Během svého prvního funkčního období zahájil Trump obchodní bitvu, v níž využíval cla jako hrozivou zbraň proti ekonomickým soupeřům. Vzhledem ke spekulacím o 60 % clech na zboží dovážené z Číny a 10 až 20 % univerzálních cel na všechny ostatní dovozy se mnoho podnikatelských odvětví připravuje na zvýšené náklady, omezení expanze a výskyt vyšších prodejních cen.Společnosti jako výrobce kosmetiky e.l.f. Beauty a výrobce nářadí Stanley Black & Decker již upozornily investory na výše uvedená rizika spojená s cly. Cla uvalená na dovážené zboží přinášejí příjmy, které by mohly pomoci kompenzovat Trumpem navržený daňový zákon. Perspektiva těchto cel znepokojuje Mezinárodní měnový fond domino efektem, který by mohl v roce 2026 snížit globální ekonomický výkon o 0,5 %.Investoři, kteří si ještě pamatují Trumpovy obchodní bitvy v roce 2018, oživují staré strategie, aby zmírnili potenciální škody. Ekonomické prostředí se však od roku 2018 výrazně změnilo, takže inflace vyvolaná cly a brzdění globálního růstu jsou složitější. Inflace prudce vzrostla, Evropa se potýká s pomalým růstem a čínská ekonomika ochabuje.Obchodní modely zaznamenaly od předchozí obchodní války zásadní proměny. Příjemci Trumpovy politiky v minulém kole – jako například Mexiko – by se nyní mohli dostat do hledáčku Trumpovy administrativy. Země, včetně Číny, obcházejí cla přesměrováním svého obchodu. Čína například zrychlila svůj vývoz, čímž přetížila globální trhy nadměrnou nabídkou elektromobilů, oceli a chemikálií a přiměla ostatní teritoria k zavedení svých cel. Tyto kroky začaly vyvolávat obavy z éry rostoucího protekcionismu.Profesor Cornellovy univerzity a bývalý vedoucí oddělení pro Čínu v Mezinárodním měnovém fondu Eswar Prasad varoval: “To, že se USA agresivně obracejí k celním opatřením, a druhá největší ekonomika světa, která se zoufale snaží rozšířit svůj vývoz, vytváří dokonalou bouři.” O síle této bouře se vedou rozsáhlé debaty, protože v ní hraje roli více proměnných faktorů. Rozhodujícím faktorem bude složení nové administrativy. Proslýchá se, že součástí týmu budou jestřábi vůči Číně, jako je Robert Lighthizer, zarytý protekcionista, který se zasazoval o menší závislost na Číně. Předpokládá se, že nový tým bude tvořit také několik podnikatelských poradců spojených s Čínou, včetně Elona Muska z Tesly a Stephena Schwarzmana z Blackstone.Rozsah vytvořených scénářů a závažnost jejich dopadů ztěžují stratégům plánování velkých zahraničních investic. Většina z nich proto opatrně sází na americké akcie. Čína jako klíčový hráč v nerovnováze světového obchodu bude za Trumpovy politiky nepochybně v centru pozornosti. Rostoucí obchodní přebytek Číny dosahuje téměř 1 bilionu USD a díky vývozu pomáhá udržet ekonomiku nad vodou, přestože její obchodní deficit se Spojenými státy klesl z 343 miliard USD v roce 2019 na 279 miliard USD v roce 2020.Analytici předpovídají, že Čína bude prvním cílem cel. Domnívají se, že nová administrativa obviní Čínu z porušování obchodní dohody v první fázi hned první den, což by mohlo vést k zavedení cel během několika měsíců. Podle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku je v současné době téměř polovina čínského dovozu zatížena průměrným 10% clem. Eskalace by se mohla zaměřit na zbývající nezdaněnou polovinu, včetně různých druhů spotřební elektroniky, základního zboží v dolarových obchodech, chemikálií a dalších vstupů pro průmyslové podniky. Odborníci tvrdí, že takový krok by vyvolal inflační tlak na ty, kteří to nezvládnou, a nejvíce by zasáhl domácnosti střední třídy.Podle Oxford Economics by zvýšení cel na čínské zboží na 60 % mohlo zvýšit index spotřebitelských cen v USA maximálně o 0,7 %, přičemž univerzální 10% clo by přidalo dalších 0,3 %. Vedoucí pracovnice Petersonova institutu Mary Lovelyová spekuluje, že nová administrativa by mohla přijmout postupný přístup s předběžnými výjimkami pro konkrétní společnosti nebo odvětví, aby zmírnila inflaci.Obchodní bitva bude pravděpodobně segmentovaná, protože uvalení cel na Čínu i univerzálních cel ve výši až 20 % na Evropskou unii, Spojené království a další země by znamenalo riziko prudkého nárůstu inflace. To by otřáslo trhy a společnostmi, protože by nebyly schopny najít bezpečnější jurisdikce pro získávání zboží. Možný scénář ukazuje na úvodní salvu cel vůči Číně, po níž by následoval pokus o uzavření dohody.Lovelyho prohlášení: “Vidíme, že se mnoho vlád snaží přemýšlet o tom, jak Trumpa uklidnit. Americká ekonomika bude nadále růst a je to důležitý trh pro všechny” shrnuje důvody