Klíčové body
- Jižní Evropa, včetně Řecka, Španělska a Portugalska, se zotavuje a nyní roste dvojnásobným tempem oproti průměru eurozóny
- Řecké firmy obnovují důvěru na trzích, využívají čistou energii a zlepšují své produkty po letech krize a recese
- Přes ekonomické oživení zůstávají výzvy jako nízké mzdy a snaha o udržení politické stability, aby se zajistila dlouhodobá prosperita
Ekonomika v troskách, obchodní vztahy v troskách, jeho země jako terč vtipů.
Takové bylo Řecko v roce 2012, ve stejném roce, kdy Moschos se svým bratrem založili rodinný podnik na výrobu oliv.
Nyní, po vybudování podniku, chce být součástí budoucnosti Evropy; vyrábět kvalitní produkty a vyrábět je s využitím čisté energie, šetřit peníze a zároveň pomáhat vysokým klimatickým ambicím kontinentu.
Podobné přepisování příběhů se odehrává v celé jižní Evropě, protože Řecko, Španělsko a Portugalsko, které byly kdysi považovány za hospodářské koše, se po letech, kdy se potýkaly s brutální krizí a hlubokou recesí, začínají trochu vzpamatovávat.
Staly se z nich nejúspěšnější země regionu, které rostou dvojnásobným tempem oproti průměru eurozóny a daleko více než mnoho jejich sousedů.
Ve Španělsku a Řecku se letos očekává expanze přesahující 2 %, zatímco v eurozóně je to jen 0,8 %. Německo, největší ekonomika regionu, téměř neporoste.
Jizvy hospodářského propadu však zůstávají – zejména na trhu práce – a obnova reputace pokračuje. Krizové období zakořenilo názor, že jižní Evropa je nezodpovědná, líná, neproduktivní a drží se měny euro jen díky almužnám od bohatších severoevropských zemí.
Tento pohled proměnil geografickou propast v hluboký rozkol plný pochybností, podezírání a antagonismu. Od Atén až po Madrid a Lisabon pokračuje tvrdá práce na tom, aby se to změnilo.
Když řecké firmy začaly na počátku krize vyvážet, chyby, nebo v některých případech dokonce podvody, jim podle Moschose udělaly špatné jméno.
„Největší výzvou, které jsme během krize čelili, byla nedůvěra ostatních trhů v Řecko,“ řekl. „Museli jsme dělat malé krůčky. Několik let jsme prodávali, vydělávali a znovu investovali“.
Nyní se situace změnila. Vlády, stejně jako podniky a domácnosti doufají, že se nová dynamika neukáže jako blesk z čistého nebe.

Zčásti za ní stojí cestovní ruch a nárůst počtu návštěvníků po pandemii, ale není to jediný faktor. Léta trvající sanace také postavila tyto ekonomiky na pevnější základ.
„Nejistota pro Řecko a ostatní jižní země je nyní pryč,“ řekl Nikos Vettas, generální ředitel Nadace pro hospodářský a průmyslový výzkum v Aténách. „To však neznamená, že ještě není mnoho práce.
Absence nejistoty je však nejdůležitějším faktorem, protože v minulosti odháněla kapitál a pracovní sílu.“
Například Řecko během deset let trvající krize ztratilo čtvrtinu své produkce a jeho dluhová zátěž prudce vzrostla.
V loňském roce však země opět získala investiční rating a poměr jejího dluhu k HDP klesl na nejnižší úroveň za více než deset let. Na znamení toho, jak se směr vývoje změnil, snížila minulý měsíc agentura S&P Global Ratings rating Francie.
Poměr dluhu Portugalska se v posledních letech také snižoval, když nepočítáme dopady pandemie, poté, co se nafoukl do neudržitelné výše.
„Když jsem přijela do Portugalska, nic se tam nedělo,“ řekla módní návrhářka Ana Penha e Costa, která se v roce 2014 vrátila z Brazílie poté, co pracovala pro obchod s oblečením v Riu de Janeiru.
Přestože se Portugalsko zotavovalo z hluboké recese a snažilo se snížit rekordní nezaměstnanost, rozhodla se založit vlastní internetový obchod s oblečením.
O dva roky později Penha e Costa otevřela svůj první fyzický obchod v centru Lisabonu.
„Dnes tvoří 80 % našich zákazníků cizinci,“ říká šestatřicetiletá žena. „Daří se nám velmi dobře.“
V Řecku se společnost Moschos Olives rozšiřuje, protože její současná provozovna má maximální kapacitu.
Požádala o příspěvek z postpandemického fondu EU, známého jako RRF, aby se stala ekologickou, a od letošního léta instaluje solární panely a vymění vysokozdvižné vozíky za elektrické modely.
Jedním z hlavních úkolů, které zbývají, je zvýšit mzdy a životní úroveň. Jak Portugalsko, tak Řecko mají minimální mzdu nižší než 1 000 eur měsíčně, ukazují údaje Eurostatu.
Pokud se to nepodaří vyřešit, může to vyvolat nespokojenost voličů, která se již projevuje ve velkých částech Evropy.
V posledních volbách do Evropského parlamentu zaznamenaly v řadě zemí, včetně Německa, Francie a Itálie – tří největších ekonomik – zisky populistické a krajně pravicové strany.
Pokud to povede k širší nejistotě ohledně politiky a politik, bude to znamenat ohrožení stability, kterou investoři a podniky v regionu potřebují.

Fiskální pozice jsou také stále rizikem, ale práce v uplynulém desetiletí se vyplácí.
I když Evropská centrální banka omezila své programy nákupu dluhopisů, které kdysi představovaly obrovské záchranné lano, spready dluhopisů zůstaly v podstatě pod kontrolou.
Obavy investorů, které před deseti lety ovládaly trh s dluhopisy, se vytratily.
Itálie zůstává v tomto příběhu odlehlou zemí, větší ekonomikou, která zaostává za svými jihoevropskými sousedy a která dosáhla menšího fiskálního pokroku.
„Pro čtveřici – Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko – platí určité věci, jako je obnovený pocit finanční stability a stabilizace dluhopisových spreadů,“ uvedla Valentina Melicianiová, profesorka aplikované ekonomie na univerzitě Luiss v Římě.
„Ale pokud jde o hospodářský růst, existují určité rozdíly. Itálie nebyla schopna stabilizovat svůj dluh.“
Zatímco masová turistika a levnější výroba jsou stále velkou součástí jihoevropských ekonomik, je zde také snaha prosadit se v oblastech s vyšší hodnotou, jako jsou biotechnologické služby. Odráží to uvědomění, že není výhodné zůstat v klidu.
Monica Sada řadu let radila bohatým Latinoameričanům v New Yorku, jak investovat své peníze u bank JPMorgan a Deutsche Bank.
Trpěla kožními problémy a byla frustrována dostupnými léčebnými postupy, proto se vrátila do Španělska a založila si vlastní firmu.
Kosmetická společnost Unicskin prodává bohatým klientům na Blízkém východě i jinde krémy pro péči o pleť a technologická zařízení, jako je například LED maska na obličej.

Tržby se každoročně zdvojnásobují, přičemž podle společnosti tvoří většinu tržeb export.
Přístup Sady k jejímu podnikání je mikrokosmem image, kterou chce Španělsko spolu s Řeckem a Portugalskem vytvářet.
„Léta práce v bankovnictví mě naučila disciplíně a život v New Yorku mi otevřel mysl,“ říká Sada. „Svou firmu řídím obezřetně, s cílem stabilně a velmi ziskově růst.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky