ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 8. 9. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Mezi hlavní rizika patří vyšší firemní daně, růst soukromého zadlužení a změna vztahu mezi akciemi a dluhopisy. Největší dopad by podle HSBC mohly mít změny ve Spojených státech kvůli jejich váze na globálních akciových a úvěrových trzích. Odolnost trhů podporují firemní zisky, hospodářský růst, majetek domácností a rozsáhlé nástroje centrálních bank.   Čtyři zdroje možného tlaku Globální finanční trhy v posledních letech ustály prudký růst inflace, zavádění cel, geopolitické konflikty, uzavírání obchodů financovaných levnými měnami i obavy spojené se soukromými úvěry. Podle pondělní analýzy společnosti HSBC Holdings (HSBC) však existuje několik změn, které by jejich dosavadní odolnost mohly prověřit. Banka mezi hlavní rizika řadí zvýšení firemních daní, obnovený růst zadlužení soukromého sektoru a změnu korelace mezi akciemi a dluhopisy. Dalším faktorem by mohlo být oslabení přesvědčení, že centrální banky v případě výrazných turbulencí zasáhnou a podpoří fungování finančních trhů. Právě omezení této vnímané ochrany by podle HSBC mohlo mít nepříznivé důsledky. Banka však považuje takový vývoj za obtížně představitelný, zejména ve Spojených státech, kde jsou ceny akcií, majetkové efekty a celkové finanční podmínky úzce propojené. Největší část rizik podle analýzy leží právě v USA. Americký trh má v globálních akciových a úvěrových aktivech mimořádnou váhu, takže tamní změny se mohou přenášet do dalších regionů. Vyšší zdanění podniků by mohlo snížit jejich ziskovost, zatímco pokles inflace k cíli centrální banky nebo pod něj by mohl obnovit záporný vztah mezi cenami akcií a dluhopisů. Dluhopisy by znovu mohly vyvažovat akcie Záporná korelace znamená, že při poklesu akcií ceny dluhopisů rostou. Pokud by se tento vztah vrátil, investoři by podle HSBC mohli snížit podíl akcií ve svých portfoliích a přesunout část prostředků do dluhopisů. Takový posun by současně vytvořil tlak na ocenění akciového trhu. V uplynulém období státní dluhopisy neposkytovaly stejnou míru diverzifikace vůči akciovému riziku jako v minulosti. Část investorů proto omezila dluhopisové pozice a zvýšila zastoupení akcií nebo využívání krátkodobějších zajišťovacích nástrojů. Tento vývoj podle banky přispěl k udržení zvýšených akciových valuací. Dalším rizikem by byl nový růst finanční páky v soukromém sektoru. Vyšší zadlužení podniků a domácností zpravidla zvyšuje citlivost ekonomiky i trhů na úrokové sazby a nečekané otřesy. HSBC zároveň upozornila, že současná úroveň soukromého zadlužení se nachází poblíž minim za několik desetiletí. Na možnou změnu současného tržního uspořádání upozornila také Deutsche Bank (DB) . Podle její pondělní zprávy si riziková aktiva navzdory růstu reálných úrokových sazeb a zesilujícím inflačním tlakům zachovala stabilitu, k čemuž přispěl překvapivě silný růst světové ekonomiky. Deutsche Bank označila nynější rovnováhu za neudržitelnou. Úrokové trhy podle ní nadále zahrnují pouze omezené zpřísnění politiky centrálních bank, přestože inflační tlaky rostou. Akciové a úvěrové trhy současně vycházejí z předpokladu, že vyšší výnosy hospodářský růst zásadně nepoškodí. Zisky, majetek domácností a nástroje centrálních bank Dosavadní odolnost podle HSBC stojí především na síle firemních zisků a hospodářského růstu, zejména ve Spojených státech. Konsenzuální odhady tam opakovaně podhodnocovaly skutečné výsledky podniků. Zisková odolnost se navíc neomezovala pouze na technologické společnosti a oblast umělé inteligence. Americké sazby daně z příjmů právnických osob zůstávají poblíž minim za několik desetiletí. Významnou roli sehrál rovněž majetkový efekt. Bohatství amerických domácností se dostalo výrazně nad trend z období před pandemií covidu, přičemž velká část nárůstu připadá na domácnosti s vyššími příjmy. Objem hotovosti a aktiv srovnatelných s hotovostí zároveň výrazně převyšuje trend před globální finanční krizí. Centrální banky mají také širší soubor nástrojů pro reakci na tržní napětí než v minulosti. Americký Federální rezervní systém má podle HSBC téměř 20 různých nástrojů, programů a pojistek, zatímco Evropská centrální banka jich disponuje více než tuctem. Dopady posledních šoků tlumila také nižší energetická náročnost vyspělých ekonomik a omezená finanční páka soukromého sektoru. Cenové skoky energií spojené s konflikty na Ukrajině a Blízkém východě proto měly na rozvinuté země menší dopad, než by srovnatelné výkyvy měly v sedmdesátých a osmdesátých letech.