Stejně jako v pololetí je výsledek dosud nejhorší. Vyplývá to z dat Ocelářské unie zveřejněných na jejích webových stránkách. Snížení výroby je dáno zejména utlumením výroby v huti Liberty Ostrava, která zkrachovala. V důsledku nízké výroby se snížil i objem vyváženého zboží, naopak dovoz ocelových výrobků do ČR vzrostl.

Oproti stejnému období loňského roku se tuzemská výroba surové oceli snížila za tři čtvrtletí takřka o 800.000 tun. Podobným tempem podle Ocelářské unie klesá i produkce konečných výrobků. Například produkce plochých výrobků, tedy ocelových pásů a plechů, se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila o 46 procent. Dlouhé výrobky jako jsou ocelové tyče zaznamenaly pokles výroby o desetinu. O více než třetinu klesla také výroba ocelových trubek. Z konkrétních výrobků meziročně stagnovala nebo mírně rostla výroba kolejnic, tlustých plechů či štětovnic.

Negativní dopady na celý průmysl mají podle Ocelářské unie stále vysoké ceny energií, dozvuky vysoké inflace, nejistý ekonomický vývoj ve většině zemí EU či nejistá geopolitická situace. Z Česka bylo za první tři čtvrtletí roku 2024 vyvezeno 2,3 milionu tun ocelářských výrobků, což je meziročně zhruba o 600.000 tun méně. Oproti tomu dovoz do ČR za stejné období mírně vzrostl z 4,8 na pět milionů tun. Tuzemská spotřeba oceli se drží na podobných hodnotách jako tomu bylo v loňském roce a ve třetím čtvrtletí mírně vzrostla.

Liberty Ostrava byla největším výrobcem oceli v České republice, ročně jí vyprodukovala okolo tří milionů tun. Do problémů se ostravská huť začala dostávat na podzim minulého roku. Letos v červnu s Liberty Ostrava začalo insolvenční řízení. Společnost sdělila, že není schopná splácet závazky převyšující pět miliard korun. Její věřitelé na konci listopadu rozhodli, že huť půjde do konkurzu. Před problémy měla firma 6000 zaměstnanců.

Evropský ocelářský svaz Eurofer, jehož je Ocelářská unie součástí, na konci října opět zhoršil výhled poptávky po oceli v EU na letošní rok. Předpokládá nyní, že poptávka se sníží o 1,8 procenta, zatímco v předchozím výhledu zveřejněném v červenci ještě předpovídal růst, a to o 1,4 procenta. V příštím roce Eurofer nadále očekává růst poptávky po oceli v EU. Odhad tempa tohoto růstu v říjnu snížil na 3,8 procenta. Objem spotřeby podle svazu navzdory oživení v příštím roce zůstane výrazně pod úrovněmi z doby před pandemií covidu-19.

Podle posledních statistik za rok 2023 světové ocelářské asociace Wordsteel jsou největšími výrobci oceli na světě Čína, Indie, Japonsko, Spojené státy americké a Rusko. Kromě Japonska ve zbývajících čtyřech státech výroba oceli v roce 2023 meziročně buď rostla, nebo stagnovala. Česká republika je v žebříčku největších výrobců na 39. příčce.

<!– DIP popup–>

Za nájem v bytě o 60 metrech čtverečních zaplatí lidé v Praze a Brně měsíčně necelých 60 procent průměrné čisté měsíční mzdy. V Ostravě si lze stejně velký byt pronajmout za necelou polovinu mzdy. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz, kterou má ČTK k dispozici. Podle té mzdy v posledním roce v ČR sice rostly, nikoliv ale tak rychle jako ceny nájemného. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu v ČR nedosáhnou.

Stále ale podle analýzy nájemné vychází finančně lépe než měsíční splátka hypotéky. Na modelový byt by lidé v Praze a Brně zaplatili přes 90 procent průměrné mzdy, v Ostravě se hypoteční splátka výši nájemného blíží.

S příspěvkem na bydlení se náklady podle analýzy sníží zhruba o šest až osm procent. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se výdaje na příspěvky na bydlení loni proti předchozímu roku zdvojnásobily. Úřady práce na dávce vyplatily v minulém roce 17,9 miliardy korun, meziročně o 9,4 miliardy korun víc. Příspěvek mohou získat domácnosti, které za bydlení utratí přes 30 procent svého čistého příjmu.