Klíčové body

Komerční banky v Česku sílí
Evropská komise vyplatila Česku 1,7 miliardy eur z fondu obnovy EU
USA v zahraniční politice preferují vlastní zájmy, myslí si osm z deseti Čechů

Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci září činila 10,863 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 710 miliard korun.

Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních devíti měsících roku meziročně o 5,1 miliardy na 185,2 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o 6,2 miliardy na 407,6 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 5,9 miliardy na 47 miliardy korun.

Z největších bank vzrostl České spořitelně letos meziročně čistý zisk o třetinu na 19,4 miliardy korun, ČSOB o dvě procenta na 13,6 miliardy Kč, Komerční bance 0,9 procenta na 12,6 miliardy Kč. Raiffeisenbank se čistý zisk zvýšil o 26,3 procenta na 5,01 miliardy Kč a Monetě o 6,6 procenta na 4,2 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy Kč, o tři procenta nižší než ve stejném období loni.

Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Tuto daň budou platit i za letošní a příští rok.

Evropská komise vyplatila Česku 1,7 miliardy eur z fondu obnovy EU

Evropská komise dnes vyplatila České republice 1,7 miliardy eur (42,7 miliardy Kč) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala v prohlášení. Třetí platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) se týká zejména projektů z energetiky, životního prostředí nebo dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí na dotaz ČTK potvrdilo, že Česko dnes peníze obdrželo.

Česká republika obdrží 200 milionů eur prostřednictvím půjček a 1,5 miliardy eur prostřednictvím nevratných grantů. „Dne 16. září 2024 podalo Česko třetí žádost o platbu zahrnující 65 milníků a cílů. Patří mezi ně reformy, jako je novela energetického zákona, která zjednoduší zakládání energetických společenství a vydávání povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dále nabytí účinnosti plánů odpadového hospodářství a ochrany oznamovatelů,“ uvedla komise. Milníky a cíle podle ní pokrývají rovněž „investice do železniční infrastruktury – jako je elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí a renovace nádražních budov – energeticky úsporné renovace veřejných budov či podpora průmyslového výzkumu a digitalizace soudních síní“.

Evropská komise 15. listopadu kladně posoudila 63 z 65 Prahou uvedených bodů. U dvou dostala Česká republika na jejich splnění více času, informovala unijní exekutiva.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už dříve uvedlo, že chybějícími dvěma milníky jsou schválení komplexní reformy dlouhodobé péče a novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Po schválení těchto reforem by podle MPO v příštím roce mohla Evropská komise rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz, celkem to je 6,5 miliardy korun.

Nástroj pro oživení a odolnost EU zřídila v rámci mimořádné podpory v reakci na globální pandemie, takzvaného Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NextGenEU). Česko z prostředků financuje plnění Národního plánu obnovy ČR. Dosud Česko získalo 4,39 miliard eur (110,3 miliardy Kč), celkem má z nástroje na projekty Národního plánu obnovy ČR obdržet 9,2 miliardy eur (231,1 miliardy Kč).

USA v zahraniční politice preferují vlastní zájmy, myslí si osm z deseti Čechů

Čtyři pětiny obyvatel ČR zastávají názor, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Je to o pět procentních bodů více než přes třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U Čechů posílil i pocit, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Jako celek se ale hodnocení americké zahraniční politiky podle CVVM výrazně nezměnilo.

S tvrzením, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, vyjádřilo v průzkumu souhlas 80 procent respondentů. Opačný postoj zaujímá 12 procent obyvatel ČR a zbylých osm procent dotázaných nevědělo.

Podle mínění necelých tří pětin respondentů jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství. Nesouhlas s tímto výrokem uvedli tři respondenti z deseti dotázaných. Polovina lidí souhlasila s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv. Opačný názor mělo 40 procent lidí.

Necelá polovina dotázaných v průzkumu souhlasila s tím, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro současný svět. Nesouhlas s tímto názorem vyjádřilo 39 procent lidí. Prakticky vyrovnané podíly souhlasu a nesouhlasu se objevily u výroku, že Spojené státy usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa.

Výraznou převaha nesouhlasu výzkum zaznamenal u tvrzení, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly. Souhlasila s tím pětina dotázaných a nesouhlasilo 70 procent.

V porovnání s posledním výzkumem CVVM na stejné téma z konce roku 2021 se celkové hodnocení americké zahraniční politiky českou veřejností změnilo jen nepříliš výrazně. „Od posledního výzkumu vzrostl o šest procentních bodů souhlas s tvrzením, že současná americká zahraniční politika představuje hrozbu pro dnešní svět, o pět procentních bodů se zvýšily souhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a nesouhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv,“ uvádí autoři průzkumu. Ostatní změny se podle nich pohybovaly v rámci možné výběrové chyby.