k optimismu. Hospodářské potíže Číny by mohly motivovat představitele k rychlejšímu uzavření dohody s USA, případně s významnými závazky nakupovat americké zemědělské produkty a energie a investovat do amerických výrob, aby se vytvořila pracovní místa. Kritici zdůrazňují, že jedním z rozhodujících faktorů pro zajištění jakékoli dohody bude pochopení cílů Trumpovy administrativy a toho, jak tyto cíle vnímá Čína.To, že Čína vnímá cla jako bič, který ji má přimět k větším investicím v USA, by mohlo vést k mírnému a možná dočasnému zvýšení cel. Pokud je však cílem boje potrestat čínskou ekonomiku nebo urychlit oddělování, zdá se být dohoda velmi nepravděpodobná. V takovém případě by čínská odveta mohla být tvrdá a potenciálně narušit oživení americké výroby prostřednictvím omezení těžby nerostných surovin nebo cel na předběžné výstupy, které zvyšují ceny.Vyhrocená obchodní bitva by mohla snížit hospodářský růst Číny o dva procentní body. To by dále destabilizovalo ekonomiku, která již usiluje o posílení tempa růstu. V reakci na to se Čína pravděpodobně zaměří na snížení závislosti na Západu a prosazení fiskálních stimulů, případně nabídne subvence vývozcům, na které cla dopadnou, aby zabránila snižování počtu pracovních míst. Čína by také mohla devalvovat renminbi, aby vyrovnala část dopadu, což by však mohlo vést k finanční nestabilitě. Eswar Prasad se domnívá, že Čína by mohla zvládnout 3% až 5% devalvaci, ale 10% až 15% oslabení by mohlo vyvolat vlnu devalvací mezi rozvíjejícími se trhy, které se snaží udržet si své konkurenční postavení, a to by zase mohlo znamenat riziko odlivu kapitálu a finanční nestability.V případě, že nedojde k dohodě do několika měsíců od zavedení cel, odborníci spekulují, že trhy začnou být nervózní, protože se zvýší pravděpodobnost eskalace ze strany USA. Výzkumníci zdůrazňují, že americký Kongres může předložit návrh zákona na zrušení statusu trvalých normálních obchodních vztahů uděleného Číně v roce 2000 – což je krok, který Lighthizer již několik let podporuje. Přijetí takového návrhu zákona by mohlo trhy zneklidnit, protože by to vedlo ke zvýšení cel a eskalaci napětí tím, že by se Čína dostala do stejné ligy jako Severní Korea a Rusko. Analytici odhadují, že tento krok by mohl zvýšit index spotřebitelských cen v USA o 0,6 % a snížit HDP USA v letech 2025 až 2028 o téměř 160 miliard dolarů.Potenciální ekonomické bojiště by mohlo přijít v podobě univerzálních cel ve výši až 20 % na zboží z ostatních zemí světa. Pokud budou tato cla zavedena současně se cly na Čínu, pravděpodobným výsledkem bude silný výprodej trhů a zvýšený zásah do inflace. Andrew Kenningham, hlavní ekonom pro Evropu ve společnosti Capital Economics, odhaduje, že pokud Trump zavede univerzální 10% clo, dojde k 0,2% zásahu do HDP regionu.Cla by mohla výrazně poškodit německý automobilový sektor. Trump již dříve vyjádřil nespokojenost s velkým obchodním přebytkem Německa a jeho automobilovým sektorem. Kenningham naznačuje, že zatímco německý automobilový sektor by mohl 10 % clo přežít, absorpce 20 % cla by pro něj znamenala větší potíže. Takový krok by je pravděpodobně donutil zvýšit ceny automobilů, což by mohlo snížit jejich prodej do USA o 50 %, což by vedlo k dodatečnému 0,2% zásahu do německého HDP.Zvláště citlivé by mohly být vztahy s Mexikem. Pokud by Trump přistoupil k navrhovanému 200% clu na automobily vyrobené v Mexiku, pravděpodobně by tím porušil obchodní dohodu mezi USA a Mexikem a Kanadou, která je jedním ze znaků Trumpova prvního funkčního období. Taková situace by byla kontroverzní i proto, že americké společnosti v Mexiku značně investovaly, aby diverzifikovaly výrobu. Očekává se, že administrativa by mohla hrozbu cla využít k tomu, aby povzbudila mexickou prezidentku Claudii Sheinbaumovou k zavedení nových imigračních předpisů na hranicích. To by podpořilo Trumpův cíl řešit imigraci.Mexickou ekonomiku čeká těžké období, případné deportace povedou k nárůstu nezaměstnanosti a investice z Číny, které řídí mexický růst, se možná dostanou pod zvýšenou kontrolu. Saira Malik, investiční ředitelka společnosti Nuveen, upřednostňuje americké akcie, zejména ty, které jsou více koncentrované na domácím trhu a lépe izolované od cel, a zdráhá se v přijímání jakýchkoli zahraničních závazků.Ian Shepherdson, hlavní ekonom společnosti Pantheon Macro, doporučuje opatrnost, pokud jde o nejistotu spojenou s potenciálními změnami politiky: “Někdy prostě musíte počkat. Potenciální změny politiky jsou poměrně gigantické – nebo to může být obrovský blaf.”