální správce majetku. Na tuto skutečnost upozornil již na konci roku 2023 aktivistický investor Cevian Capital, který zveřejnil podíl v hodnotě 1,2 miliardy eur. Podle spoluzakladatele fondu Larse Förberga by se hodnota UBS mohla výrazně zvýšit, pokud by se její ocenění přiblížilo společnosti Morgan Stanley. Klíčem k tomu je právě americké podnikání. Spojené státy představují největší světový trh správy soukromého majetku a zároveň zde UBS spravuje téměř polovinu všech investovaných klientských aktiv. Vybudovat vysoce ziskovou franšízu se však bance dlouhodobě nedaří. Historie UBS v USA je navíc komplikovaná. V roce 2000 banka zaplatila 12 miliard dolarů za převzetí makléřské společnosti PaineWebber, což tehdy představovalo největší zahraniční akvizici americké makléřské firmy. Pozdější rozvoj však zastínily daňové skandály. UBS pomáhala některým bohatým americkým klientům ukrývat majetek prostřednictvím nepřiznaných zahraničních účtů. V roce 2009 banka zaplatila 780 milionů dolarů na pokutách, utrpěla výrazné reputační škody a musela významně omezit své přeshraniční privátní bankovnictví. Novou kapitolu otevřelo převzetí Credit Suisse v roce 2023. Tato transakce výrazně posílila podnikání UBS v Evropě, na Blízkém východě, v Latinské Americe i Asii. Ve Spojených státech však příliš nepomohla, protože Credit Suisse zde správu majetku již dříve ukončila. Restrukturalizace přinesla odchody poradců i první zlepšení výsledků Generální ředitel Sergio Ermotti po převzetí Credit Suisse označil rozvoj amerického podnikání za jednu z hlavních priorit banky. Největším problémem byla nízká ziskovost. Na začátku roku 2024 dosahovala divize správy majetku v Americe marže před zdaněním nižší než 10 %, zatímco divize správy majetku společnosti Morgan Stanley vykázala v minulém roce 29% marži. UBS proto zahájila rozsáhlou reorganizaci. Jejím cílem bylo zvýšit ziskovost, získat více klientských prostředků a rozšířit nabídku bankovních služeb pro movité Američany. Přechod však nebyl bez komplikací. Po pozitivním vývoji v letech 2023 a 2024 začala americká divize během loňského roku zaznamenávat odliv klientských prostředků po tři čtvrtletí za sebou. Současně banku opustily stovky finančních poradců. Významnou roli sehrála změna systému odměňování, když UBS zrušila dlouhodobě využívaný model sdílení výnosů mezi poradenskými týmy. Vedení banky se domnívalo, že dosavadní systém vedl k vyšším odměnám než u konkurence. Změna však vyvolala nespokojenost části zaměstnanců. Další komplikací byly rozdíly mezi americkým trhem finančních poradců a tradičním privátním bankovnictvím. Ve Spojených státech totiž vztah s klientem často vlastní přímo poradce, nikoliv samotná banka. UBS následně část systému odměňování upravila a zvýšila některé bonusy i zaměstnanecké benefity ve snaze stabilizovat personální situaci. První výsledky naznačují zlepšení. V prvním čtvrtletí dosáhla americká divize zisku před zdaněním 448 milionů dolarů, přičemž marže vzrostla na 13,7 %. To již představuje přiblížení k cíli banky, která chce do roku 2026 dosáhnout 15% marže. Management zároveň očekává, že za celý rok divize opět získá více nových klientských prostředků, než kolik jich odejde. Nová bankovní licence má otevřít další zdroje příjmů Další etapou strategie má být využití celostátní americké bankovní licence, kterou UBS získala letos v březnu. Ta umožní bance postupně nabídnout běžné účty, vklady, platební služby i úvěrové produkty vedle tradiční správy investic. UBS odhaduje, že její klienti dnes drží přibližně 150 miliard dolarů vkladů u konkurenčních bank. Cílem je přesunout větší část těchto prostředků pod vlastní správu. Podíl příjmů z vkladů a úvěrů chce banka zvýšit ze současných 17 % na 27 %. Podle interních odhadů by to mohlo v budoucnu zvýšit marži americké divize přibližně na 20 %. První nové bankovní produkty plánuje UBS představit ve druhé polovině roku 2027. Vedle toho chce banka rozšířit cílovou skupinu klientů. Historicky se soustředila především na ultrabohaté klienty, tedy osoby s majetkem přesahujícím 10 milionů dolarů. V současnosti tvoří tato skupina přibližně 55 % amerických aktiv UBS, zatímco u většiny domácích konkurentů představuje zhruba třetinu. Vedení banky nyní věří, že významný prostor pro růst nabízí také movití klienti s nižším objemem majetku. Vyšší kapitálové požadavky představují nové riziko Rozvoj amerického podnikání však může zkomplikovat připravovaná reforma švýcarských pravidel pro systémově významné banky. Švýcarská vláda navrhuje, aby UBS držela přibližně 22 miliard dolarů dodatečného kapitálu proti svým zahraničním dceřiným společnostem. Největší část těchto požadavků by připadala právě na americké operace. To znamená, že trh, který banka považuje za nejdůležitější pro svůj budoucí růst, může být zároveň nejnáročnější z hlediska kapitálových požadavků. Navzdory tomu vedení UBS odmítá úvahy o omezení amerických aktivit. Generální ředitel Sergio Ermotti i předseda správní rady Colm Kelleher považují Spojené státy za klíčový pilíř dlouhodobé strategie. Management připouští, že restrukturalizace přinesla obtížná rozhodnutí i krátkodobé komplikace. Zároveň ale tvrdí, že první pozitivní výsledky již začínají být patrné a že právě americký trh představuje největší příležitost pro další růst celé skupiny.