Průzkum provedlo CVVM v období od 12. září do 28. listopadu. Zapojilo se do něj 1008 respondentů ve věku od 15 let.

Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci září činila 10,863 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 710 miliard korun.Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních devíti měsících roku meziročně o 5,1 miliardy na 185,2 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o 6,2 miliardy na 407,6 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 5,9 miliardy na 47 miliardy korun.Z největších bank vzrostl České spořitelně letos meziročně čistý zisk o třetinu na 19,4 miliardy korun, ČSOB o dvě procenta na 13,6 miliardy Kč, Komerční bance 0,9 procenta na 12,6 miliardy Kč. Raiffeisenbank se čistý zisk zvýšil o 26,3 procenta na 5,01 miliardy Kč a Monetě o 6,6 procenta na 4,2 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy Kč, o tři procenta nižší než ve stejném období loni.Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Tuto daň budou platit i za letošní a příští rok.Evropská komise dnes vyplatila České republice 1,7 miliardy eur z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala v prohlášení. Třetí platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů z energetiky, životního prostředí nebo dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí na dotaz ČTK potvrdilo, že Česko dnes peníze obdrželo.Česká republika obdrží 200 milionů eur prostřednictvím půjček a 1,5 miliardy eur prostřednictvím nevratných grantů. „Dne 16. září 2024 podalo Česko třetí žádost o platbu zahrnující 65 milníků a cílů. Patří mezi ně reformy, jako je novela energetického zákona, která zjednoduší zakládání energetických společenství a vydávání povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dále nabytí účinnosti plánů odpadového hospodářství a ochrany oznamovatelů,“ uvedla komise. Milníky a cíle podle ní pokrývají rovněž „investice do železniční infrastruktury – jako je elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí a renovace nádražních budov – energeticky úsporné renovace veřejných budov či podpora průmyslového výzkumu a digitalizace soudních síní“.Evropská komise 15. listopadu kladně posoudila 63 z 65 Prahou uvedených bodů. U dvou dostala Česká republika na jejich splnění více času, informovala unijní exekutiva.Ministerstvo průmyslu a obchodu už dříve uvedlo, že chybějícími dvěma milníky jsou schválení komplexní reformy dlouhodobé péče a novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Po schválení těchto reforem by podle MPO v příštím roce mohla Evropská komise rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz, celkem to je 6,5 miliardy korun.Nástroj pro oživení a odolnost EU zřídila v rámci mimořádné podpory v reakci na globální pandemie, takzvaného Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU . Česko z prostředků financuje plnění Národního plánu obnovy ČR. Dosud Česko získalo 4,39 miliard eur , celkem má z nástroje na projekty Národního plánu obnovy ČR obdržet 9,2 miliardy eur .Čtyři pětiny obyvatel ČR zastávají názor, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Je to o pět procentních bodů více než přes třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění . U Čechů posílil i pocit, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Jako celek se ale hodnocení americké zahraniční politiky podle CVVM výrazně nezměnilo.S tvrzením, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, vyjádřilo v průzkumu souhlas 80 procent respondentů. Opačný postoj zaujímá 12 procent obyvatel ČR a zbylých osm procent dotázaných nevědělo.Podle mínění necelých tří pětin respondentů jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství. Nesouhlas s tímto výrokem uvedli tři respondenti z deseti dotázaných. Polovina lidí souhlasila s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv. Opačný názor mělo 40 procent lidí.Necelá polovina dotázaných v průzkumu souhlasila s tím, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro současný svět. Nesouhlas s tímto názorem vyjádřilo 39 procent lidí. Prakticky vyrovnané podíly souhlasu a nesouhlasu se objevily u výroku, že Spojené státy usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa.Výraznou převaha nesouhlasu výzkum zaznamenal u tvrzení, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly. Souhlasila s tím pětina dotázaných a nesouhlasilo 70 procent.V porovnání s posledním výzkumem CVVM na stejné téma z konce roku 2021 se celkové hodnocení americké zahraniční politiky českou veřejností změnilo jen nepříliš výrazně. „Od posledního výzkumu vzrostl o šest procentních bodů souhlas s tvrzením, že současná americká zahraniční politika představuje hrozbu pro dnešní svět, o pět procentních bodů se zvýšily souhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a nesouhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv,“ uvádí autoři průzkumu. Ostatní změny se podle nich pohybovaly v rámci možné výběrové chyby.Průzkum provedlo CVVM v období od 12. září do 28. listopadu. Zapojilo se do něj 1008 respondentů ve věku od 15 let.